poster

Můj miláček ráže 6,65

  • Dánsko

    Dear Wendy

  • Slovensko

    Môj miláčik ráže 6,65

Drama

Dánsko, 2004, 102 min

  • cherita
    ***

    Tak aby bylo jasno, milá Ameriko, zbraně jsou špatné, rozumíme si? Můžete se snažit jak chcete, ale tam, kde se objeví zbraň, to nikdy nemůže dopadnout dobře. Tak to alespoň tvrdí pánové von Trier a Vinterberg a činí tak způsobem, který mi nepřijde zrovna dvakrát zajímavý (i když někdo to asi uvidí jinak). A proto je pro mě největší devizou filmu představitel hlavního hrdiny. Mít svoji vlastní pistoli, určitě by se jmenovala Jamie.(23.4.2008)

  • Crawler-D
    ****

    Dost povedené divadlo ve filmu. Otákou pro mnohé je, zda-li umístění do reálného prostředí bylo dobrou volbou, nebo se mělo zůstat u fiktivních klusi Trierova Dogville? Myslím, že ani aatto varianta není špatná, neboť se stále hraje na omezeném prostranství, které vypadá jako by bylo vytrženo z konkréího času a lidé se chovají tak, jak normálně ne. Je to paralelní svět s teatrálním chování. Navíc herecká sebranka v čele s Jamiem Bellem byla úžasná. Trierův rukopis při psaní scénáře je pak citelně znatelný i ve výsledky. Navíc mě film nechal přemýšet o významu a využití zbraní v soudobé společnosti, a to se cení.(8.5.2008)

  • Matty
    ****

    Vítejte ve svobodné zemi. Vítejte v zemi, kde vám zbraň prodají i v hračkářství. Vítejte v Americe. Trier se může dušovat sebevíc, že svým scénářem nechtěl jednostranně kritizovat americký systém, po Dogville a Manderlay (na něž má Wendy navazovat) mu stejně nikdo neuvěří. Téměř nikdo. Pro mne, ač nejsem žádným příznivcem té velké země za velkou louží, nešlo o film, který horečnatě vykřikuje „nejezděte do Ameriky!“ (jak Lars svědomitě činí nejspíš od svého narození), „Amerika je špatná!“, „zbraně jsou špatné“… . Viděl jsem, nikoliv pod vlivem nějakých opiátů, film o lásce. Vždyť, na co jiného umírají rebelující hrdinové, jež zatím nenabyli plnoletosti a zdravého rozumu, než na nedostatek lásky? Partu kolem Dicka v mírném rozporu s výše uvedeným právě láska ke zbraním přivádí na zcestí. Ale dokázali by bez zbraní najít stejně výstižnou formu sebevyjádření? Nezůstali by těmi úšlápnutými outsidery až do doby, než je někdo mimoděk střelí do břicha? Aniž by čehokoliv dosáhli, aniž by jedinkrát stanuli v centru dění a mohli z plná hrdla zařvat. Hádám, že nebýt zarytým odpůrcem věcí stvořených výhradně k zabíjení, ani rozporuplné finále (všimněte si naprosté absence krve) nijak zásadně neovlivní můj názor. Bylo cosi teatrálního v tom, jak hrdinové prožívali činnost, jež si dopředu pojmenovali „milování“, ale najednou jsem jim rozuměl, bylo mi jasné, proč se předtím chovali jako cvoci. Dear Wendy nenaplňuje mou představu kvalitního filmu: I přes snahu vypadat americky z něj čouhá evropská nízkorozpočtovost, některé Dickovy vnitřní monology jsou zbytečné, některé zajímavé motivy zůstaly nevyužité (třeba láska nejen ke zbraním, ale i k lidem) a pár scén bylo jaksi nepatřičně komických. Dear Wendy v každém případě naplňuje mou představu filmu, ze kterého si něco odnesete. Apendix: Jak přiznal i Vinterberg, jde o film zacílený primárně na mládež. Pro školní projekce ideální. 75% Zajímavé komentáře: POMO, rawen(1.3.2009)

  • Slarque
    ****

    Typicky trierovsky provokativní scénář natočil Thomas Vinterberg asi nejlépe, jak to šlo. V závěru hodně extrémní podobenství o světě plném zbraní stojí ale zejména na hercích. Jamie Bell je tím nejsolidnějším hereckým základem, ale zbytek herckého dorostu také nebyl špatný. Zato dospělí s Billem Pullmanem v čele na mě působili naprosto nepatřičně (70%).(6.5.2008)

  • hot_spot
    **

    Slibný námět je tu zabitý režisérovou neschopností pochopit, na co se vlastně zaměřuje. Dear Wendy začíná jako sociální sonda do zaostalé komunity amerického městečka a poté se průběžně změní na rádobykontroverzní blábol, který v závěru úplně ztrácí nit. Larse von Triera radši brát jen ve formě, kdy si své myšlenky kočíruje sám.(19.4.2008)

  • - Režisér Thomas Vinterberg i scénarista Lars von Trier se shodují, že film nemá záměr kritizovat zbraně nebo současnou Ameriku. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Film měl původně režírovat Nicolas Winding Refn, ale odmítl. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - V původním scénaři Larse von Triera bylo všem hlavním hrdinům přes 20 let. Režisér Thomas Vinterberg se rozhodl udělat z nich místo toho mladíky. Scénárista Trier později řekl, že to byl velmi dobrý nápad. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace