Orphan: First Kill
Sirota: Prvá vražda
Orphan: First Kill
Režie:
William Brent BellScénář:
David CoggeshallKamera:
Karim HussainHudba:
Brett DetarHrají:
Isabelle Fuhrman, Julia Stiles, Rossif Sutherland, Hiro Kanagawa, Jade Michael, Stephanie Sy, Lauren Cochrane, Erik Athavale, Matthew Finlan (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Příběh zlovolné dívky Esther z hororu Sirotek dostává novou kapitolu. Vyšinutá žena Leena Klammer je pro dobro světa zavřená v ústavu pro duševně choré kdesi v Estonsku. Vysoce inteligentní, promiskuitní Leena je zlo v lidské podobě, trpí řadou psychických poruch a ve svých třiceti letech vypadá jako dítě. Jednoho dne se jí brilantním způsobem povede z blázince utéct a rozhodne se naplnit svůj neméně perfektní plán. Vydává se do Ameriky, kde se vydává za ztracené dítě Esther ze zámožné rodiny. To se jí podaří, ale její zmanipulovaný a vysoce spokojený život obyčejného děvčete se nečekaně zvrtne. Esther je následně vhozena do nervy drásajícího souboje se svou novou matkou, která je připravená udělat cokoliv a svou rodinu před vražedným dítětem ochránit. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (206)
Druhý díl Orphana časově předchází dílu prvnímu a já si neuměl představit, že to bude fungovat. Protože z dítěte Isabelly je už dávno dospělá Isabella. A zatímco v jedničce malá holka hrála dospělou ženskou, která předstírá malou holku, tak teď měla ta samá herečka, už dospělá, hrát ještě mladší dospělou ženskou než v jedničce (před třinácti lety!), která předstírá ještě mladší malou holku... sakra nějak se do toho zamotávám... No jak může sakra dospělá ženská přesvědčivě hrát malou holku? Ale ono to kupodivu fungovalo. Díky sexy diblíkovité Isabelle, díky šikovnému rejžovi, střihači a taky samozřejmě díky tomu, že se divák dobrovolně nechá balamutit, i když ví že je balamucen, protože chce být balamucen. Jenom si říkáte, že je fakt málo pravděpodobné, aby vlastní rodiče po pouhých čtyřech letech nepoznali svoje dítě. No a když už tedy na tuhle hru režiséra s divákem přistoupíte, tak někdy po polovině pak přijde tak nečekaný "WTF" zvrat, že vám povisne čelist a do konce filmu už žádný dílčí nesmyslnosti řešit nebudete, protože odevzdaně přijmete fakt, že scénář je nesmyslný zgruntu celý. Samozřejmě snad nemusím podotýkat, že tohle byl přesně můj šálek thrilleru a jelikož mě bavil ještě o chlup víc než jednička, nezbývá mi než zaokrouhlit nahoru. +90%. ()
Hororová bizarnost, jež dala vzpomenout na groteskní DeepFake video, ve kterém Sylvester Stallone propůjčil svou tvář tělu Macaulaye Culkina. Režisér zodpovídá za to, aby jím konstruovaný fikční svět působil věrohodně a v tomto ohledu bohužel William Brent Bell naprosto selhal. Zřejmě se domníval, že publikum nerozezná zralou ženu od devítileté dívky, a proto do role Esther znovu obsadil Isabelle Fuhrman. Není mi jasné, proč vůbec využívá principů nucené perspektivy a pracuje s úhly záběru kamery ve snaze navodit iluzi, že se jedná o dětskou postavu, když diváka neustále rozptyluje její dospělý obličej. Nejsem příznivcem technologie de-agingu, ale v tomto případě se jeho užití vysloveně nabízelo. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku Orphan: First Kill uděluji pouze jednu silnější hvězdu. ()
S existenci nového Sirotka je to tak trochu složité. Znalci původního solidního Sirotka od Jaume Colleta-Serrru mají problém nejen v tom, že již při prvním sledování zaznamenali stěžejní zvrat, ale samotný původní Sirotek jim dal jasné odpovědi, jak skončí právě avizovaný prequel Sirotka. Pokud nového Sirotka uvidí znalci nepolíbení originálem, háček je naopak v tom, že již úvodní synopse či trailery jasně naznačí to v čem spočíval největší zvrat původního Sirotka. Pro Jauma Colleta-Serru nicméně první Sirotek zajistil slušnou hollywoodskou kariéru (NON-STOP, Expedice: Džungle, chystaný Black Adam), prequelu Sirotka se poté místo něj chopil William Brent Bell, který je zodpovědný za dvojicí filmů The Boy. Návrat Esther tak velké naděje nevzbuzoval, i proto vlastně výsledek není tak smutný. Tenhle návrat si přesto svou existenci obhájit dvakrát nedokáže. Od původního Sirotka z roku 2009 sice utekla víc než dekáda a Isabelel Fuhrman už dávno není 11-leté děvče, Isabelle Fuhrman je přesto zpátky. I díky trocha toho digitálního pudru, optickým efektům dětským kaskadérkám. Snaha poté možná byla v tom, aby Isabelle Fuhrman jako z oka vypadla sobě samé z původního filmu, i přes očividnou snahu ovšem Fuhrman vypadá nevyhnutelně starší a především je poznat, že jí v záběru zrovna někdo zaskakuje. Minimálně ovšem pořád dokáže výkon Fuhrman vyvolat husinu, přesto to celé působí dojmem, že si měl někdo komerční potenciál případného navázání na původního Sirotka uvědomit mnohem dříve. Už původní Sirotek přitom dokázal naznačit, že by o pozadí Leny Klammer šlo natočit solidní nepříjemný psychologický horor. Tento prequel ovšem jen do jisté míry naplňuje formuli původního filmu, kdy se ovšem ukazuje, že měl Collet-Serra svého času mnohem lepší práci s atmosférou, audiovizuálním pojetím i hereckými výkony. V uchopení Bella moc nefunguje atmosféra, audiovizuál působí lacině a Julia Stiles toho - na rozdíl od Very Farmigy z původního filmu - nemá tolik co hrát. Ze Sirotka: První oběti tak vůbec nejde pocit, že se k ní někdo vrátil, protože v prozkoumání titulní záporačky viděl ještě nějaký potenciál. Vypadá to jako laciný pokus navázat na něco, co kdysi fungovalo pouze proto, že návraty k hororovým sériím jsou v posledních letech k módě. Což nutně neznamená, že jsou všechny šik. Potěší fakt, že se další Sirotek alespoň částečně vydává vlastní cestou, přesto to celé vlastně dvakrát tolik nefunguje. Celé se to vydává velmi očekávaným směrem, jeden zvrat nepůsobí tak silně jako v originálním filmu a po závěru je alespoň snadné vydechnout, začít žít v tom, že žije pouze jeden Sirotek z roku 2009 a říkat si, že na další žádné navázání již nedojde. A pak se objeví informace, že se nejen jedná o třetím dílu, ale mohlo by dojít i na několik dalších filmů. Tady je i srovnávání s kopáním do mrtvoly příliš mírné. Film, který vyvolává nesrovnalosti vůči originálnímu filmu a především dokazuje, že některé hororové filmy by měli skončit bez jakýchkoliv navázání. Původní Sirotek Jaume Colleta-Serry dodnes funguje jako solidní mrazivý horor, existence První oběti (kdy navíc podtitul tak trochu nedává smysl) je ovšem víceméně omyl..... () (méně) (více)
Jednotka bola viac psychologická dráma než horor. Dvojka, respektíve prequel, je už len jednoduchý béčkový slasher. Vo všetkých smeroch tak ideme o triedu-dve nižšie, čo poznať už z úvodu, kde skrátka nedáva nič zmysel a vidíme explicitne tri krvavé vraždy. Ak sa ale dokážete ihneď prepnúť do patričného guilty pleasure a antilogického módu, tak vás príjemne prekvapí aj zvrat v polovici a istým spôsobom sa budete baviť až do konca. Ak by nešlo o životnú úlohu dokonale obsadenej Isabelle Fuhrman a Julia Stiles by nebola taká pragmatická bitch, až neviete koho skôr by ste sami najradšej zabili, na tri hviezdy by to určite nebolo. 50% ()
Prvá polka filmu je vystavená na základe „Hitchock“ thrilleru/hororu (divák vie, kto je hlavná postava, ale ostatné postavy nie), príjemne buduje napätie, atmosféra slušne hustne, no následne príde zvrat, ktorý celú snahu rozmetá od základu. Jednak zmení tempo a tvár filmu; napätie sa úplne vytratí a o atmosfére už nemôže byť reč. Zároveň sa radikálne zmení aj žáner snímku, skočí do vôd čiernej komédie mixnutej s thrillerom. Ďalším problémom filmu je, že si sám sebe hodil polená pod nohy (twistom) a vďaka tomu mu logika škrípe. Scenárista sa tiež od kreativity nepretrhol a hlavne únik z ústavu si nesmierne uľahčil, až som neveriacky krútil hlavou. Aby som povedal celú pravdu, film má aj pozitívne stránky a to hlavne po hereckej stránke. Dominuje vražedkyňa Esther (Isabelle Fuhrman), ktorej verím každý jednu scénu. Film zabíja „twist“, ktorý mal byť najväčšou zbraňou tvorcu, no stal sa jeho inkvizítorom. Dokonca si myslím, že keby sa film držal cesty z prvej polovici, dopadlo by to oveľa lepšie. PS: Prečo sa to, sakra, volá prvá vražda, keď o tom film vôbec nie je? ()
Galerie (14)
Zajímavosti (9)
- Ve filmu zazní také úryvek z „op. 37 (Roční období)“ od Petra Iljiče Čajkovského v podání Esther Albright (Isabelle Fuhrman). (noelcoward73)
- Natáčení probíhalo ve Winnipegu, hlavním a největším městě kanadské prérijní provincie Manitoba. Natáčelo se během pandemie covid-19 od 26. října do 11. prosince 2020. (noelcoward73)
- Herečka Julia Stilesová (matka) musela v niektorých scénach nosiť topánky na vysokých opätkoch, aby bola vyššia než Isabelle Fuhrman, predstaviteľka Esther. (Kozy9)
Související novinky
Srpen se ponese v duchu velkých premiér
Měli jste pocit, že letošní léto bylo, alespoň co se nabídky v kinech a na streamovacích službách týče, doposud poněkud chudé? Pak vás nejspíš potěší zpráva, že srpen v tomhle směru ledacos napraví.… (více)
Reklama