Gallipoli

Ale je to hodně slabých 5*a tu pátou hvězdu dávám jenom kvůli silnému závěru. On ten film je hodně povedený a skvěle natočený a zahraný, taky je perfektně vedený a krásně ukazuje, jak dvojice hlavních hrdinů má zpočátku o válce dost naivní představy a na konci jim je krutě ukázáno, jak moc byly jejich představy zkreslené... Celkem mě ten film i bavil, akorát první polovina pro mě měla podmanivější tempo, než ta druhá, u které mi připadalo, že se mírně táhne. A jelikož mě to už nebavilo tolik, jako první polovina, dlouhou dobu jsem chtěl dát jen silné 4*, ale naštěstí to zachránil závěr. Jinak jsem bůhvíproč čekal, že to bude méně válečné (jelikož tenhle žánr moc nemusím), ale tohle je můj problém a do hodnocení ho zahrnovat nebudu. I tak se mi ten film líbil, i přes tu ne tak zajímavou druhou polovinu. Slabých 5* (21.06.2020)

Není to typický válečný film, o válce se v něm daleko více mluví, než tam skutečně je. Spíše je to drama o přátelství, které se rozvíjí na pozadí sportovního soupeření, a o pohledu Australanů na vzdálený válečný konflikt, který se jich týká i netýká. Vyobrazení předních bojových linií mi nepřišlo kdovíjak skvělé, ale popravdě nevím, kdo a v kterém filmu dokázal zachytit první světovou válku věrně a kvalitně. Rušil mě hudební motiv od Jean-Michel Jarreho, který se objeví na asi dvou nebo třech místech, nepřipadalo mi, že by se do filmu hodil. Strhující závěr, protiválečný podtón snímku a výkon Mela Gibsona ale mají svou váhu, takže čtyři hvězdy jsou na místě. (12.11.2012)

Dobrodružství, které je větší než sám život. 1) Film nabízí zajímavou podívanou ve stylu - ze všeho něco. Něco sportu, něco road movie, něco australského "westernu", trochu o přátelství, trochu o hledání sebe sama. The thing I can't stand about you, mate, is you're always so bloody cheerful._____ 2) Ve druhé polovině se dílo mění ve válečný film. O bitvě u Galllipoli stejně jako o australském zapojení do první světové války se nic nedozvíme, ale ono to vlastně nevadí. Film je o naivitě mládí spíš než o válce samé._____ 3) Zaujali mě 23letý Mark Lee (blonďatý běžec Archie) a 25letý Mel Gibson (Frank). (22.10.2019)

Stoupající hvězda Mela Gibsona zde zazářila v celé své kráse. Byť i on mi příjde jedním z herců, kteří ve všech filmech hrají stejný charakter, tak ho hraje skvěle a není mu co vytknout. Celý film člověka provází bezbřehá pohoda, která se ke konci začíná pozvolna přetvářet v jakousi krizi bytí a v příjemně nepříjemné obavy o život hlavních hrdinů. Konec je jen příjemně nepříjemnou tečkou za kvalitním snímkem, který absurditu války staví do pozadí vztahu mezi dvěma kamarády. (06.07.2011)

„Britské impérium pokrývá čtvrtinu zeměkoule a německé impérium se skládá z malé fabriky na klobásy v Tanganice. Myslím, že pokud jde o imperialismus, tak nás těžko někdo zprostí viny…“(kapitán Edmund Blackadder). Gallipoli. Kaňka v Churchillově CV (strategie nepodpořená taktikou aneb podcenění bojeschopnosti tureckých jednotek) a především bolestný šrám na australsko-novozélandské historii. Pod Weirovou taktovkou pak studie nespoutaného mladického idealismu, který se na frontě pod osudovou tíhou války hroutí jak domeček z karet. Autorův citlivý styl obohacený o jemný humor působí naléhavě i bez tlačení na pilu, za čímž stojí osobitá schopnost sdělit potřebné už jen pouhou konstrukcí příběhu. Kombinace Jarre, Strauss žádoucí, stejně jako vzpomínka na kvantum zbytečné zmařených životů kvůli "stezkám slávy" ambiciózních nadřízených v zázemí. Nasadit si na hlavu spodky, nacpat do nosních dírek dvě tužky a odpovídat na všechno „gugl“ se pak vlastně jeví jako docela rozumný počin.. (12.09.2012)