Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V 50. letech byly oblíbené postavy kolísavých intelektuálů, kteří nakonec prohlédli rejdy záškodníků a přiklonili se k dělnické třídě. Také titulního hrdinu tohoto filmu zaskočí únorový komunistický převrat a nechá se dokonce přesvědčit, aby emigroval. Proklamativní a schematické pojetí závažného tématu nevyvážil ani Karel Höger v hlavní roli, ani obrazově sugestivní zpodobnění drsných krajinných scenerií. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (45)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Dobrá, oprostěme se od Brycha. Oprostěme se od hodných komunistů, kteří mu dali prostor v době jeho tápání a hned ho nesebrali. Oprostěme se i od všech těch keců o tom, že se všichni od teď budou mít dobře a kdo to nechce nemá jinou možnost než dostat po hubě, protože žádná třetí možnost neexistuje. Buď jsi s námi nebo proti nám. Já na film nahlížím jako na skvělé filmařské dílo byť tedy místy tonoucí ve značné tmě ať už šlo o kanceláře či o venkovní lokace ke konci filmu s obdivem ke skvělému hereckému výkonu pana Högera i některých dalších. Nejvíce mne však film zaujal a nebyl to záměr autorů, tou atmosférou po únoru 1948... Nejistotou, strachem, hromadou otázek nejen těch movitých - tedy továrníků, průmyslníků atd.. ale právě i běžných lidí. Lidí nezajímajícíh se o politiku, lidí co se jen chtěli mít dobře po té hrozné válce a jež najednou zase někdo násilně nutí přiklánět se k něčemu ,,prý když nepodípešem, tak nás vyhodí! ''--. Byli ti co tomu věřili, byli ti co pochopili, že kolaborací či hraným zájmem z nových poměrů pro sebe mohou vytřískat výhody a byli i tací, kterým se to nelíbilo. A samozřejmě byli i ti, kteří hned věděli, že je zle a reagovali po svém dle svých konexí a možností. Jednou z postav, která se nehodlá do ničeho míchat je zprvu i postava jež ztvárňuje Karel Höger. Přežil válku, vystudoval práva, je doktor a teď chce jen pracovat. Co mu můžou? ,,ženu a děti nemá , dokonce ani kanára'' .. Zprvu mu připadají směšné rady těch co se rozhodli emigrovat, že právníci jsou potřeba jen v právním státě... (To je vševypovídající..). Takže ať agitka z konce padesátek, v podstatě pravdivý dokument jak tehdy ti tehdy ,,zlí z buržoazie a reakce'' uvažovali, jednali, když svoboda byla zase někde pryč a šlo o holé životy... Dávám tedy za 3 hvězdy. * * * ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Umělecká nuda v příšerné technické kvalitě, je možné, že jsem se nudila i proto, že po šedém pozadí se vláčně pohybovaly šedé postavy. A koukat na mihotající se šedo a poslouchat rozhlasovou hru zkrátka není můj koníček. CS Film sice vysílá filmy, které jinde není možné vidět, ale mnohdy v takové kvalitě, že kdyby je nevysílal, udělal by lépe. ()

Reklama

Ony 

všechny recenze uživatele

V románové předloze je asi milion v úvahách zacyklených postav, které na více než pěti stech stránkách nedělají nic jiného, než že se chytají za spánky a vykouří v průměru kilo tabáku na jeden odstavec. Děj tak stojí na několika kolejích a až v úplném závěru se zběsile rozjede do velkolepého finiše, nad kterým nezbývá než si uvědomit, že by to bez něj asi tenkrát nevydali. Až do závěrečného zlomu jsem ale při četbě pociťovala jistý plaisir du texte, to rozhodně. Adaptace dopadla v rámci možností skvěle. Vyprávění je dynamičtější a více soustředěné na přemýšlejícího Brycha. V románu navzdory názvu i genezi Otčenáškova textu vlastně moc nepůsobí jako hlavní hrdina. Autor tam použil vševědoucího vypravěče, jehož perspektivě a zálibě v kádrování je nejblíž soudruh Bartoš. Narozdíl od do absurdna přetaženého konce knihy (teď mě napadlo, že by se klidně dal proti srsti číst jako závěr Třicáté Marininy lásky od Vladimira Sorokina, ale dost spekulací) vyvrcholení filmu je jen úsměvné. Plus psychedelická scéna s papírovými vlaštovkami. ()

Adam Bernau

všechny recenze uživatele

Jednou v 80. letech zahnali nás, malé školáky, v době vyučování do kina. Fajn. Promítá se sice Občan Brych, čili dost nuda, ale lepší než sedět ve škole. A my, kteří jsme tento film už znali z televize, věděli jsme, že dojde na "erotickou scénu", což pro nás tehdy představoval i vášnivý polibek v noční ulici. Takže těšit se bylo na co. Čekalo nás však nemilé překvapení, neboť tato scéna - to jediné, co nás mohlo na celém filmu zaujmout, byla pro nás školáky vystřižena. Od té doby jsem nepřítelem cenzury. Občana Brycha jsem pak už nikdy neviděl - nechybí mi. ()

Véča 

všechny recenze uživatele

Ano, máme zde schéma, máme zde ideologický podtext ale toto je jeden z výjimečných případů, kdy formální stránka filmu, v čele se širokoúhlým formátem, jednoznačně převálcuje obsahový balast. V roce 1958 už neplatilo Zítra se bude tančit všude a totalitní režim na své sporné Cestě ke štěstí společně s mezemi zaoral i prvoplánovou pachuť lepších zítřků. Občan Brych je spíše psychologický film poznamenaný dobou, v níž vznikl, než čistá propaganda. Oprostil se od neživotných postav typických pro politické film první poloviny 50. let. Místo toho zde máme relativně důkladně psychologicky prokreslené postavy, které již nejsou černé a bílé. Buržoazie a inteligence může být váhavá a lidé, kteří se přihlásili do strany jsou v některých případech horší než sami odpůrci režimu. Od celků a polocelků první půle filmu se děj posouvá do horské chaty, kde dominují polocelky a detailní záběry na jednotlivé postavy, v níž se stupňuje napětí, a klaustrofobické prostředí umocňuje vzájemné rozpory mezi jednotlivými postavami a odhaluje jejich pravé povahy. Otakar Vávra se odpoutal od velkoleposti husitské trilogie a natočil příběh, který nebyl tak povrchně proklamativní, ale šel na samé dno lidské duše, kde byli lidé nahlodáváni strachem z nových pořádků. Širokoúhlý formát umožnil působivou kompozici obrazů, která obzvláště v části filmů odehrávající se na horské chatě jen napomáhala vyhrocení situace a finálnímu rozkolu mezi všemi zúčastněnými protagonisty. ()

Zajímavosti (1)

  • Filmový debut Blanky Bohdanové. (M.B)

Reklama

Reklama