Hebká kůže

Francois Truffaut mě naším prvním filmovým setkáním dostal. Myslel jsem si, že se bude jednat o sice skvěle natočený, ale nudný doják. Ani náhodou. Doják to žádný není a nudný už vůbec ne. Od samého začátku je zajímavý, všechny scény přesně vyvážené, žádné zbytečně dlouhé záběry ani dialogy. A o doják také nejde. Žádné szlzopudné výlevy a co víc, režisér neumožní ani žádné ztotožnění s hlavními postavami. Ani s přirozeným Jeanem Desaillym, ani s křehkou kráskou Francois Dorléac a žensky chladnou Nelly Benedetti. Závěr filmu je oproti poklidnému plynutí děje jako facka mokrým hadrem přes tvář. Merci, monsieur Truffaut. Těším se na další shledání. P.S.: Možná neoprávněně podezřívám Sama Mendese, že se tímto filmem nechal volně inspirovat, když psal scénář pro svůj opus magnum. Téma muže v krizi středního věku a jeho milostné vzplanutí k mladé dívce mi dosti připomnělo "Americkou krásu". (10.08.2007)

Výborné drama o tom, jak těžký může být život záletníka, postaršího a známého muže, jenž se bláznivě zamiluje do letušky a prožijí společně intenzivní vztah, jehož konec však bude tragický. Příběh snímku je poutavý v podstatě od samého začátku až do úplného konce, neboť se tu neustále něco děje, filmu nechybí napětí a zvraty, ale zejména skvělá atmosféra a částečně psychologický rozměr, tudíž 5* je podle mého názoru na místě. (27.05.2015)

Presvedčivo podaný príbeh o tom, aká riskantná môže byť pre roky ženatého muža nevera. Ak už raz vkročí na tento tenký ľad, treba si dávať pozor na každý krok. Každý pohľad ho môže prezradiť, každý čin zviesť z plánovanej trasy. Truffautovi sa tu od začiatku darilo vyvolať vo mne pocit, že napríklad aj obyčajné vypnutie svetla v hale a následné zapnutie v ďalšej miestnosti, či privolanie si výťahu, sú mimoriadne podstatné úkony. Potom už naozaj záväznejšie rozhodnutia, ako ubytovávanie sa v hoteli so svojou milenkou, na mňa pôsobili podobne nebezpečne ako ruská ruleta. A napokon si človek môže aj srdce rozkrájať, ale či sa mu to podarí zvrátiť, keď všetko časom oľutuje, už nezáleží len na ňom. Irónia typická pre túto situáciu nastáva, keď muž - iniciátor, vlastne ani nie je prvý, kto to všetko oľutoval. Dej filmu možno neznie veľmi prekvapivo, no oplatí sa vám ho vidieť už len kvôli umnému prevedeniu slávneho režiséra a hebkej pokožke jeho takmer menovkyne Françoise Dorléac. (24.06.2015)

Jeden z prvních filmů tehdy velmi mladého režiséra se obírá důkladnou studií manželského trojúhelníku. Banální průběh milostného románu známého literárního teoretika a publicisty s letuškou, má obvyklý průběh i vyústění. Víc než o vztah tu jde o flirt zejména z mužovy strany. Nevýhodou dvojího života je jeho neobyčejně obtížně tajiltelná dvoukolejnost. Po vyjasnění skutečného stavu věcí, zejména manželova lhaní, se zoufalá choť rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou. Paradoxně ve zhruba stejném momentě, kdy nespokojená letuška odchází z flirtu, znechucena dvojakým postojem svého milence. Tragédie, která následuje, je současně charakteristikou celého filmu. Posedlost mezilidskými vztahy zůstala Truffautovým dominantním tématem. Tématem, kterému propůjčil nadčasovost. (20.10.2007)

Jednoznačne mi sadla pôvabná a naprosto oslnivá kráska Françoise Dorléacová, a zase mi akosi nesadol Jean Desailly, keď si popritom všetkom myslím, že sa François Truffaut, tentokrát akosi i mierne prepočítal, pretože na jednej strane celkom obstojne vytvára vzťahovú drámu, a do toho súčasne primiešava i „dvojitý život” protagonistu, ktorý sa vskutku zahráva s ohňom, a ani si to bohvieako neuvedomuje, no zasa to brzdí „dosť” okatým príbehom, ktorý sa ukončí takým nemastným-neslaným spôsobom, po ktorom má divák zmiešané, až by som normálne povedal, že podivuhodné pocity, či sa na to nemohlo ísť trochu inak...? Skrátka, režisér je väčšinou „zahľadený” len do postavy letušky Nicole, až pomaly zabúda na všetko ostatné, že manželia Lachenayovci, predovšetkým Pierre, sú v jej neustálom tieni, čo sa mimochodom ani vonkoncom nečudujem, keďže každý jeden záber je priam dokonalou pastvou pre oči, v tomto prípade kameraman Raoul Coutard, si na svojej kompozícii obrazu dáva opäť mimoriadne záležať, ale keď sa nad tým hlbšie zamyslím, tak je to dobré i zlé zároveň, a to z takého prostého hľadiska, že sa síce môžem snáď "donekonečna" kochať nespútanou krásou tejto herečky, no scenár jej bohužiaľ nedáva príliš veľký priestor na to, aby mohla viac vyniknúť v celkovom vývoji svojej postavy, a preto to považujem za ozaj premárnenú príležitosť, vďaka ktorej som sa nakoniec uchýlil len k priemernému, možno málo nadpriemernému hodnoteniu, kde film spočiatku vyzeral na to, že má oveľa vyššie ambície... (26.07.2022)