Nikdo mě nemá rád

Na svět jsem zanevřel, protože mne nikdo nemá rád. Proto zapaluju svíčku pro psavce Balzaca, proto se uzavírám do sebe a utíkám po pláži. Tak tedy Truffaut? Pán filmu? Napadne mě to ve chvílích, kdy se koukám na filmy, které nemají duši. Jeho snímky v sobě nosí pomátku na něco nezapomenutelnýho. Snad ho i podezírám, že má pod bundou křídla. Čtyřista ran směřovalo na mou hlavu, pak na city. Někdy jsem nechápal, někdy se zdráhal uvěřit, ale vždycky se přilévala otázka, proč filmy z let minulých mají větší hodnotu lidskou, než filmy dnešní? Hodnocení tomu neodpovídá, jasně, ale když přemejšlím, tak přemejšlím. Mnoho lidí mě za to odsoudilo, ale pokud budu sledovat filmy podobného kalibru, budu v tom pokračovat nadále. Ten klučina taky nechtěl životně zakrnět, já taky ne! (26.03.2010)

Ten film ma v sobe vsechno mozne - ruzne symboly a odkazy, neorealisticke zpracovani s hodne vyraznymi jednak grotesknimi a jednak dokumentarnimi vstupy, oddechove pasaze, v te dobe jeste ne moc obvykly otevreny konec a hlavne citlivy lidsky pribeh, kdy tragedem je nejen hlavni postava, ale predevsim vsichni lide kolem ni. Ve svem debutovem filmu Truffaut nasadil svuj vysoky standart, ktery udrzuje ve vsech pozdejsich filmech, ktere jsem mel zatim moznost videt. (26.08.2006)

3* za námet. Je príliš málo ukazovateľov, ktoré filmovou cestou jasne smerujú k tomu, že za mnohé pády detí nestojí len ich túžba po dobrodružstve, ale aj zlé rodinné pomery, nedostatok lásky a takmer žiadna snaha odovzdať v domácom prostredí aj určité hodnoty a normy správania. V tomto by sa dalo súhlasiť s výrokom jedného spisovateľa za čias romantizmu "človek je v podstate dobrý, kazí ho zlé usporiadanie spoločnosti" - nedá sa pri sledovaní tejto snímky nesúhlasiť? Trochu ma iritovala strohá forma, ktorá síce dodávala prostrediu pravý sociálny nádych, na druhej strane ma nedokázala ponoriť do deja a prežívať všetky útrapy s trpiacim chlapcom - až na jeden nepatrný záber so slzou na jeho tvári, ktorý ma katapultoval. (23.12.2010)

Truffautův celovečerní debut jakožto úplné Mikulášovy patálie, ne tak zběsilé, trochu pomalé, místy stejně vtipné, ovšem se silným sociálním přesahem a určitou morální výzvou k zamyšlení. Mladý džej pí Léaud je nesmírně roztomilý. Ano, na scestí ho přivedly nešťastné okolnosti, kamarádi, hrozný a rigidní vzdělávací systém, rodiče, zkrátka svět dospělých... no koukněte na ten jeho kukuč, mohl by udělat něco vysloveně hrozného? Má dobré srdce, chlapec. (27.11.2022)

Moje první setkání s Truffautem přineslo příjemný zážitek s menším dopadem na mě samotného (než jsem očekával). Přiznám se, že ke shlédnutí tohoto filmu mě inspirovala kniha Kafka na pobřěží od Haruki Murakamiho a taky jsem pochopil, proč se zmínka o tomto filmu do knihy dostala. K samotnému filmu - je podán s obrovskou lehkostí, děj je ale poměrně smutný (i když ne tragicky smutný) a toto dohromady diváka od příběhu trochu oddaluje. Je možné, že při druhém shlédnutí se dostanu o něco blíž a zasáhne mě to trochu víc, zatím jsem se dostatečně blízko nedostal. Přesto hodnotím vysoko (intuitivně :)) 8/10 PS: na druhý pohled naprosto skvělé - jdu shánět dalšího Truffauta 9/10 (01.05.2008)