poster

Kabinet doktora Caligariho

  • německý

    Das Kabinett des Doktor Caligari

  • slovenský

    Kabinet doktora Caligariho

  • anglický

    The Cabinet of Dr. Caligari

Drama / Horor / Fantasy / Mysteriózní

Německá říše, 1920, 71 min

Režie:

Robert Wiene

Kamera:

Willy Hameister

Scénografie:

Hermann Warm
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Eddard
    ****

    Jedno z TĚCH přelomových děl světové kinematografie, které ji posunulo o krok dál. Německý expresionismus ve své nejkrystaličtější podobě (rozuměj nejschizofrenější, nejpokřivenější a nejstyličtější). Film z roku 1919, který tento slavný, s hororem spojovaný filmařský styl představil světu dodnes dýchá nepopsatelnou atmosférou. Přesto – samozřejmě z dnešního pohledu – mi dost vadí jeho tempo (místy se skutečně neuvěřitelně vleče).(17.6.2006)

  • Ištván87
    *****

    Neuvěřitelné, co dokázal jeden německý režisér již před více než devadesáti lety... Když pominu neskutečně tísnivou atmosféru, kterou vyvolává nalíčení herců, úžasné kulisy, ale také o cca dvacet let později složená hudba (tu je v podstatě skoro až fyzicky nesnesitelné poslouchat), je ohromné, jak celý příběh, který má několik zajímavých zvratů, vrcholí... Podobný závěrečný zvrat jako tady byl použit v mnoha a mnoha dalších filmech, ovšem Kabinet dr. Caligariho byl první.(23.2.2012)

  • Madsbender
    ****

    Wieneho mysteriózne pojatý Kabinet doktora Caligariho ma bavil viac, než Murnauov Upír Nosferatu. Veľký podiel má na tom určite zakomponovanie niektorých zaujímavých prvkov, ale aj záhadný, atypicky (minimálne na tú dobu) vyrozprávaný príbeh, a úžasná výtvarná stránka a kompozičné riešenia. V jednu chvíľu forma prevláda nad obsahom, za okamih obsah nad formou. Abstraktná architektúra a kulisy pokrivenej reality majú základ v samotnej pointe subjektívneho vykreslenia príbehu rozprávačom - hlavnou postavou - a mňa jednoducho uchvátili. Dej nenudí, obsahuje pár výrazných scenáristických zvratov, ktoré úplne zmenia uhol pohľadu zo strany diváka, i napriek väčšinovej prítomnosti statických záberov má miestami pôsobivú dynamiku, a minimálne dve scény by som sa nebál označiť za napínavé. Navyše Wiene skvele využíva farebných filtrov, ale v jednom momente som zostal zarazený - scéna so zapnutím svetla v pracovni riaditeľa ústavu za použitia práve farebných filtrov ma príjemne prekvapila, a na tú dobu takmer šokovala. Obsadenie je výborné, herci, ako bolo tradíciou, vznešene prehrávajú, mierne afektovane gestikulujú, všetko však v norme a na hladine prijateľnosti. Veľká spokojnosť, chvíľami som premýšľal nad 5*. Koniec je prosto krása. Bolo to tak, nebolo to tak? Nič nie je jednoznačné... 85%(28.3.2014)

  • nascendi
    ***

    Kabinet doktora Caligariho som videl pred pol storočím a bol som oprávnene zvedavý, ako na mňa zapôsobí v súčasnosti. Ako obvykle, stálo ho to hviezdičku. Naďalej ho považujem za významný príspevok do histórie filmu, aj teraz som obdivoval jeho výtvarné riešenie a posun z kategórie mimoriadnych filmov medzi nadpriemerné lepšie vyjadruje môj vzťah k hodnotám, ktoré pretrvali.(6.11.2016)

  • Superpero
    ****

    Ze začátku se mi to moc nelíbilo a kromě dost debilních kulis mě nezaujal ani výkon Wernera Krausse, jehož Caligari dnes působí spíše komicky než hrůzostrašně. Postupně si mě ten snímek začal získávat, hlavně když se na scéně objevil skvělý Conrad Veidt coby César Náměsíčník. Ten působí cool i v dnešní době (chvílema je opravdu démonický) a vždy když byl na scéně tak to mělo grády. Vraždy jsou nafilmovány brilantně (miluju ty scény kde jsou vidět jen stíny na zdi). Závěrečná pointa mě docela příjemě překvapila.(9.3.2006)

  • - Scénárista Janowitz prohlašoval, že nápad na film dostal jednoho karnevalového dne. Viděl muže skrývajícího se ve stínu. Další den slyšel o vraždě dívky. Šel na pohřeb a muž tam byl opět. Neměl žádný důkaz, že by muž byl vrahem, ale myšlenka ho sžírala. (Kulmon)

  • - Scény byly vyrobeny z papíru se stíny namalovanými na stěnách. (džanik)

  • - Vo filmovom dokumente Universal Horror (1998) spisovateľ David J. Skal, autor knihy "Hollywood Gothic", vysvetľuje na príklade Wieneho filmu spätosť hororového žánru a expresionistických dekorácií: „Ľudia v tom čase považovali moderné umenie za obludnosť." (MIMIC)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace