Kosmonaut z Čech

Něco mezi Interstellarem, Moonem, Ad Astrou, s příměsí fantasmagorie z Vesmírné odysey, nicméně ani jednomu nesahající byť po kotníky. Téměř dvouhodinová psychologická rozmluva astronauta a bludu ve formě inteligentního, přerostlého pavouka. Snaha o atmosféru, thrillerový nádech, nějaké to drama a nakonec výjevy, co by měly pokořit lidské chápání. Pro mě relativně nudná a neustále se opakující spleť pohledů do hrdinovy minulosti, kde mě držela akorát zvědavost, co se z onoho pavouka nakonec vyvine a co hrdina nalezne v mlhovině. Výsledek byl veskrze zklamání. Pointa tkvící v tom, že člověk si začne něčeho vážit až když to ztratí, a že není dobré myslet jen na sebe, ale naslouchat druhým a zajímat se, je extrémně banální a nepřináší do kinematografie nic nového, ani zajímavého. Rozhodně zvláštní, až artistický film, kde Sandler snad prvně exceluje v naprosto vážné roli, ale žádné zázraky se nekonají. Třeba na Ad Astru jsem schopen se podívat pokaždé, co někde běží, ten film mi svou melancholičností imponuje. Toto? Asi si už znovu nedám. (09.03.2024)

Jako Čech bych měl být konkrétně k této podívané co nejshovívavější, ale nemohu, co nemohu, nechci, a to z jednoho jediného, ovšem naprosto zásadního důvodu. Celý tento počin mi totiž po celou dobu připomínal tvorbu Terrence Malicka, kterou opravdu z hloubi duše nenávidím. Každopádně, kdybych měl ale co nejvýstižněji popsat konkrétně tuto nesnesitelnou obludnost, tak bych to vystihl asi slovy sto minutové existencionálně-filozofické vztahové blábolení. Knižní předlohu tedy vůbec neznám, nicméně být cynik, tak by se tato podívaná ještě zlehčeně dala označit také jako story o zoufalém kosmonautovi, co mu po půl roce stráveném o samotě ve vesmíru bez ženské, hráblo, ale jelikož nechci být hrubý, tak to prostě jen nekompromisně odsoudím jako nestravitelný filmový žalozpěv, postaveným na ve vesmíru se odehrávajícím dialogu hlavní postavy s jakýmsi přeludem, pokud jsem to tedy správně pochopil, jehož tématem je krachující vztah, no a pointu pak tvoří už cosi, co jsem rozhodně absolutně nepobíral a co mě nasralo tak definitivně, že z dvouhvězdičkového hodnocení jsem byl rozhodnutý pro ryzí Odpad!, který ovšem nakonec nedám, a to jen kvůli přesvědčivému hereckému výkonu Adama Sandlera, a jen tak mimochodem, kdo by se těšil na další strhující výkon úžasného Paula Dana, tak jako třeba naivně já, tak ať si nechá také rovnou zajít chuť, jelikož z něj tu je k dispozici jen jeho hlas. A jelikož mě ani trochu neoslovila ani atmosféra a vizuální podoba filmu, tak za mě se ve výsledku jedná o skutečně především v závěru nesmyslné, a jinak po celou dobu totálně nestravitelné a naprosto nesympatické meditativně-pseudo-ártové trápení, které běžnému (rozuměj normálnímu) publiku nemá absolutně co nabídnout. (07.05.2024)

Co k tomu říct. Asi jedním slovem zklamání. Zklamání o to větší, že jsem se na snímek těšil hlavně kvůli knize, která mě bavila a která byla napsána jednoduše a zajímavě co se českého pohledu týče s mnoha retrospektivami na naší historii, kde koření základy budoucího "kosmonauta z Čech", Jakuba Procházky. K mému překvapení Netflix nechal mnohé s odkazem na Česko. Už při úvodu vidíme řídící věž na Ruzyni, nyní ale sloužící jako velín pro první českou kosmickou loď Jan Hus I s logem inspirovaný naší vlajkou. Nesčetněkrát se objeví naše vlajka na skafandrech nebo jiných oděvech, české nápisy uvnitř vesmírného plavidla a jiné věci a  názvy spojené s naší malou zemičkou, která se vydala na cestu vesmírem, kterou sleduje a obdivuje celý svět. Je velice příjemné, že zachovali všechny názvy postav, od Jakuba, po jeho partnerku Lenku, mimozemského Hanuše, Tůmovou (v knize Tůma) a jeho kamaráda a spojovatele se Zemí Petra, kterého jsem si z knihy nepředstavoval jako člověka původem z Indie. Ale budiž, je to Netflix a s tímto se dá a musí počítat. Co je ale nejhorší na tom všem, že jsou všechny postavy bez duše, kde jasně vévodí v podání Lenky - Carey Mulligan a bylo utrpení jí pozorovat. Dále jsou tam velice prazvláštně vizualizované retrospektivy, v podobě rozmazaných vzpomínek, které mě spíše mátli. Jsou tam střípky, ale horkotěžko jdou poskládat a neumím si představit, že bych to nečetl. V knize je vše zřejmé, jasné. Zde nikoliv. A ať se ve filmu snaží zajímavě navnadit několikrát českou atmosféru nejenom při Dvořákovic Rusalce, která je tam pak párkrát zmíněna a vizualizována k Lence, tak už to doslova časem jde na nervy. Možná i díky českým stopám ve filmu se mi mnohdy zdálo, že je to natočené za malý rozpočet a tak nějak česky. Konec filmu končí tam, kde je kniha teprve v tom nejlepším, nebo abych to správně nastínil, tak konec filmu nemá nic společného s knihou. Všechno je špatně, nic mě neudělalo radost a místo hrdosti se dostavil pocit zmatenosti a velké znuděnosti. (04.03.2024)

Zvláštní není vždy špatný. A tohle je opravdu zvláštní film, přesto není špatný, naopak je vlastně moc dobrý. Ale i tak je asi hodně důležité, aby vám to sedlo do nálady. A pokud filmu nedáte šanci, tak se asi ani nestane to, že budete chtít tu náladu vůbec mít. Asi je základ pochopení o čem to je doopravdy a zda jste s tím ok a zda vám vyhovuje způsob, jakým to je všechno podáno  :)  4,5/5 (13.03.2024)

Kozmonaut z Čiech (ako postava, tak názov), rieši manželskú krízu, traumy z minulosti a psychoterapiu s nie zrovna fotogenickým mimozemšťanom. A zvláštny úkaz pri Jupiteri, v ktorom sa, ako po celý čas predpokladáme, bude odohrávať finále. Je síce prínosné premýšľať aj nad múdrosťami ohľadom ľudskej sebeckosti, unikaniu pred problémami a strachom z blízkosti druhého človeka, avšak aj tak nás najviac zaujíma, čo sa nachádza v onej hmlovine. No a je to zhruba to, čo očakávate, nič viac a nič menej. Proste všetko a nič, začiatok aj koniec. A mne sa tam páčilo. Vyššie s hodnotením ísť nemôžem kvôli arachnofóbii. 70% (09.03.2024)