Reklama

Reklama

Obsahy(1)

František Hlavsa, pražský redaktor, odjede se svými dětmi – Olgou, Frantou, malým Milánkem a babičkou na venkovskou chalupu. Děti milují zvířata a moc by chtěly psa. I babička by brala hlídače, protože má s dětmi zůstat o prázdninách na chatě sama. František se brání, myslí si, že by dětem mohla stačit kočka. Celá záležitost se štěnětem mu poslouží alespoň jako námět na fejeton. Jenže ten má poněkud nečekaný ohlas… (Česká televize)

(více)

Recenze (49)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Názory na hodnocení tohoto milého, hřejivého úsměvně komediálního filmu předčasně zesnulého talentovaného režiséra Milana Vošmíka odrážejí až pronikavě převrat v estetických názorech mezi starší a mladší generací. Zdá se navíc, že se jedná o gap, který je podmíněn i ideově a politicky. Je případné a pochopitelné, že pro mladší populační ročníky jednostranně podjatá výuka vnáší do vnímání poúnorového čtyřicetiletí černobílý jednostranný tón. Jen nesnadno se v takovém ovzduší naznačuje, že i tehdy kvetl normální život normálních lidí a že dokoce existovala celá dlouhá období nadějí a pocitů šťastně žitých šťastných životů. To všechno film, v němž Horníček ztělesnil ve vlastně nomenklaturní rodině typického představitele té doby sdílejícího právě popsané naděje a jistoty, obsahuje. Přitom se vylévá - jak to často v podobných případech bývá - dítě s vaničkou. Půvabná konfrontace dětského slohu nejstarší dcery - ve 13 letech dívky v tomto věku opravdu stále byly cítěním i mentalitou dětmi - a sugestivních sarkasticky sebeshazovačných reportáží horníčkovského redaktora MLADÉ FRONTY pak nezalouženě zaniká stejně tak jako představitel nejmladšího člena filmové rodiny. Žánrově film nesporně navazuje na HONZÍKOVU CESTU a svou metodou patřil již v době svého vzniku k starší, tradičnější vrstvě tehdejší dramatické tvorby pro děti a mládež. Ani za těchto okolností se mi nezdá, že by byl natolik anachronní a nepodařený, jak uvádějí někteří hodnotitelé tohoto fóra ve svých komentářích. Jsou-li na pochybnostech o věcnosti mých vývodů, nechť tuto veselou, odpočinkovou a přitom tak svěží veselohru srovnají s průměrem srovnatelné filmové výroby směřované k mladším generacím, v polistopadovém období. Záhy zjistí, že doma člověk skutečně není prorokem. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Skvělá komedie rozpjatá mezi dospělou satirou a dětským filmem s neodolatelně vtipným Miroslavem Horníčkem. Vlastní reportážní, „klípková“ stavba filmu, která však nepozbývá soudržnosti, umožnila nahlédnout základní příběh z více perspektiv, a tak jej podložit různorodým humorem, od toho sebeironického intelektuálního či žurnalistického po ten dětský. Snímek v mnohém nadčasový. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Zvláštní film. Pokud je Horníček na scéně, stojí zato se koukat... Ať už spravuje střechu nebo pod ní píše článek... Pokud je Horníček v nedohlednu, začíná to být slabší, přestože i tak se občas objeví milý vtípek a také kamera není k zahození. Špatná není ani režie, třeba rozhovor "ve" výtahu skoro nemá chybu. Ubohý je ovšem scénář, který i slušné herce vhání do nechtěných trapasů a milý divácký zážitek se postupně mění v pocit, že tohle je tak nějak málo i pro děti a mládež, pro něž to celé snad původně bylo napsáno a natočeno... Škoda vysloveně promarněné příležitosti... ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Komedie pro celou rodinu názorně ukazuje, jak se v šedesátých letech minulého století obtížně za vzkvétajícího socialismu shánělo štěně. Malý capart si usmyslí psa a jeho horlivý tatínek využije všech dostupných prostředků, jak svému synkovi udělat radost. Obvolává Zverex (to je poměrně památná scéna) nebo reaguje na inzeráty s prodejem psů, případně je ve hře ještě pohraniční stráž. Tu má pro změnu "očekovanou" malý klučina, který neváhá roztomilé štěně odcizit, a pak se pod rouškou odhalení velmi autenticky strachuje. Několik scén je zapamatovatelných zásluhou Miroslava Horníčka, který roli tatínka zvládl uvěřitelně a mile. Komedie není příliš zatížena dobou anebo se tomu úspěšně vyhýbá. Neznamená to však, že by i bez nízké politické angažovanosti zvládla vše na jedničku. Především se film motá v kruhu a zdaleka není tak zábavný, jak by chtěl být. Je na něm znát, že opravdu vznikl v době, která je ve své naivitě poměrně prostinká. K problémům se přistupuje, mnoho jich ve filmu není, s lehkostí a z filmu je cítit neutuchající elán, který v kontextu s dnešní dobou vyznívá hodně archaicky. Nejinak je to s celým pojetím filmu. Archaičnost v každém záběru s dějovou roztahaností téhož navíc. Nutno připočíst i chabou vizuální stránku s poctivě vybledlými barvami a pofidérním zvukem, zralým na remaster. Film má v podstatě nulové vyústění, které vlastně končí chlapcovou radostí, že po úsilí všech si může konečně domů odvést svého psa. Zesnulý Milan Vošmik natočil celou řadu filmů pro děti, z nichž tenhle patří k těm nejznámějším. Režijní přístup s celkem neprotěžovaným Horníčkem nebyly nejhorší atributy filmu, ale u dětského diváka to jako celek dnes obstojí horko těžko. Ten zaručeně sáhne po moderním, technicky zdatném a hlavně nesrovnatelně atraktivnějším animáku. 40% ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Námět Jana Rysky obohatili o své příhody se čtyřnožci i Milan Vošmik a Miroslav Horníček. A ve finále se nejedná o žádného nereprezentativního bastarda, ale o úsměvnou komedii ("Tatínek a maminka se o nás starají, z čehož nejvíce babička."), která není zbytečně natahovaná, dokáže vystihnout práci v redakci, navodit venkovskou pohodu a nadsázkou přiblížit touhu všech malých i velkých pejskařů. "Kotě je kotě a pes je pes." ()

Galerie (3)

Zajímavosti (6)

  • Velká část exteriérů byla natáčena v severočeských Kytlicích u České Kamenice, tedy v obci, kde Miroslav Horníček desítky let chalupařil a kde je i se svou ženou Bělou a synem Janem na místním hřbitově pár desítek metrů od své chalupy pohřben. (krabatt76)
  • Penzion Zátiší, který hraje ve filmu svou roli, nese jméno Penzion Zátiší Miroslava Horníčka a nachází se na adrese Kytlice čp. 12. (sator)

Reklama

Reklama