Kamenný most

Originální verze (delší, jinak sestříhaná, bez nově přidaného vnitřního monologu hlavní postavy, bez nově předělaných triků a dalších úprav, které obsahuje předělaná nová autorská verze na DVD, o níž sice vím, ale neznám ji), viděná v prázdném sále MKP z původní, trochu zašlé 35 mm kopie, je přese všechnu únavu materiálu způsobenou časem vtahující, strhující, uhrančivá. Jako film i jako zpráva o životě, ze života v jednom čase v jedné společnosti, kterou já sama dobře pamatuji a jejíž důsledky dodnes zažívám. Depresivní to nemůže být pro nikoho, kdo nezavíral oči před realitou, vrstvami bytí a spojitostmi - a pro takové to naopak může být až euforicky sbližující a poeticky osvobodivé - protože tady poetika není poetizací a únikem, ale průvodkyní, která bolest a utrpení neumenšuje ani nedělá hezčími a snesitelnějšími, ale dovoluje krásu a magii vidět i a právě skrze ně, či dokonce díky nim, byť zároveň nutně i navzdory. ***** Na okraj: způsob natočení má jeden zajímavý efekt - čím déle film pokračuje, kapitolky v mozaice přibývají, tím je film přesvědčivější, působivější, vtahujícnější, magičtější a mocnější, a tím méně a méně z něj chcete vystoupit, a to i tehdy, pakliže jste třeba ještě v první třetině byli nepřesvědčení a chtěli odejít. *~ (01.07.2019)

Příklad Kamenného mostu je dalším mezníkem, kde se opět neshodnu s Alenou Prokopovou. Ona například ještě v roce 2014 bilancovala tuto hořkou komedii jako nediváckou čili nereprízovanou čili nám se to tehdy nelíbilo. Sorry, ale volby dramaturgů našich TV jsou tím posledním ukazatelem kvality. Jasné, Kamenného mostu se všichni většinou spíš bojí, protože nemají zájem se nořit do absolutní deprese a bilancovat si vlastní rozhodnutí v době doznívajícího prozření. Nicméně očekávat, že po Pražské 5 a Kouři nám Vorel nabídne komorní civilní melodrama s jemnými autobiografickými prvky v malebném prostředí Karlova mostu, to by bylo poněkud naivní. Geneze Vorlova a Duškova scénáře jen až na kost odhalila tu degenerující prudu poloviny 90. let, kterou na straně jedné geniálně portrétuje Milena Dvorská jako matka trpitelka, na straně druhé Jana Synková jako karika božské Věrrry Chytilové. Deziluze, krize, kapitalismus a ponor do hlubin kamenného mostu, to je, oč tu běží. Není to příjemné, ale samozřejmě nějaké to vhodně odhalené ňadro a potrestání archetypálního zla může potěšit ty chrabré kralevice v každém z nás. A samozřejmě DRA kopie je to nejlepší, co ten film mohlo potkat. (26.06.2015)

Chudáci umelci. Chudáci ich matky, ženy a deti. Šťastní tí, ktorým cez alkoholový a iný opar toho už moc nedochádza. Ako všetci trpia, do riti ! ___ Jediné slovo : DEZILÚZIA. Zo života, umenia, ľudí, ideálov, sveta všeobecne. Tak silná, jednoduchá a výstižná, až ju nebolo treba ani natáčať - stačí pozrieť sa okolo seba v tých dňoch, kedy slnko nesvieti tak jasne a svet nie je taký farebný. Vždy, keď sledujem KAMENNÝ MOST, napadá mi, že takto by mohol reálne vyzerať môj vlastný život, ak sa mi splnia sny...- ale utešuje ma, že Vorel dokázal vyťažiť umenie aj z tvorivej krízy a vytesať ucelené dielo aj z poetiky vnímanej v depresií. Možno to bola iba autorova póza, ale ja to tak vnímam a kto KAMENNÝ MOST chápe tak ako ja, ten ho prežíva každý deň. Pre väčšinu ostatných je to asi iba "chcípácky" film, s postavou bez vývoja, ktorej všemocný, bezohľadný kapitál nedovoľuje tvoriť jej veľké „umenie“. Príčinou je pritom ale jeho pohodlnosť, ľahostajnosť, nezodpovednosť.. Doba sa síce zmenila, ale ľudia zostali rovnakí, a na systém sa dá vyhovárať vždy. Možno má Tomáš skutočne neprekonateľné depresie, no skôr to vyzerá, že je poriadny alibista… - v tomto sa mimoriadne podobá hrdinom z …A BUDE HÚŘ, ktorí mali jedine to šťastie, že sme ich nevideli po revolúcií a môžeme si zachovať ich idealizovaný obraz ako „odporcov“ režimu, skôr však iba odporcov práce, morálky, spolužitia s inými… najpravdepodobnejšie by sme ich dnes videli, ako nerobia nič a vyhovárajú sa na to, ako ich komunizmus dojebal.. Podobne aj Vorlov hrdina: za socíku sa nedalo točiť kvôli totalite, teraz kvôli peniazom. Vtedy boli peniaze bez slobody, teraz sloboda bez peňazí. Umelci však dokázali tvoriť vtedy i teraz. Tí skutoční, ktorí chceli a mali čo povedať ( s výnimkou sťažností ) tvoriť museli a tvorili... či už to niekto ocenil alebo nie. (30.04.2009)

Kamenný most ke mně přišel v době studií na VŠ v Ostravě. V době, kdy mě vše, o čem je, dokonale oslovovalo. Krásná kamera, existencionalismus, chcípáctví, tajemno, houby, šamani... Prostě jeden z mála opravdu povedených filmů té doby. Po mnoha letech shlédnuto opět a k mému překvapení neztratil Kamenný most nic ze svého kouzla. Navíc Franz a Havel v jednom filmu...nádhera :D Vorel a Sklep rulezzzzz! (20.02.2013)

I přes jistotou nedotaženost mám ten film rád a "Bořík" byl skvělej překvapil...Franzova hudba wau... V lednu 2016 proběhla premiéra režisérské verze snímku po 20 letech od vzniku snímku..Film byl digitalizován, přibyly vnitřní monology hlavní postavy Tomáše a digitální efekty. Film bude promítán pouze v klubových kinech.  přesto ho čt uvedla-viděl jsem... (29.09.2011)