Cizinec

Komorní a tak trochu televizní zpracování Cizince (tuším, že svého času šel tento film do amerických kin pod názvem Sex s cizincem - to pro jeho větší atraktivitu), jaké jsem i očekával, neboť už samotný román k němu vybízí. A musím přiznat, že některé scény téměř dokonale odpovídaly mým imaginacím z četby. Atmosféra a prostředí rozpáleného pobřeží Alžírska a z toho plynoucí pocity únavy a dezorientace, které jsou pro Camuse důležitými (pseudo)faktory Mersaultova odcizení a existenciálního vědomí, přenesl Visconti věrně. Nescházejí rovněž podstatné myšlenky a pocity zachycené v monologu hlavního hrdiny, který je narativní reflexí jeho osobnosti a životního osudu. Na druhou stranu se na většinu (byť ne nezbytných) úvah nedostalo, což je vzhledem k omezeným možnostem filmového přepisu pochopitelné. A proto si říkám, zda-li by nestálo za to, adaptovat Cizince volněji, třeba i s delší stopáží, hlavně však s větším důrazem na psychologii Mersaultova nitra na úkor některých postranních událostí a vztahů, které sice dokreslují atmosféru odcizení, leč daly by se jistě formálními prostředky obejít. 82% (03.08.2011)

Netknutý čítaním Camusovej predlohy hodnotím len jej filmovú adaptáciu. Slnkom vyprahnutá krajina, v nej muž, apaticky reflektujúci udalosti a ľudí navôkol. Malátny postoj možno plynie z celkovej únavy spôsobenej žeravým kotúčom na oblohe, ktorého oslepenie, ako neskôr vysvetľuje, bolo popudom k zločinu. Súd ale hodnotí a skúma najmä hrdinovo chabé vtiahnutie sa k veciam i vzťahom a spoločensky nevhodný postoj k inštitúcii rodiny a cirkvi. Tieto z hľadiska súdu priťažujúce faktory vedú k fatálnemu rozsudku. Použité filmové postupy pôsobia trochu zastarane (približovačky), fyzické strety nezvládnuto, lokácie (možno zámerne) stroho. Obrazová opulentnosť Viscontiho vrcholných diel sa nekoná. Striedme dávkovanie zaujímavých výjavov a zameranie na Mastroinaniho postavu či výrazy tváre trochu otravovali, no atmosféru osamotenia a kafkovského odcudzenia sa zachovať podarilo. 60%. (04.10.2011)

Mastroianni je ve své roli skvělý, obzvlášť v závěru, kdy jeho postava trčí ve vězení očekávaje popravu. Mám nicméně neodbytný dojem, že adaptace existenciálních knižních předloh, nemohou dopadnout nikdy moc uspokojivě (viz různé přepisy Kafky). Nemají k tomu prostě předpoklady, protože těžiště románového existencialismu je zkrátka hlavně ve filozofické bázi a režiséři mají pak dvě možnosti - buď myšlenkovou popisnost nekorespondující s filmovým médiem (které by mělo vyprávět především obrazem) nebo její opuštění (kde dochází k redukci na pouhé zobrazení děje). (01.08.2016)

Nechci srovnávat nesrovnatelné, tedy literární předlohu a film. Mohu pouze konstatovat, že film ani náhodou nedokázal zapracovat s emocemi jako kniha. Cizinec má velmi pomalý start, pokud ho budete vnímat jako krimidrama, jedná se o celkem průměrný film. Pouze závěr, kdy se hlavní hrdina blíží ke svému nevyhnutelnému konci, má obrovské napětí. Dvě třetiny filmu se Mastroianni jen tak fláká po plátně a nevzbuzuje ve mě prakticky žádné pocity. Tuto část mohu akceptovat pouze jako koukání na pěkného chlapa. A to je trochu málo. (10.11.2011)

1. Marcello Mastroianni; 2. Výprava a kamera - kostýmy, vyprahnutá piesočná pláž pozvoľna prechádza do nekonečného mora, neďaleko ostré a nehostinné skaly a na rozhraní mora a piesku, pod spaľujúcim slnkom, plážový dom + súdny proces - skazené divadlo manipulácie, deklamácie moci, kafkovský proces; 3. dokonale verná adaptácia dokonalej existenciálnej novely; (07.10.2011)