poster

Americká noc

  • francouzský

    La Nuit américaine

  • italský

    Effetto notte

  • slovenský

    Americká noc

  • anglický

    Day for Night

Drama / Komedie / Romantický

Francie / Itálie, 1973, 115 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Vědma
    *****

    Osvěžující lehkost. To je režijní rukopis Francoise Truffauta. Film, který má své veselé, humorné, smutné i tragické momenty. Osobně se mi nejvíce líbila Valentina Cortese jako stárnoucí Severine, ale někoho upřednostňovat je moc těžké. Nádherná Jacqueline Bisset jistě patří mezi ženy, které mají kouzelnou moc :-). Všichni hrají tak přirozeně, že divák má dojem, že opravdu sleduje natáčení. Film popisuje labilitu herců, se kterou režisér bojuje, zrovna jako se spoustou nečekaných problémů. Krásná byla scéna s kočkou, ale zase - těch krásných scén bylo mnohem víc. Třeba když Truffaut vybaluje knihy o slavných režisérech nebo ve snu znova jako kluk krade fotky z Občana Kana. Teď se mi vybavil Smoljakovský Trhák a divím se, že se mi nevybavil dřív. Možná řeknete, že je to nesrovnatelné, ale prostě tohle jsou dva filmy o filmu, které mám ráda nejvíc.(12.10.2010)

  • Dr.Zhivago
    *****

    "Natáčení je jako jízda dostavníkem. Nejdříve doufáte, že to bude pěkná projížďka, a nakonec doufáte, že vůbec dorazíte k cíli." , tvrdí režisér Ferrand (v podání samotného Truffauta), který se pokouší zůstat při smyslech v průběhu natáčení, které samozřejmě naprobíhá, tak jak by si představoval. Truffautova upřímná oslava filmového umění ve všech jejich podobách i napodobeninách.(24.2.2009)

  • Aelita
    ****

    Porovnávaje Americkou noc s filmem Snilci (http://www.csfd.cz/film/42901-snilci/), v komentáři k němuž jsem napsala, že každý, a hlavně ten slavný, režisér je mocný bůh, který vládne obrazům, věcem a hercům i štábu, musím k tomuto tvrzení dodat, že zároveň je to stejně bezmocný bůh jako ten biblický, to jest přesto, že, jak to vypadá naven, vládne, tvoří a hýbe, skutečnost je taková, že se spíše pokouší zkrotit chaotickou hmotu a ne vždy spolehlivé a ne vždy poslušné věci a lidi a že se snaží nějak aspoň přibližně zformovat realitu do virtuality, aby se přiblížila jeho vnitřní představě, přičemž ani ta není vždy krystalicky jasná. Výsledkem režisérových tvůrčích snah je pak podobně dokonalé nedokonalé a stejně tak dobře vychvalovatelné jako kritizovatelné dílo jako Jahveho biblická Země, lidstvo i samotný údajně jím vyvolený, přesněji shora přidělený národ *, jen s tím rozdílem, že "stvořený" svět od dob počátků stále tvoří sebe sama, kdežto jednou natočený film po dokončení již pouze existuje jako podnět pro diváky. ___ Plusem Americké noci je její laskavá a vtipná ironie, poetičnost i výpovědně-sebereflexní pohled na práci režiséra, mínusem pro mne je její divadelní pojetí a podání. Hru herců totiž rozlišuji pouze dvěma způsoby – vidím, že hrají, a nevidím, že hrají. Záleží pak vždy na filmu samotném, zda ten či onen způsob hereckého projevu je přijatelný až přínosný nebo naopak rušivý. U filmů epochy před italským neorealismem je divadelnost normálním jevem, řekla bych vizitkou doby, u filmů po neorealismu, novém Hollywoodu a autorské evropské kinematografii divadelnost (jistá schematičnost a přehranost) může být problémem, když divák jako já od některých typů filmů očekává větší původnost a hodnověrnost režisérova pohledu a příběhu. U Americké noci mi ta větší realističnost a řekla bych i větší hloubka chyběla. ___ * Deuteronomium 32, 7-9: "Rozpomeň se na dávné dny, snaž se porozumět létům zašlých pokolení, vyptávej se svého otce, on ti poví, svých starců, oni ti řeknou: Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu synů Izraele. Hospodinovým podílem je jeho lid, vyměřeným dílem jeho dědictví je Jákob." Tento citát uvádí na pravou míru postavení izraelského boha – je to pouhý Hospodin jednoho národa, jejž dostal na starost od Nejvyššího stvořitele světa, na což každý pozorný čtenář bible přijde i sám, aniž by něco věděl o práci zakladatelky Theosofické společnosti Heleny Blavatské.(16.11.2013)

  • lamps
    ****

    Truffaut střílí do vlastních řad opravdu s obdivuhodnou přesností. Avšak nemohl jsem se zbavit pocitu, že občas to filmu trochu škodí. Jeho herci a vůbec všichni členové štábu jsou totiž vylíčeni takovým způsobem, že i jejich osobní problémy lemující v podstatě celou příběhovou kostru vyznívají trochu jako z jiného, jednoduššího světa. Na druhou stranu však nechybí ani charakterová pestrost, ani celá škála skutečných emocí a životních postojů, projevujících se na náladě právě rozpracovávané scény (něžný humor ve scéně s koťátkem, trpkost ze zestárnutí ve scéně "dvou stejných dveří" atd.). Vše navíc zdobí krásná formální stránka, kdy je takřka každý detail dáván na pozadí procesu celého natáčení (například když si Truffaut prohlíží fotky najaté herečky, kamera se stále soustředí jen na ně, jakoby i divák měl sdělit svůj názor jestli angažovat či nikoli). Ale největší ozdobou snímku, která přitahuje tolik filmových nadšenců, je samozřejmě jeho neopakovatelná preciznost a přitom nenucenost v nastínění celého kolosálního, fyzicky i psychicky vyčerpávajícího procesu zvaného výroba filmu. Zřejmě nikdo jiný než Truffaut, milovník filmu, výborný režisér a velmi příjemný herec, by něco takového nedokázal, a proto si musíme tohoto kouzelného díla moc a moc vážit. 85%(19.3.2014)

  • Anderton
    ****

    V súčasnosti, ale aj v minulosti sme boli svedkami prevažne filmov, zaoberajúcich sa pozadím tohto média, ktoré jeho pomery a zákulisné medziľudské vzťahy skôr ironicky kritizujú. Truffaut si ale nemieni kaziť to, čo ho v živote najviac baví nejakou metaforickou podvratnou záležitosťou, ako napríklad Altman v Hráčovi. Truffaut je k svojim filmovým hviezdam zhovievavý, ospravedľňuje ich nevery a maniere, pretože sú súčasťou ľudskej prirodzenosti. Tomuto zámeru pomáhajú aj sympatickí herci.(19.7.2012)

  • - Při udílení cen Akademie v roce 1975, když Ingrid Bergman přijímala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Vražda v Orient Expresu (1974), oznámila divákům, že si velmi přála, aby cenu získala Valentina Cortese za svou roli ve snímku Americká noc. Dodala, že sama pro ni hlasovala. (Pavlínka9)

  • - Název filmu odkazuje na známou techniku natáčení. Jde o to, že se scény v noci natáčí za dne a pomocí kamerových filtrů se docílí efektu "americké noci". (viperblade)

  • - V jedné scéně si režisér Ferrand (François Truffaut) a kameraman Walter (Walter Bal) prohlíží fotografie herečky Julie Baker (Jacqueline Bisset). Ferrand zmíní, že si ji pamatuje "z filmu s automobilovou honičkou", čímž odkazuje na film Bullittův případ (1968), kde se Jacqueline Bisset objevila. (Baxt)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace