Reklama

Reklama

V postavě Falstaffa Welles skvěle spojil bujarý komediální pohled s trudnomyslným dumáním o zvratech osudu. Falstaff spolu s princem Halem, ochotným se účastnit každé výtržnosti, vymetá krčmy a prožívá napínavá dobrodružství, aby byl hořce odmrštěn v okamžiku, kdy mladík nastoupí na královský trůn.

Orson Welles nalezl své alter-ego: při povrchním pohledu bychom mohli konstatovat, že se ve Falstaffovi převtělil do žokovitě tlustého vychloubačného mluvky, jenž malichernou a směšnou zbabělost svých skutků později zakrývá vodopády slov, v nichž hájí své udatenství. Avšak kresba Falstaffa není zdaleka jednoznačná: je to poživačný přítel dobrého pití, laškování s děvčaty, člověk odmítající si připustit své neduhy, ochotný se rozdělit, ale hlavně je to za všech okolností optimistická bytost. Je jistě směšný, dojemný, ale důvěra, jakou vkládá do přátelství, si zasluhuje uznání – i proto vyvolává soucit, když je posléze odmrštěn jako nejen nepotřebná, ale přímo zhoubná připomínka minulosti.

Falstaffovým věrným druhem a mnohdy dokonce iniciátorem divokých kousků (mezi nimiž nechybí oloupení zbožných pocestných) je totiž princ Jindra, následník trůnu. Když se ujme vlády, své někdejší nevázanosti i přátel se zříká. Falstaff pak záhy umírá nejen na své neduhy, ale především kvůli opovržlivé přezíravosti svého někdejšího druha, od něhož si sliboval (nejen pro sebe) výhodné místo u dvora...

Welles si všímá společenského zázemí, důležitý je smysl pro detailní rozkreslení tehdejších sociálních podmínek, ať již společenské spodiny (výmluvná je zejména ošuntělá hospoda s příbytky podobnými spíše brlohům) či nejvyšší aristokracie (zde jsou příznačné záběry ze vznosných katedrál). Zapojuje do komparsu postavy s výraznou obličejovou fyziognomií, souznívá tak s postupy Pasoliniho. Včleňuje drobné epizody snad až groteskního dopadu, např. výjevy, jak těžkotonážní obrnění rytíři musí být na koně vytahováni kladkostrojem.

Zatímco dialogové pasáže (a zejména všechny dvorské) ještě prozrazují vliv výchozího divadelního půdorysu, líčení Falstaffových nepravostí vykazuje více filmařských nápadů – ovšem nesporým inscenačním vrcholem je scéna krvavé bitvy, kdy proti Jindřichovi povstali odbojní šlechtici. Tato sekvence je natočena kamerou těkající často v detailech po bojišti, po probodávaných tělech, zběsilost dění umocňuje i střihová skladba, hraničící až s jakousi horečnatou vizí, jíž se proplétá zmateně pobíhající Falstaff.

Pokus vypreparovat Falstaffa z několika Shakespearových her, v nichž se objevuje (zejména z Jindřicha IV., ale také Jindřicha V. a Veselých paniček windsorských), akcentuje nejen tragikomické pojetí titulní postavy jako středověkého bohéma a výtržníka, ale také zevšeobecňující úvahu o bezohledné, necitelné zodpovědnosti, která ve jménu čisté pověsti razantně zavrhuje včerejší hříchy mládí. (Jan Jaroš, LFŠ 2007) (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Recenze (31)

Bigrambo 

všechny recenze uživatele

Spojení Orson Welles a komedie není příliš obvyklé, ale musím říct, že mě velmi příjemně překvapilo. Orson se, jak je u něj zvykem, obsadil do hlavní role a tato poloha bodrého rozložitého zloděje a bonvivána mu sedla naprosto parádně! Během celého snímku mě fascinovala neskutečná slovní ekvilibristika a kadence vtípků a hlášek, které většina zúčastněných střílela jako ze samopalu a já se skvěle bavil! [Dubnová Challenge Tour 2015 - 30 dní, 30 filmů, 30 zemí] ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Znáte tu floskuli o tom, že když velcí tvůrci natočí svým způsobem nevyvedený film, vždy je to pozoruhodné a z historického hlediska minimálně zajímavé. Falstaff je ten případ, mistrovský kousek Orsona Wellese - jeho poslední. Abych se přiznal ke své neznalosti klasické anglcké literatury, popř. Shakespearových divadelních her, Jindřicha IV. jsem nečetl, tedy - četl, ale pouze v podobě alternativnich titulek na Monty Pythonově Svatém Grálu. :-) Falstaffovi snad krom špatného záběrování nemám moc co vytknout, dialogy jsou svižné a dobře se poslouchají i po letech, herci pro ně mají cit, Welles opětovně našel to pravé filmové alter-ego, dílo nepůsobi staticky a strnule, čili divadelně, filmový souboj, natočený za nízký rozpočet a vypomáhající si ve střizích, vstoupil do historie - a dokazuje to Statečné srdce a další filmy. Je to sice za 9O%, ale rád přimhouřím oko, už kvůli tomu vyikajícímu spádu. P.S.: Nežerte to Silasovi, zase háže své chlapácké snobské pózy, aby mu kiddo konečně dala, protože z plátna nemohl odtrhnout očit. A ta nadržená dívka je shodou náhod Bluntmanova známá. :-P ()

Reklama

Rimsy 

všechny recenze uživatele

Historická klasika Orsona Wellese, na níž se zub času podepsal víc než dost. To by možná nebyla relevantní výtka, ale když Welles o dvě dekády dříve natočil Kanea, jenž je i dnes formálně pozoruhodně aktuální, tak strnulost Falstaffa je překvapivá. Divadelní dialogy a monology jsou pochopitelné, stejně jako dnes už trochu úsměvná bitva, jejíž hektičnost a střihová skladba je ovšem (s přihlédnutím k rozpočtu) zajímavá. Příběh, slepený z několika her, je sám o sobě výborný a se silným koncem, za pozornost stojí i důmyslné a výrazné kamerové pohledy. Jako celek mě ovšem Falstaff moc nebavil, asi přílišná očekávání. Tak pozor na ně. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Nejsem znalec Shakespearových her, takže jsem se netrápil tím, jak moc je Orson Wells upravil či sesekal, jak moc uhnul od originálů. Takhle jsem viděl film, který hodně dobře míchá humor a bizarnost s tragédií, a to dokonce i v té opravdu skvěle natočené bitvě plné naturalistických detailů. Trochu mi vadila ta občasná divadelnost a snad až trochu moc patetický konec, ale to jsou drobnosti. Samotná postava Falstaffa je zahrána naprosto skvěle. Ale dovedl bych si v ní namísto Orsona Wellse představit i Jana Wericha. Škoda že ten nedostal příležitost natočit svého Falstaffa. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Vynikají režie v podání Orsona Welles. Taktéž ve svém Falstaffovi ztvárnil hlavní postavu tak precizně, do posledního detailu procítěně a v domyšlení její ladné rozpornosti. Patří rozhodně jeho Falstaff bezesporu k postavám nezapomenutelným. Poloha jeho role je spíše moudrá než klaunovská. Jak se zdá, ušil jsi to přímo na tělo. ()

Galerie (36)

Reklama

Reklama