Idi i smotri
Choď a pozeraj sa
Come and See
Come and See
Režie:
Elem KlimovKamera:
Alexej RodionovHrají:
Alexej Kravčenko, Olga Mironova, Ljubomiras Laucevičius, Vladas Bagdonas, Jüri Lumiste, Vasilij Domračev, Adolf Hitler (a.z.), Viktor Lorenc (více)Obsahy(1)
Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (482)
Nejsilnější je v náznacích, v obrazech, apokalyptická scéna není silnějším momentem filmu. Klimov si vyřizuje s Němci účty za vypálení stovek běloruských vesnic. Němci jsou do jednoho zobrazeni jako sadističtí zplozenci pekli prožívající vrcholné orgie, což přenáší sdělení do řeči symbolů a vytrhuje z kruté věcné reality. Scéna pak může někomu připadat nudná. Nejsugestivněji působí film přes Fljoru. ()
Je tady vůbec potřeba něco psát.... Krásné komentáře od všech. ()
Působivý, ale strašně vleklý snímek. Po asi třičtvrtě hodině jsem si říkal, že se stále nic moc neděje, tak proč je hodnocen tak dobře? Nakonce mě však úplně dostalo vyplenění vesnice v závěrečné části filmu. Vůbec jsem nechápal - prostě dokonalé! Lehké mrazení v těle a "chytání" se za hlavu - zkrátka výborně zpracované. Škoda rozvleklé a nudné první části.... 7/10 ()
Určitě nelze každému říci jdi a dívej se . Tento film totiž ani náhodou není podívanou pro slabší povahy. Neuvěřitelně drsné, surové a depresivní je tohle ruské válečné drama. Působivá a děsivá obžaloba války a možná jeden z nejlepších filmů o 2. světové vůbec. Herecký výkon a proměna Alexeje Kravčenka je perfektní. Chybí tu typický ,,americký patos" a přeslazenost jako třeba v Ryanovy, nebo v Schindlerově seznamu, což je jen a jen dobře. ()
Otřesné po všech stránkách. Kromě té filmové. ()
Z hlediska filmového to u mě neobstálo. Mraky zbytečných scén a nesmyslných dialogů, špatní herci a občas obtížná orientace v ději. Už dlouho jsem u nějakého filmu nekoukal na hodiny tak často, jako tady. Z hlediska obsahu hrůzostrašné. Byť mě to filmově zklamalo, je dobře, že takové snímky vznikají. Nikdy se nesmí zapomenout jaká zvěrstva se děla za druhé světové války. Toto se musí neustále připomínat. Závěrečná scéna vypálení vesnice je neskutečně působivá a opravdu při ní tuhne krev v žilách. ()
Místy až neuvěřitelně brutální... ()
Přes všechnu závažnost a naturálnost, která k partizánské válce patří mi tento snímek vadil víc, než bych si přál. Bylo to hlavně tím, jak neskutečně tlačil na pilu a hrál na city. Příběh je sice celkem dobrý, ale ten způsob vyprávění, jaký byl tady zvolen se mi nelíbil. To minimum mluveného slova a logicky ještě "větší minimum" dialogů. Na druhou stranu se mi líbily kostými. Že všechny uniformy nebyli jak z partesu, ale defakto se mi zdálo, že každý ji měl roztrhanou jinak a modifikovanou podle sebe, tak jak to asi v těch místech a dobách tenkrát vypadalo. ()
Víte jakou větu ve válečných filmech absolutně nesnáším? "Pouze jsme vykonávali rozkazy." Tenhle film spolehlivě vyvrací jakékoliv polopravdy o nacistických (a nejenom) vojácích, a je věcným argumentem v debatě o inherentní dobrotě či zlu v člověku. Je to takový opak Forresta Gumpa, kde i válka je vykreslena jako zábavná jízda, na které teda pár lidí zemře, aby se neřeklo. Na začátku je úžasná scéna, když se Fljora vrací domů. Ta mně naprosto sebrala dech a naladila tón po zbytek filmu. Zhruba uprostřed se to trochu zpomalí, aby konec dorazil o to tvrději. Posledních asi 40 minut je potom taková esence pekla na zemi (a ne v dobrým). Celkově je to takový silný bujón zlé krve, slabším povahám doporučuji pouštět si po dílech. ()
První polovina filmu mě nudila a další polovina šokovala svou surovostí... ()
Nevím jak tenhle film hodnotit.... nemám slov, hodnotím nejspíš pouze scény které brali dech. O filmu jako celku nevím, co si mám myslet. Brutální, Depresivní, Psycho. "Partyzán se neptá kolik je němců, partyzán se ptá kde jsou!" ()
Veľmi nesúdržné dielo v hýbaní sa mladého protagonistu naprieč krajinou, ktorý sa z naivného partizána mení v závere v smutnú postavu. Prvá polovica je nezáživná a ako-tak drží pozornosť reálne vykreslenie prostredia dedín, lesov a bažín, v ktorých sa protagonista hýbe. Druhá polovica - to je skvele vykreslené besnenie fažizmu, zároveň aj jeho odsúdenie, no stačila by mi poprava fašistov ako záver. Určite nie záverečná montáž, ktorá akoby vypadla z dobového filmového týždenníka pri, povedzme, okrúhlom výročí konca vojny, a ktorá má rázne odsúdiť všetko nemecké či fašistické, no katarzne to nefunguje dnes a ani 40 rokov od vojny (v čase premiéry filmu). ()
Na Tiktoku mi začaly zničehonic vyskakovat doporučení na filmy, a tohle je první z nich. Zprvu musím ocenit tragický nápad, který věřím, že zasáhne, ale nechci znít špatně, avšak mě Jdi a dívej se prostě nedostalo. Potřebovalo by to dynamičtější cítění a větší drama. Neříkám, že to tu nebylo, ale spíš to zapůsobí na starší ročníky. Mohlo to být taky kratší, ale kupodivu mě film na takovou stopáž nenudil. Co se filmu za mě podařilo nejlíp, byla podoba Fljory na začátku, kdy je nadšený a na konci, kdy se z něj stala troska. Bohužel mi k tomu ale chybělo to hmatatelné drama. Vyhodnocení: Finální symbolická scéna mě na rok 85 celkem zaujala ()
Věta "Jdi a dívej se" předjíma jakousi výzvu/pokyn. Film "Jdi a dívej se" vás však donutí spolknout očima kus pozemského pekla. Postavy jako v tranzu vyvolají ve vás dezorientaci, ale zároveň působí hypnoticky; vnímáte chaos lidské zkázy a slyšíte zvuky, které slyšet nechcete. Kamera vás nenechá chvíli v klidu, řítí se sem a tam, na moment zastane v detailu, aby vás posléze uvrhla do zmatku výbuchů. Je to i zkouška - kde se nachází limit utrpení, jenž ještě lze filmově zobrazit. To, co předvedl Alexej Kravčenko v hlavní roli (v době natáčení snad 15letý kluk), je nepopsatelně mimořádné - není to o tom, že se mu povedlo zahrát jak ve válce děti náhle dospějí, ale jak jsou válkou zmrzačeny, jak zestárnou a ztratí oduševnění, jiskru,vizi a v konečném důsledku i budoucnost. Jeden z nejsilnejších (proti)válečných snímků vůbec, bez glorifikace rudoarmějců s hruděmi plnými vyznamenání za hrdinství... ()
to jsem opravdu nečekal, dechberoucí zážitek ()
Tak tento film mě vyrazil dech a několikrát mi naběhla husí kůže. Slyšel jsem a dokonce jsem četl, že je to silný zážitek, ale toto jsem opravdu nečekal. Válečný film bez jakéhokoliv nagelovaného hrdinství které vídáme v amerických produkcích či v nešvarech moderních, ale i starších válečných filmů. Film s naprosto deprimující a tísnící atmosférou. Žádní nažehlení hrdinové a nebojácní vojáci beze strachu. Zde najdeme naprosto naturalistický a ničím nepřikreslovaný pohled na válku ve vší její zrůdnosti. Zde je válečný film který se obečel bez bojových scén a je to nakonec možná jenom dobře. E.Klimov natočil naprosto fascinující film s takovou atmosférou kterou jinde nenajde. Vynikající hlavní představitel 16-ti letého chlapce. Já nemůžu jinak než dát za plný počet, to by ani jinak u tohoto filmu nešlo. Naprosto plnohodnotných 5*. ()
I když ve filmu nejsou vizuálně drastické krvavé scény - snad až na jeden utržený kotník - je to prostě PEKLO. Ještě nikdy mi nezněl zvuk leteckého motoru tak tísnivě a depresivně. Sugestivní dojem z výrazu tváře Fljory s průběhem filmu nabývá na intenzitě. Střelba do Hitlerova obrazu a focení Fljory s Němci jsou scény, na které hned tak nezapomenu. Tipli byste, že ten člověk na přebalu filmu je nedospělý chlapec?..... ()
S requiem za sen tvoří nejdepresivnější dvojici filmů jakou jsem kdy viděl. Postupná destrukce lidské duše a pošlapání lidskosti je tu nesrovnatelné s jakýmkoliv snímkem co jsem kdy viděl. V Rusku své doby vznikaly opravdu zajímavé snímky v čele s tímto a šíleným stalkerem. Pro někoho nudné a uspávající, ale ja na něm mohl oči nechat. ()
Sedni a zírej. Jak strašná je válka. Čeho je člověk schopen. Po pozvolném rozjezdu neskutečně gradující. A nejstrašnější na tom je, že to není sci-fi. ***** "Na nebi si chlastají a my tady budem vracet flašky." ()
No, klasický sovětský film, natočený podle jejich filmové školy, které běžný Evropan ani Američan úplně nerozumí. Jednání postav je často nepochopitelné, záběry jsou příliš dlouhé a člověk prostě neví, jestli tam všem úplně hráblo v palici, nebo jsou ti Rusáci takoví normálně. Film se odehrává v roce 1943 v nacisty okupovaném Bělorusku, kde řádili jednak partyzáni a především jednotky Einsatzguppen SS. Flyora s dalším chlapcem navzdory varování vesnického staršího vykopou z písku pušku SVT-40. Chlapců si všimne německý průzkumný letoun Fw 189. Další den dorazí k Flyorovi domů partyzáni a ti jej přes hysterický odpor jeho matky odvedou do táboru v lese, kde se z něj stává milicionář, plnící podřadné úkoly. Flyora se jednoho dne vydává s pláčem do lesa, kde se potkává s další plačící osobou, dívkou jménem Glasha, která se na něj začne usmívat a dojde mezi nimi k jistému sexuálnímu jiskření. Na partyzánský tábor zaútočí němečtí výsadkáři a střemhlavé bombardéry. Flyora díky výbuchům částečně ohluchne, a s Glashou se schovávají v lese. Pak se vydají do Flyorovy vesnice, která je prázdná a v jeho domě létají mouchy. Flyora si myslí, že jeho rodina se schovala na ostrově v rašeliništi a běží tam společně s Glashou, která si však všimne hromady mrtvol za jedním stavením. V bažině mu Glasha odhalí pravdu o smrti jeho rodiny a dojde k lehké potyčce. Pak se potkají s partyzánským bojovníkem Rubezhem, který je přivede k přeživším vesničanům a také k onomu vesnickému staršímu, který obviní Flyoru ze smrti své rodiny. Flyora se pokusí o sebevraždu zastřelením, ale je vesničany zachráněn. Partyzáni nemají co jíst, a tak se Rubezh, Flyora a další dva muži vydávají ke skladišti, které je však hlídané Němci. Oba muži jsou zabiti minou, a tak Rubezh a Flyora ukradnou krávu farmáři, který kolaboruje s Němci, ale začne na ně střílet německý kulomet a přežije to pouze Flyora, kterému pomůže farmář ukrýt se před jednotkami SS. Flyora je pak odvezen do vesnice Perekhody, kde je pro něj vybírána falešná identita, ale nad vesnicí se začínají stahovat mračna. Vesnice je obklíčena a obsazena SS Einsatzkomandem, Ruskou osvobozeneckou armádu a 118. praporem. Flyora varuje vesničany, ale není mu to nic platné, protože jsou všichni nahnáni do kostela. Flyora a mladá holka mohou kostel opustit, ale holka je skupinově znásilněna na korbě náklaďáku a s Flyorou se vyfotí německý důstojník, mířící mu na hlavu. Scéna je to odporná, němečtí ožralí bandité začnou do stodoly házet granáty, polejí ji benzinem a zapálí, a začnou střílet na všechny, kteří se pokoušejí utéct. Zkurvená nacistická prasata se ukážou v plné kráse, když brutálně povraždí nevinné vesničany. Flyora to tedy naštěstí přežije a zjistí, že partyzáni přepadli Němce. Flyora dostane pušku a bundu a setká se se skupinově znásilněnou dívkou, která je v nepříčetném stavu. Flyora se vrací do vesnice, kde partyzáni zajali jedenáct Němců a jejich spolupracovníků, včetně velitele SS-Sturmbannführera. Němci prosí o své životy a házejí vinu na ostatní, ale mladý fanatický Oberstürmführer se neomlouvá a přísahá, že bude v genocidě pokračovat. Němci jsou pak politi benzínem, ale dav je zastřelí před tím, než jsou upáleni. Při odchodu partyzánů si Flyora všimne portrétu Hitlera v kaluži a začne na něj střílet. Během toho se zpětně přehrávají klipy z Hitlerova života a končí to až obrazem jeho matky Kláry s malým Adolfem, po kterém se Flyora rozbrečí. Do toho hraje Mozartovo Rekviem a je to tedy silná scéna na konec filmu. Flyora se pak vrací k partyzánům, se kterými putuje esem. Na konec se také dozvíme, že těch vesnic vypálených se všemi jejich obyvateli bylo v Bělorusku 628. Silný film o chlapci, který se během krátké doby změnil z dítěte na dospělého a v jehož obličeji je vidět veškeré utrpení, kterým si musel v tak mladém věku projít. Němci jsou zobrazeni jako ožralí a zvrhlí banditi, kteří umí jen loupit, znásilňovat a vraždit. Válka je prostě svinstvo a to, co se dělo na východní frontě, bylo doslova peklo na zemi pro všechny, kteří měli tu smůlu, že zde žili. () (méně) (více)