Klapzubova XI.

V dětství jedna z mých nejoblíbenějších knížek, rozhodně nejvícekrát přečtená (byla poměrně krátká). Film mě zklamal hlavně úpravami děje a výpravou (obojí nic moc). Možná, že to objektivně není horší než jiné pamětnické komedie, které jsem ohodnotil výš, ale právě kvůli perfektní znalosti předlohy - za 3* (15.03.2013)

Redakce Lidových novin seskupila ve dvacátých a třicátých letech do svého středu plejádu významných person české literatury, v jejichž čele stála především jména Karla Čapka, Karla Poláčka, Františka Langera a Eduarda Basse. Asi nejblíže k sobě měli Poláček s Bassem. Oba vytvořili řadu humoristických děl různé úrovně a kvality, ale jen dva romány z fotbalového prostředí se dočkaly nebývalé popularity u malých i velkých čtenářů. Bassova Klapzubova jedenáctka se stala ve své době dokonce určitým fenoménem a do jisté míry i prvním odkazem budoucí slávy české kopané tak, jak ji o několik let později zvěčnil také Poláček v Mužích v offsidu (romány dělí necelých deset let). Filmoví tvůrci nakonec sáhli po obou předlohách, ale zatímco Muži v offsidu našli svého trojského koně v zde excelujícím Haasovi, příběh otce Klapzuby a jeho jedenácti synů byl doveden k nevyhovujícím a de facto deformujícím kompromisům, nemilosrdně určených producenty a režisérem. Tomu také odpovídal výběr hereckých představitelů, přičemž volba Theodora Pištěka a Antonie Nedošinské do hlavních rolí nemusela nutně znamenat neúspěch. Na hraně se zde pohybuje především výběr chlapeckých dorostenců, vesměs neherců a profesionálních sportovců, motivovaný režisérovou snahou o získání nových, mladých lidí pro filmovou kameru. Z komerčního hlediska se jako nadmíru vhodná jeví účast Hany Vítové, svou bezpečnou polohu tu nacházejí také Marvan, herec mimořádných kvalit, Kohout, Neumann i Filipovský. Onen vlastenecký tón, implementovaný do filmu pod tíhou soudobé politické situace, jen stěží nalezne porozumění u současného diváka, přesto není od věci připomenout, že tehdy, v osmatřicátém roce, fungovala kopaná na zcela jiných morálních pravidlech, než dnes. To především. (03.10.2008)

Takový film se po tolika letech těžko hodnotí. Ve své době ovšem, byl báječnou komedii pro chlapy, protože na fotbal se chodilo za sportem a nikoliv (jako dnes) vyvolávat rvačky a nepokoje. Jako nejlepší postavu vidím pana Theodora Pištěka jako tátu Klapzubu. Ostatně on byl vždycky jednička i v jiných filmech kde byl obsazován. Pro dnešní dobu je tento film pouze nostalgie zašlých časů. (24.09.2007)

Ach jo! On by tenhle film klidně splnil všechny žánrové požadavky na v rámci možností milou prvorepublikovou komedii, ale ona je tady "bohužel" geniální Bassova předloha, jíž v této době takto omezenými prostředky nejspíše natočit nešlo. Neboť teď nám z toho zbyla takřka Klabzubova jedenáctka bez fotbalu, aneb salónní film s trochu netypickým námětem. (04.06.2005)

Film "zapamatovatelný". Příběh neokoukaný a chválím i režiséra, že snímek natočil celkem reálně z fotbalového prostředí, čehož jsem se trochu obával. Když se podíváme na herce, kteří hráli v tomto filmu, tak zjistíme, že někteří se stali legendami "českého filmového nebe". Je dobře, že své výkony mohli ukázat i v této "komedii". (06.02.2012)