Bullet Train

Quentin Tarantino meets Guy Ritchie aneb zajímalo vás někdy, co bylo v kufříku z Pulp Fiction? Jestli je v něm kokain pro konečníky poslanců STANu, slevový kupóny na jízdný, nebo dotace od Petra Fialy? Na tuto otázku se pokouší odpovědět pan strojvedoucí David Leitch ve své nejnovější akční jízdě, Bullet Train, který naprosto brilantně vyniká svým groteskně stylizovaným násilím, situační komedií, extrémně charismatickým hereckým ansámblem (hlavně Chleba s Pitou si svou roli Berušky neskutečně užívá, no a Aaron Taylor-Johnson je zlatíčko), šílenou over-the-top akcí, a zejména pak rozmanitými hrátkami s narací (viz. geniální flašback s flaškou), klišé, leitmotivy a kauzalitou – laicky řečeno: někdo udělá nějakou absurdní random pičovinu a to posléze ovlivní příběhový vývoj pro někoho jiného, a toto schéma se nápaditě opakuje ihned několikrát dokola, tudíž bystrý divák se bude tetelit blahem. Plnou palbu tomu nedám jen kvůli tlačení na pilu ohledně připomínání (ať už příběhových nebo vizuálních) detailů pro nechápavý chuje, překombinovanýmu finále, a míň zelenýho plátna/CGI by taky přišlo vhod – ale to je snad jediná vada na kráse týhle našlapaný lokomotívy...... Jinak nemám co bych dodal či vytknul, protože jestli hledáte tuctovou hollywoodskou žánrovku s chytrým a přesto zábavným scénářem, tak tohle je značka ideál. Vyloženě bych o sobě neřek, že jsem nenáročný divák, ale když už do kin jednou za uherskej rok vtrhne takhle originální (míněno tak že nejde o prequel, sequel či součást nějaké franšízy), svéráznej a zábavnej akční biják kterej se nebere moc vážně, jen máloco mi zabrání v tom, abych si ho se soudruhy neužil. A upřímně řečeno, takovéhle typy hravých filmů se v současnosti naneštěstí tak moc často nevidí. David Leitch zkrátka ukázal, že není jenom mistr akce, ale i mistr vypravěč. Upřímně se ani nemůžu dočkat na český remake od Zdeňka Trošky v kterém bude Langoš poprcávat proti Ondřeji Vetchému a Třem tygrům uvnitř pendolína. No a kdo má rád mandarinky, vláčky a seriál Mašinka Tomáš, ten se tu prostě najde...... [VERDIKT: karma je zdarma. 8,4 kulkovlaků z 10] (11.08.2022)

"Bullet Train" lze z mnoha ohledů kritizovat, ale také si ho ze stejných důvodů užívat. Máme tu Japonsko doslova z rychlíku či zběsilé tempo a nelinearní vyprávění, které spíše slouží k odvedení pozornosti a maskování nedostatků scénáře, nebo také blafování hloubky a přesahu typické pro autora předlohy Kótaróa Isaku. Na rozdíl od japonských adaptací jeho románů tady motivy provázanosti, štěstí a osudu nevyvolávají údiv a patos, nýbrž se rozmělňují do povrchně zábavných atrakcí. Stejně "Bullet Train" pracuje také s tarantinovskými postavami, tedy naprosto nerealistickými žánrovými figurami, které ozvláštňuje jejich nadsázka, stylovost a zakotvení v popkultuře. Tarantino a někteří jeho následovníci na základě popsaného principu vytvářejí sofistikované a zdánlivě propracované mocniny gangsterů či zabijáků, které v nejlepším případě přesahují rovinu mokrého snu fikční dokonalosti a stávají se polobožskými ideály, k nimž pak vzhlíží diváci. V "Bullet Train" ale opět zůstávají jen nerealistickými rozvernými maňásky s jedním karikaturně přemrštěným a neustále opakovaným atributem. Pak tu máme akční scény, respektive jejich choreografii. Ta v předchozích produkcích 87North (či 87Eleven) stála v popředí a strhávala na sebe pozornost svou okázalou fyzičností, realizační náročností a revoluční důmyslností. Tentokrát akce stojí spíš v pozadí, v prvé řadě je vždy realizována jako slapstickové gagy a propojuje jednotlivé dějové sekvence. Ať už jako zastřešující pojem pro popsané tendence filmu použijeme jakýkoli výraz - bastardizace, odsofistikovanost, zpitomnění, asimilace či hollywoodizace - právě v tom ale spočívá kouzlo a funkčnost "Bullet Train". Film totiž do sebe absorboval všemožné trendy předchozích let i dekád, které doposud oceňovali přemoudřelí fandové, cinefilové či vyznavači alternativních nik, a procedil je mainstreamovým sítem do univerzálně přístupného tvaru. Ten sice zákonitě budou ony elity ofrflávat, protože není jako ony jimi oceňované dokonalé formy, ale tím spíš bude z "Bullet Train" popový kasovní trhák. Po "Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw" již další Leitchův projekt evokuje střední proud zlaté éry hongkongské kinematografie, který tvořily chaoticky nesourodé estrády mísící všelijaké emoce i žánrové polohy a kde pozornost diváků neustále poutaly různorodé atrakce, včetně akčních eskapád i cameo vystoupení populárních hvězd. Když uvážíme, že David Leitch a jeho kolegové jsou velkými obdivovateli hongkongských filmů, lze v tom spatřovat nikoli náhodu, nýbrž koncept. (12.08.2022)

Kulkovlak aneb Vraždy v Honšú expresu je naprosto parádní, svižné a zábavné Letyčovo mango, historicky snad první, které jeden netouží nechat shnít, rozšlapat a rozmazat po xichtě nějakého toho retardovaně se chichotajícího ťamana. Po dlouhých osmi letech také konečně důstojná hauptka pro dědu Pita, která neuspává, nezpůsobuje hemoroidy ani příliš nelobotomizuje a dělá z něj zase solidně vychlazeného, sympatického geronta. Vzorový flusanec na obrazovku vypatlaného paliče peněz a zabijáka kinematografie – Netflusu, s úsměškem ukazující, jak za ty prachy mohli vypadat všichni ti Šedomuži, Rudá varovnání, Zvrácená města a další předražené, mentálně atrofované pičočalabády pro absolventy jedno až dvouletých učňovských oborů a vězně. Kromě výborné akce je tu především znát vymazlený, popkulturně brakový literární podklad, tudíž si to i příběhově nonšalantně vytírá prdel s výše uvedenými výsledky obvyklého rychlokvašného BLMLGBTMEE2 assstormingu neomarxistických soudruhů, nahozenými posléze rukou od Nutelly na hajzlpapír nějakým sice přitroublým, avšak pro věc zapáleným mileniálním pissálkem či příbuznými předsedů politbyra. Přesné a charismatické osazení zbytku kašparů dokonce příliš nezkurvil, pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „nedegradoval“, ani trapkoštěk Čuníka Tatůma, ani zaplaťsatan krátká frontální expozice naprosto děsivé Sádry Bulíkové, prohýbající se pod tunou chemických šmakulád a centimetrovou vrstvou mejkapu tak, že vypadá jako svůj vlastní karikaturní animák. (04.08.2022)

David Leitch, byť mu fandím, zkrátka není Tarantino, aby dokázal ladně skloubit krvavou krimi komedii (omylů), detektivní thriller situovaný do uzavřeného prostředí, osudovou revenge story a bláznivý akčňák do pevného a jednolitého filmového tvaru. Zápletka má solidní potenciál, obsazení je výborné (Aaron Taylor-Johnson opět válí), jednotlivé momenty jsou vesměs povedené, ale celek je rozklížený a nesoudržný. Dvouhodinová stopáž je na první pohled rozumná, ale kvůli příliš hýřivému pojetí, v němž se náhodně a prvoplánově střídá švihlý humor s tragikou, Bullet Train chvílemi nepříjemně přibržďuje, než aby s blížícím se závěrem neustále nabíral na obrátkách. Bohužel se tak opět potvrdilo, že víc než Leitchovy ambiciózní žánrové a formalistické hrátky je mi bližší důmyslnost a vybroušenost zdánlivě tradičněji laděných děl Chada Stahelskiho (John Wick 2+3). 60 % (05.08.2022)

Na Bullet train, jsem se hrozně těšil a dostal jsem přesně to, co jsem dostat chtěl. Nadupanou, vtipnou, akční, krvavou jízdu. Hláškující Brad Pitt, je zde výborný (jak jinak a zřejmě jeho poslední akčňák) a skvělá Joey King, která si hned dvakrát, během krátké doby, zahrála nemilosrdnou princezničku. Víceméně, všechny postavy byly fájn. Skvělý film. (29.09.2022)