Režie:
Jiří WeissKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Vít Olmer, Dana Smutná, Karla Chadimová, Radoslav Brzobohatý, Zdeněk Braunschläger, František Smolík, Čestmír Řanda st., Otomar Krejča st., Jaroslav Vojta (více)Obsahy(1)
Do pohádek málokdy pronikala ponurá baladičnost, která neústila do šťastných konců. V tomto případě však černobílý materiál ještě umocnil tragické vyznění příběhu o zrazené lásce. Podle předlohy Jana Drdy natočil režisér Jiří Weiss film o prostém ovčákovi, jenž získá přízeň lesní víly - a od ní dokonce čarovné kapradí. Jenže daru si nerozvážný protagonista neváží, lehkomyslně se nechá naverbovat na vojnu, kde jej okouzlí vypočítavá a sobecká generálova dcera, takže na divoženku zapomene... V hlavní roli se představí někdejší herecký idol Vít Olmer, pozdější režisér. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (41)
"Mě se nikdo smát nebude. Nikdo!“ Neříkám, že si Jiří Weiss zaslouží za tento svůj počin posměch. To ani náhodou. Jen bych to, jak tu píše většina komentujících, ani náhodou nenazýval pohádkou, ale spíš baladistickým historickým dramatem. Pár pohádkových motivů tu samozřejmě je, ale ten závěr? Jako k čemu dojde k Jurovu oživení, když vše končí jeho zoufalým opakovaným voláním "Lesanko"? Film má určitě neskutečně ponurou atmosféru a třeba v té jedné scéně z úvodu, kdy se nad Lesankou s Jurou sklání jakási masožravá rostlina, to působí docela hororově. Též bych ocenil výbornou kameru, která tu snímá obraz z vrchu dolů, tu zase opačně. Ale celkově to na mě bylo protentokrát asi až moc umělecké, hlavně pokud jde o velmi pomalé tempo filmu. ()
Podobenství o lásce a hloupé krátkozrakosti. 1) Klipoidní filmy se zběsilým střihem rád nemám, ovšem tohle je totální opak. Pomalé dlouhé záběry za hranicemi mé divácké trpělivosti mě rozčilovaly a posléze i nudily._____ 2) Neupírám této filmové baladě (pohádka to možná byla v Drdově podání) uměleckou oprávněnost či výstižnost. Ve své době musel snímek působit velmi neobyčejně. Jen to není můj šálek kávy._____ 3) 21letému Vítu Olmerovi (ovčák) to slušelo. ()
Jiří Weiss si vypůjčuje ústřední dvojici z filmu Ďáblova past a natáčí neméně zdařilý, drsný historický příběh se špetkou pohádkového koření. Fantastická, temná atmosféra do poslední minuty a excelentní herectví ve velmi pestrém obsazení. Pro mě opravdu výjimečný film, na který bych ale nenechal žádné dítě koukat samotné. ()
Pohádky nebyly primárně dětský žánr a na Weissově kapradí to je jasně patrné. Erotické scény jsou velmi otevřené a ukazují toho víc, než mnohé současné filmy pro publikum podle žánrového řazení zralejší, kamera neuhýbá ani před floskulemi typu "byl panovníkem za nedbalost krutě potrestán" a to uškrcení služebníka a cestu uličkou domnělého dezertéra nám naturalisticky ukáže (a my tleskáme, protože po tomhle naše zvrhlé dětské já prahlo už při čtení Drdy), jen to vypíchnutí očí si musíme domyslet. Pokud kdo právě získal dojem, že se jedná o experimentální film perverzního režiséra, který si liboval v překonávání tabu a bariér, můj škodolibý záměr se podařil. Pravdou je, že Zlaté kapradí v této podobě je počinem poetickým, teskně baladickým a přes nemilosrdnou sondu do krajiny lidských slabostí podmanivě půvabným. Člověk tak může s hrdinou v jeho obrácení k pravým hodnotám, jakými láska, čest a věrnost bez pochyb jsou, bez uzardění soucítit, i když se před tím od samého počátku choval jako excelentní hlupák. ()
Obrazově nádherný začátek - ten tajemný les, občas až hororově působící (na čemž má nemalou zásluhu hudba), na kterémžto pozadí obvzláště vynikne éterická krása Lesanky. A nemyslím, že by film ztrácel tempo v své turecké části, která má působivé dobrodružné pasáže. Je zde skvělý František Smolík, jako střídmější verze rokokového plukovníka z Fanfána Tulipána, a snad ještě lepší Otomar Krejča v roli krutého tureckého paši. A nad to Dana Smutná, které to jako rozmarné krásné mrše opravdu slušelo. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (5)
- Film byl natočen u příležitosti nedožitých 100. narozenin Jana Drdy. (jecmen2)
- Juru v podání Víta Olmera nadaboval Jan Tříska a postavu Lesanky, kterou hrála Karla Chadimová, namluvila Alena Kreuzmannová. (rodo)
- V historii československých pohádek, promítaných v kinech, je tato poslední natočena černobíle a pokud nebudeme považovat za pohádku komediální podobenství Až přijde kocour (1963), tak je také současně první filmovou pohádkou natočenou v širokoúhlém formátu. (charles3)
Reklama