Shadows of a Hot Summer
Režie:
František VláčilScénář:
Jiří KřižanKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Marta Vančurová, Juraj Kukura, Gustáv Valach, Gustav Opočenský, Karel Chromík, Jiří Bartoška, Zdeněk Kutil, Augustín Kubán, Ilja Prachař, Michal Ladižinský (více)Obsahy(1)
Je horké léto, dva roky po skončení druhé světové války. Mlčenlivý hospodář Ondřej Baran (J. Kukura) žije na osamělém statku v Beskydech se ženou Terezkou (M. Vančurová) a dvěma dětmi. Jen občas dojíždí do městečka v dolině za nákupy. Má mírumilovnou povahu a konfliktům s místními lidmi se zásadně vyhýbá. Jednoho dne se na jeho statku objeví skupina pěti banderovců. Ukrajinští nacionalisté, kteří mají na svědomí mnoho mrtvých civilistů, se po válce pokoušejí dostat do Rakouska. Jeden z nich je zraněný a než se uzdraví, musí se o ně Ondřej se ženou postarat. Kromě nich zadržují zabijáci na statku i lékaře (G. Valach), kterého musel Ondřej přivézt. Pokud by se muž pokusil přivolat pomoc, zaplatily by to životem jeho děti i s Terezkou. Zatímco policisté v městečku nemají o dění na statku tušení, Ondřej pochopí, že banderovci v zájmu vlastní bezpečnosti nakonec stejně všechny na statku pozabíjejí. A že se bude muset postavit sám proti přesile pěti vycvičených vrahů... Působivé drama scenáristy Jiřího Křižana a režiséra Františka Vláčila vzniklo v roce 1977. Kromě řady jiných ocenění získalo i Velkou cenu Křišťálový glóbus na XXI. MFF v Karlových Varech (ex aequo se sovětským filmem Bílý Bim, černé ucho). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (185)
Musím uznat, že jak ze začátku, tak v průběhu, na mě silně zapůsobila hudba. Zdeněk Liška byl prostě mág. Taky natočeno to je hodně kvalitně, o hercích nemluvě. Ale ten háček je tempo a pár dalších faktorů. Tempo je pomalé a divné a někdy to vyúsťuje v nelogické chování postav. Co mi ale vadilo nejvíc, tak že ta banda Banderovců mezi sebou vůbec nekomunikovala. Režisér tím chtěl asi naznačit jejich chladnokrevnost a profesionalitu v oboru, ale moc realisticky to pak nepůsobilo. Aspoň, že tady byl Tóma Hluchoněmec. Samozřejmě, že mi to připomínalo jak Adelheid, tak Zánik - disponuje to totiž podobnou atmosférou a příběhem, a proto hodnotím stejně. ()
Vlacil tocit filmy umel, mel vyborny cit. Bohuzel jeho poeticnost ci lyricnost neskutecne prevysuje nad epikou. To, ze nikdo nehledal doktora, ackoliv hlavni hrdina byl v castem kontaktu s cetnikem, nebo osetrovani Barana, kdyz v chalupe jeste byli dva banderovci film strasne degraduje a je duvod, proc dam vzdy prednost Kachynovi pred Vlacilem a takovemu Bergmanovi timto nesaha ani po kolena. Jinak je film ale pusobivy a ma " kule ". Vyborna Liskova hudba. ()
František Vláčil možno natočil pôsobivú baladu, podľa mňa však natočil pôsobivý eastern. Stíny horkého léta je film, ktorý z jeho filmografie najviac odsýpa a ktorý ma od neho najviac bavil. Možno bol lepší Adelheid, Stíny sú však počas celej stopáže konzistente nenudiace. Kukura mojím obľúbencom nie je, úloha roľníka je v mojich očiach jeho životnou. ()
Atmosféricky výborně vystavěný kousek. Plíživé tempo vyprávění je podkresleno "nervní" hudbou Zdeňka Lišky, která filmu ještě více přidává na síle. Vláčil se obešel bez zbytečně popisných dialogů a většinu děje vypráví obrazem, což sice byla dobrá volba, ale na druhou stranu se tím trochu zploštily motivace některých postav (hlavně banderovců). 8/10 ()
Kukurovo herectvo je numero uno a hudba, ktorá mi prvýkrát trúbkovo nevadilo, je numero due. Inak príbeh mi prišiel taký bežný, necítil som z neho napätie. Veľká škoda, že film ale nevedel o dejoch budúcich a zobrazuje Banderovcov ako zlých, pretože situácia sa v roku 2022 zmenila a už máme nielen tradičných zlých fašistov, ale aj dobrých fašistov alebo teda aspoň takých, o ktorých sa rozprávať nesmie (nech žije film Volyň). Takže normálne ma až napadlo - za normalizácie a hlbokého socialistického útlaku takýto film mohol vzniknúť. Mohol by aj dnes? 👀 ()
Galerie (8)
Zajímavosti (9)
- Film získal Velkou cenu Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. (M.B)
- Jako exteriér bylo využito Karlovského fojtství. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák, stavitel místního dřevěného kostela. Fojt Ján Bill, nechal budovu upravit tak, jak ji známe nyní. Fojt byl dědičný rychtář. V obci stojí i Karlovské museum, které by správně mělo být nazvané Karlovické (stejně tak fojtství), ale užitý tvar lépe odpovídá místnímu nářečí. (Brtniik)
- Natáčení probíhalo ve Velkých Karlovicích, Štramberku a ve Velkém Meziříčí. (Xell)
Související novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)
Reklama