When Worlds Collide

To tedy bylo dílko:) Z pohledu dnešního diváka možná již působí zastarale a značně naivně, ale co. Je to historie a dávný výlet do časů, kdy sci-fi filmy zažívaly boom. Závěrečný let na cizí planetu mi přišel až úsměvný. Ta plechovka, co v ní letěli a ty "obleky", co vypadaly jako pytle od brambor, to bylo vážně k pousmání:) Stejně jako to, že se vesmírná raketa snad ani jednou během letu nepohnula, nezakodrcala, nebyly znatelné žádné turbulence. A "happy end" na konec, kde se očividně neznámý talentovaný malíř vyřádil:) (01.03.2015)

K filmu jsem se dostal přes jistou stránku na FB, která se zabývá těmahle sci-fi "perlama" z filmovýho pravěku. Měl jsem prostě chuť se podívat na nějakou ptákovinu, u který se zasměju. K mýmu velkýmu překvapení to zase až taková blbost nebyla. Samozřejmě, že z dnešního pohledu je to strašně naivní a některý triky a speciální efekty jsou vyloženě k smíchu, ale ve srovnání třeba s tvorbou pánů Rolanda Emmericha nebo Michaela Baye tenhle téměř 70 let starej film vychází podle mě jako vítěz. Navíc v tomto filmu nikdo naši ubohou Zemičku nezachrání, ale nastane opravdovej armagedon. Přežije to akorát asi 30 lidí, několik hospodářskejch zvířat a pes. A jsem zvědavej, jestli ten remake někdy někdo opravdu natočí. (24.03.2017)

Opravdu je to takový předchůdce 2012 - archy, romantika, ničení. Musím říct, že jsem byl s efekty spokojený, zaplavující se města jsou super. Děj se mi taky líbil. Prostě čistokrevné padesátkové sci-fíčko, ale co mě na konci naprosto uzemnilo a zklamalo - SPOILER - je ta kreslená omalovánka, co měla představovat krajinu nové planety. To si snad dělali srandu. Celý film byl fakt slušný, když o tom člověk moc nepřemýšlí (samozřejmě, že na imdb je v zajímavostech vypsaných plno logických chyb), a na konci to takhle pokazí. Když přehlídnu ten fail na konci, tak řadím WWC mezi povedenější kousky a těším se na o 60 let novější remake. 70% (17.10.2010)

When worlds collide je ten typ sci-fi, ktoré ma dostali tak svojou atmosférou a inakosťou, že mi bolo úplne jedno, ako v nich hapruje logika. Možno by som jeho "inakosť" prirovnal až k filmom Karla Zemana, nie ani tak spracovaním, ako bláznivým námetom. Zaujalo ma viac, ako v tej dobe obľúbené mimozemské invázie. Žeby sa tu inšpiroval aj Von Trier pre námet svojej Melancholie? (25.07.2012)

Je tu určitě spousta pozitiv a musím obdivovat odvahu tvůrců, kteří se do takhle objemné látky pustili už na počátku padesátých let. První dvě třetiny jsem si přitom dokonce říkal, že sleduji jedno z vůbec nejlepších sci-fi své doby, kde se napětí netěží z laciných trikových atrakcí, nýbrž ze samotného námětu vyvolávajícího silné empatie. To zaměření na komplikovaný lidský faktor v bezprecedentní situaci je celkově chvályhodné a plynou z něj silné motivy, ale ty jsou v součtu v krátké stopáži rozesety po trsech a chybí jim soudržné uchopení. Tuhle látku by dnes perfektně zvládl Emmerich, který zkrátka umí postavičky na osudové šachovnici dirigovat jako málokdo - pokud by mu tedy scénáristé utnuli teatrální snahu o humor a pohlídali si fyzikální nesmysly, jakých se dopouští Matého snímek (k Zemi se blíží obří hvězda a lidé unikají v raketě na poslední chvíli, nezasaženi žárem ani gravitací - a je tam toho samozřejmě více). Není to opravdu špatné a něco to o lidech jistě vypovídá, ale i s ohledem na dobu vzniku čpí z kvapně pojaté struktury nevyužitý potenciál. A já už se po tomhle solidním předkrmu vážně těším, až Roland konečně pošle vstříc matičce Zemi její zlobivý satelit Měsíc. 65% (01.11.2020)