Dny čekání

Károly Makk v komorním dramatu reflektuje následky maďarského povstání a pozdním návratem, ale i nepřílišnou doslovností mi evokuje Michalkův pozdější film Pět večerů - čekající žena, muž vracející se z vězení. Tady je ale navíc Lukyna péče o stánoucí tchýni, kterou vytrvale přesvědčuje o tom, že syn ve skutečnosti pěstuje zdárnou kariéru filmového režiséra v Americe. Právě mozaikovité vzpomínky umírající ženy na své mládí vytváří parametry a dělají snímek formálně rafinovaným (a připomínají Sindibáda, který je na takovéto parametrické naraci založen úplně celý). (09.01.2012)

Film nejen o čekání (ostatně maďarský originál Szerelem nemá s čekáním nic společného), ale především o empatii, tj. schopnosti se vcítit do životních pocitů a tužeb a lásek, jedním slovem szerelem, někoho jiného, i když přitom běh vlastního života rozhodně není jednodušší. Je to film o toleranci - i s jejími mezemi. Ale je to také příběh o tom, do jak tenkých kapilár zatéká svévole politické moci... Pokud jsem napsal, že je to film o empatii, potom se to týká i diváků. Rozhodně ho nedoporučuji autistům. (23.02.2015)

Maďarský snímek Szerelem od režiséra K.Makka, jenž si hraje s imaginací a snem lidské mysli. Sledujeme jednu starou paní, která již téměř celý svůj čas tráví ve své posteli. Jedinou radostí v tomto jejím stereotypním životě bývá návštěva její snachy. Ta, ji vždy přinese dopisy od jejího syna, který soudě podle těchto dopisů, žije svůj šťastný a pohodlný život někde v Americe, kde pracuje jako filmový režisér. Pravda je však úplně jiná. Velmi promyšlená hra, ve které nevíme, zda dialog dvou hlavních představitelek je stavěný na důvěře, lásce, či na lži a přetvářce. (06.01.2017)

Moje první zkušenost s tvorbou Károly Makka a musím uznat, že velmi pozitivní. Film natočený podle autobiografických povídek Tibora Déryho Láska a Dvě ženy oslavuje mravní sílu, víru, lásku. V úvodu sledujeme dialog dvou naprosto odlišných žen. Stařenka a její snacha se baví o někom dalším. Je jím manžel snachy, tedy syn stařenky. Matka si myslí, že natáčí film v Americe. Její syn je ale delší dobu ve vězení. Makk v tomto filmu použil do té doby nezvyklou techniku střihové skladby. Rychlým střídáním vzpomínek, imaginací a reálna se snaží napodobit způsob, jakým pracuje lidské myšlení. Dále bych rád vyzdvihl kameru Jánose Tótha a herecké výkony dvou hlavních představitelek ženských rolí Lili Darvas a Mari Töröcsik. (18.02.2007)

Silný snímek, který těží z minimalistického pojetí, při kterém vidíme většinu filmu pouze umírající matku, která čeká na dopisy od svého syna, který je prý v Americe. Herecké výkony, hlavně matky "muže, který si žije svůj americký sen" , jsou skvělé a jen podtrhují dobře zvládnutý film. Jako film o stáří, důvěře, statečnosti a lásce je to výborné dílo, které je lehce pokaženo opravdu pomalým tempem. (29.07.2007)