• Johanka
    ***

    Třetí z trilogie Zdeňka Trošky o osudech lidí z jedné jihočeské vesničky. Jejich každodenní starosti naprosto přesně a s humorem vystihuje pan režisér ve všech dílech. Aby ne, vždyť je to jeho rodná víska a polovina obyvatel jsou jeho příbuzní. Ústředním motivem tohoto dílu je dovolená v Itálii a navázání kontaktů s jedním z tamních družstev. Je to humorné, ale ne každý má tento druh humoru rád. Já ano.(3.4.2003)

  • eraserhead666
    ***

    Filmy (a obzvláště komedie) reflektující nástup kapitalismu do českých luhů a hájů nemám moc rád, tahle má alespoň místy dost dobrej humor a spoustu stále používaných hlášek. Má nejoblíbenější: "Jestli mi ho dáš do huby, tak už ti v životě nedám pusu". V poslední třetině už jde film trošku strměji do kopru a závěrečný proslov Růžičkové (opravdu šlo jen o bazén na zahradě, tři auta před garáží a telefon zavedenej do maštale? To mi moc revoluční teda nepřipadá. A o dvacet let to zní hodně nechutně) a hlavně ta závěrečná píseň jsou doslova tragické.(17.4.2009)

  • Zodd
    odpad!

    Před revolucí těch bobrů a klacků moc na plátně ukázat nemohli, o tom žádná. Stejně jako české kamery na západě. Ale zbytek je jen odvar z minulého dílu, který už tak byl mlácení prázdné slámy. Je to od Trošky velkorysé, ale potenciál jeho "lidového" humoru se už kompletně spotřeboval během pár facek. Ani Italové Dejdar s Kaiserem to nevytáhnou.(20.9.2018)

  • Big Bear
    ***

    ,,Kam jsme to dobudovali, to už víme. Teď mi poraďta co s tím budeme dělat... ! '' ---- Z těchto filmů Slunce, seno - mám trochu hrůzu. Přišly po geniální Vesničce střediskové a ve srovnání s ní působily Jako písně skupiny Duo Yamaha vedle koncertu Leonarda Cohena. Jenže jak plyne čas a točí se pod příkrovem - české komedie - čím dál větší zvěrstva, člověk je pomalu vděčný za cokoliv. To jsem si teď s odstupem uvědomil právě u reprízovaného třetího dílu z Hoštic. A tak se trochu bojím doby dejme tomu za 10 let, kdy si s chutí pustím večer Kameňák 5 a budu se u něj dobře bavit. Trojka sena navazuje samozřejmě na předchozí eskapády všech těch vesnických lidiček, tentokráte se však jede do Itálie. Severní Itálie se v devadesátých letech stejně jako kdysi ocitla pod mohutnými nájezdy. Nebyli to barbaři ale Karosy plné našinců. Snaha šetřit každou Liru byla značná a tak řada rodin jela kompletně vybavena jídlem tak, že kdyby autobus ztroskotal na pustém ostrově, dalo by se v klidu přežít určitě půl roku bez nutnosti se omezovat. Troška to samozřejmě do filmu dobře vpálil, stejně tak naší snahu přiblížit se najednou tomu západu a srovnat těch 40 let rozdílu. No Dejdar s Kaiserem v roli Italů, to už bylo opravdu hodně špatně, ale pár hlášek ve filmu (Táto, ty jsi se zul? - Ale jen trochu...) bylo dobrých a Růžičkové nakonec vybojovaný svetr asi utkví v paměti každému... :-) . Takže já dávám za 3 řízky, doma v sádle usmažený ! * * *(4.4.2019)

  • Enšpígl
    ***

    Docela paradoxně působí fakt, že zatímco předchozí díl vyprodával kina po tunách, tenhle díl se do kin skoro ani nedostal. Já kdysi odchyt v Mětské knihovně, ale bylo to tak, tak a bylo nás tam cca deset. První čás, kdy naši buránci jedou do Itálie mě fakt bavila, protože sledovat jak obyvatelé Hoštic buraní je fakt neuvěřitelný, hlavně díky dialogům. Ve druhé části se děj přesune do Hoštic a zábavnost rapidně klesá a behěm nahatýho finále u hráze klesá na nulu. I tak ovšem musím přiznat svůj úsměv během filmu, který se samozřejmě odráží v hodnocení: Jo a dostala mně poslední věta Helenky Růžičková, když v roce 1990 řvala " A te%d nás čeká budoucnost o který jsme ani nesnili." Ano Helenko, měla si pravdu o tom co se dneska tady děje, jsme skutečně nesnili.(17.10.2013)

  • - Manželé, kteří v noci ve stanu komentovali vytí faráře a kulisy, byli bratr a švagrová režiséra Trošky. (Drahoš)

  • - Scény, kdy se Škopkovi a Konopníkovi dočasně přestěhují na půdu, se měly odehrávat v noci (na faře i v kempu u řeky je tma), ale okénkem ve štítu je zřetelně vidět jasné sluneční světlo. (rakovnik)

  • - Tento díl, dokonce se stejným názvem, měl být původně natáčen už v létě 1989 a Helena Růžičková v něm měla rozložit sicilskou mafii. Nakonec bylo ale „kvůli finančním nesrovnalostem“ natáčení o rok odloženo a film tak vznikl už po revoluci za zcela jiných podmínek. (Lkprak)