Idi i smotri
Choď a pozeraj sa
Come and See
Come and See
Režie:
Elem KlimovKamera:
Alexej RodionovHrají:
Alexej Kravčenko, Olga Mironova, Ljubomiras Laucevičius, Vladas Bagdonas, Jüri Lumiste, Vasilij Domračev, Adolf Hitler (a.z.), Viktor Lorenc (více)Obsahy(1)
Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (481)
Asi nejsyrovější film z druhý světový, co jsem viděl...neměl jsem tušení, že by něco takovýho mohli někde na východě natočit. Po tomhle si asi nepůjdete jen tak vyčistit zuby a v klidu spát...Režisér se tady opravdu s NIČIM nemazlil ! Dokonce mam pocit, že i ten kompars si z části musel prožít něco podobnýho jako lidi před 70ti lety :/ Asi bysme si měli víc uvědomovat, že žijem v době míru, vážit si toho a dělat všechno pro to, aby to tak zůstalo... ()
Jdi a dívej se - válečný film, ze kterého se vám bude chtít zvracet. Vážně, žádná nadsázka ani pokus o debilní humor. Protože tohle mě naprosto šokovalo. Vždycky jsem si totiž myslel, že se v Sovětském svazu točily pouze válečné filmy plné propagandy a hrdinských činů sovětských vojáků. Ale tohle, tohle mi vyrazilo dech, popravdě jsem měl pořád takové nutkání vyrazit do Německa a vybít si svojí zlost. A přitom to všechno začíná tak nějak podivně, vstup k partizánům (o kterých jsem si nejprve myslel, že to jsou Němci, podle uniformy toho tlustšího), setkání s Glašou a její podivné chování... Ze začátku nic moc, jenže pak začne německé bombardování a všechno nabírá na smutných obrátkách. Návrat do rodné vesnice, pohled na takřka upáleného muže, cesta za potravou a nakonec nechvalně proslulé vypálení vesnice včetně posledního setkání s Glašou (byla to ona, ne?) a střelba na portrét Hitlera... Abych byl upřímný, film ve mně vyvolal takový silný zážitek, že jej nechci hodně dlouhou dobu vidět. Závěrem svého komentáře napíšu jenom jedno slovo, či přesněji řečeno číslo: 628. ()
Neviem či sa dá vojna reálne zobraziť vo filme, ale ak áno tak Klimov k tomu má zatiaľ najbližšie. ()
Na to, že tento snímok vznikol ešte v roku 1985 a to v bývalom Sovietskom zväze a kvôli forme akú režisér Klimov zvolil, si tento film právom zaslúži plný počet bodov. Oslovil ma ako jeden z mála vojnových filmov a dlho som ho predýchaval. ()
Absolútne peklo. Také ako samotná 2. svetová vojna. Coppolova Apokalypsa na sovietsky spôsob - kým Američanov navždy traumatizoval Vietnam, štáty bývalého ZSSR 2. svetová vojna. Tento film je ale po všetkých stránkach realistickejší, brutálnejší a historicky presnejší ako skôr filozoficko-symbolická a atmosférická Apokalypsa už len tým, že prakticky všetky udalosti, ktoré film zobrazuje, sa skutočne stali. A kým v Apokalypse sú hlavné postavy dospelí muži (a vojaci), tu je to 14-ročný chlapec, ktorý sa pridá k partizánom, a ktorého vojna fyzicky a najmä psychicky ničí. Tento film je navyše čisto o hrôzach vojny ako takej, nie je v ňom ani kúsku sovietskej ani inej propagandy, čo z neho aj vzhľadom na obdobie vzniku robí skutočne temný klenot kinematografie a nielen jeden z najlepších vojnových filmov vôbec, ale pravdepodobne jediný skutočne realistický vojnový film (spomedzi tých, ktoré som videl), ktorý vojnu zobrazuje bez pozlátka, idealizácie a naivných príkras ako iné - hoci inak pomerne realistické a kvalitné - vojnové filmy (Schindlerov zoznam, Zachráňte vojaka Ryana). (UPDATE 19/10/2020). ()
Strašný, působivý, děsivý. Jestli chcete vidět opravdový horor, pusťte si tohle. Úžasný herecký výkony, člověk měl pocit že spíš kouká na dokument než na film. Skoro jako když to sám prožívá. Hrůza, utrpení, násilí. Děsivé je že se tohle skutečně dělo. Je to realita která se odehrála a není tomu tak dávno. Nikdy mně to nepřestane fascinovat. Stejně tak nikdy nezapomenu na tenhle upřímně děsivý film. ()
Opravdu velmi silný zážitek, věděl jsem jen, že film je slavný a čekal jsem bojové scény, ale dostalo se mi naturalistického vyjádření války v těch nejodpornějších podobách. Film se soustředí na vjemy a co nejsugestivnější vyjádření hrůzy nacistických zločinů na půdě Běloruska, a to se mu beze zbytku daří. Stejně tak jako za komunismu byly vojenské operace Spojenců takřka tabu, tak dnes je dost opomíjená východní fronta a rozhodující příspěvek SSSR k vítězství nad nacismem. Posledním velkým otevřeným tématem bylo znásilňování německých žen sovětskými vojáky. Má smysl tu cokoli soudit? Nikdy jsem neviděl sugestivnější snímek, než je toto, těžko se někdo může divit strašlivé soudobé nenávisti Rusů vůči Němcům, a neváhal bych to spojit i s nenávistí Čechů proti sudetským Němcům. Navíc je nutné si uvědomit, že toto je jen střípek skutečných událostí, naprosto nelidské chování Němců, Lotyšů či Ukrajinců nemohlo vyvolat nic jiného než odvetu. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že jak Lotyši, tak Ukrajinci vítali Němce jako osvoboditele od Stalinovy hrůzovlády, proto se znovu ptám, má smysl tu cokoli soudit? Snímek jasně ukazuje, jak válka vyvolává v lidech jen to nejhorší (film je z roku 85, takže pochopitelně jen na straně Němců) a měl by být povinně pouštěn každému zastánci násilí a nenávisti, protože to jsou jedny z věcí, které k válce vedou. ()
Týmto filmom je dobré si pripomenúť aká je to hnusná a špinavá zberba, ktorá sa nám v Európe a hlavne u nás na Slovensku, opäť začala predierať z kanálov. Holohlavý sprostí degeneráti mastiaci si svoje čuráky a egá nad osobnosťou Adolfa Hitlera, mentálny bezdomovci, ktorí v škole nedokázali pochopiť ani malú násobilku sa nám tu snažia nahovoriť, že to práve ich pohľad na svet je ten jediný a správny a že ak s nimi nesúhlasíme, zaslúžime si znásilnenie a smrť. Dúfam, že čoskoro príde čas keď zalezú naspäť do kanálov a dajú nám pokoj a prestanú hyzdiť našu krajinu a náš svet. "Kto môže a to že tu máme toľko kokotov čo majú radosť z toho, že sa ľudia trasú hrôzou..." ()
Kde bol ten najnepríjemnejší a najdepresívnejší film všetkých čias? Ľudia nebláznite! Jedna scéna s vypalením kostola a jeho obsahu, a to je asi tak všetko. Chlapec nesympatický až až (tie jeho pohľady do kamery, ach....), totálne nudné tempo, pradivné scény a zvláštne skákanie z miesta na miesto. 2* vďaka nepríjemnej atmosfére. PS: už to nikdy nechcem vidieť ()
Nakoniec som išiel a kukal ako vyjašený. Bez štipky spravodlivosti natočené dokumentárne inferno v pár dlhých ale ubíjajúcich záberov. Bez hany a rešpektu, bez zmilovania Božieho. Kimov ako brilantný psychológ to síce v závere prehnal so svojou nenávisťou k A.H., avšak nemôžem sa mu čudovať. Nepríjemný film. (videné 06.12.2019, Stv2) ()
K vlastnemu umuceniu sa, staci vidiet v zavere autenticke zabery Hitlera v sprievode hudby Wagnera a Mozartovho Requiem. ()
Máme spoustu válečných filmů které jsou smutné a na konci je nám do pláče ale vždy je tam aspoň jedna věc pozitivní. Ale tento film je neco jiného. Po jeho zhlédnutí nebudete smutní, ale budete sedět s otevřenou pusou a mít hodně depresivní pocit. Film je skvělý co se týče ukazování pravého teroru války. Což jak si můžeme domyslet tvoří perfektní atmosféru. Hudba (operní zpěv) na konci filmu byla naprosto skvělá a k filmu se perfektně hodila. Takže pokud máte dost komedií a přehnaně pozitivních filmů, pusťte si Jdi a dívej se. 9.5/10 ()
Chapu co se tim snazil basnik rici, ale dalo by se to urcite natocit jinak a mnohem lepe. Chovani postav neverohodne, do toho mnohdy az absurdni dialogy (spis monology) a temer nulova rezie. Od pulky se z toho navic stane solidni fantasmagorie (i kdyz tato cast je nejlepe natocena). ()
Pro mě osobně strhující zážitek.Jeden z nejlepších filmů o hrůzách holokaustu a války vůbec.Film nabírá na tempu a postupně vás vtáhne přímo do pekla.Několik dnů jsem to doslova rozdýchával a to jsem si myslel,že mě hned tak něco nesebere.Vřele doporučuji. ()
Vykašlete se na čtení zdejších hodnocení. Jděte a podívejte se sami. ()
Hodně silný film, který si pamatuji z dětství a který v běhu času velmi obstál. ()
Nuda a par silnych scen... ()
Kdyby tohle natočili američani tak by to nebylo ani z poloviny tak dobré, ale sověti mají na válku úplně jiný pohled a ten se samozřejmě promítl i ve filmu. Kontrast mezi první a druhou polovinou filmu je neuvěřitelný, zatímco první polovina působí až někdy nudným dojmem, tak ve druhé se film promění v nefalšované válečné hrůzy, které plně poukazují na obrovskou krutost němců. To jak je film natočený jen podtrhuje fantastickou realističnost a celý snímek ukazuje doopravdy jaká byla druhá světová válka. ()
Pokud si zvyknete na naturalističnost i zvláštní druh lyriky, bez problému a vcelku bez emocí se na to vydržíte dívat a ještě budete zívat nudou. Tak, jako se to stalo mě... Skvělá práce režiséra a kameramana, jejichž spolupráce je ukázková. Jenže chvílemi mi přišlo chování hlavního hrdiny jako absurdní a nepravděpodobné a bohužel těchto momentů nebylo málo a nebyly krátké. Ale možná by se to dalo vysvětlit válkou, neboť ta mění úplně vše. A jestli válka skutečně vypadá takto, tak děkuji nechci, ještě že máme ten mír. Emocionální dopad prakticky nula, zpracování 5, výsledek: průměrné 3*. ()
No, klasický sovětský film, natočený podle jejich filmové školy, které běžný Evropan ani Američan úplně nerozumí. Jednání postav je často nepochopitelné, záběry jsou příliš dlouhé a člověk prostě neví, jestli tam všem úplně hráblo v palici, nebo jsou ti Rusáci takoví normálně. Film se odehrává v roce 1943 v nacisty okupovaném Bělorusku, kde řádili jednak partyzáni a především jednotky Einsatzguppen SS. Flyora s dalším chlapcem navzdory varování vesnického staršího vykopou z písku pušku SVT-40. Chlapců si všimne německý průzkumný letoun Fw 189. Další den dorazí k Flyorovi domů partyzáni a ti jej přes hysterický odpor jeho matky odvedou do táboru v lese, kde se z něj stává milicionář, plnící podřadné úkoly. Flyora se jednoho dne vydává s pláčem do lesa, kde se potkává s další plačící osobou, dívkou jménem Glasha, která se na něj začne usmívat a dojde mezi nimi k jistému sexuálnímu jiskření. Na partyzánský tábor zaútočí němečtí výsadkáři a střemhlavé bombardéry. Flyora díky výbuchům částečně ohluchne, a s Glashou se schovávají v lese. Pak se vydají do Flyorovy vesnice, která je prázdná a v jeho domě létají mouchy. Flyora si myslí, že jeho rodina se schovala na ostrově v rašeliništi a běží tam společně s Glashou, která si však všimne hromady mrtvol za jedním stavením. V bažině mu Glasha odhalí pravdu o smrti jeho rodiny a dojde k lehké potyčce. Pak se potkají s partyzánským bojovníkem Rubezhem, který je přivede k přeživším vesničanům a také k onomu vesnickému staršímu, který obviní Flyoru ze smrti své rodiny. Flyora se pokusí o sebevraždu zastřelením, ale je vesničany zachráněn. Partyzáni nemají co jíst, a tak se Rubezh, Flyora a další dva muži vydávají ke skladišti, které je však hlídané Němci. Oba muži jsou zabiti minou, a tak Rubezh a Flyora ukradnou krávu farmáři, který kolaboruje s Němci, ale začne na ně střílet německý kulomet a přežije to pouze Flyora, kterému pomůže farmář ukrýt se před jednotkami SS. Flyora je pak odvezen do vesnice Perekhody, kde je pro něj vybírána falešná identita, ale nad vesnicí se začínají stahovat mračna. Vesnice je obklíčena a obsazena SS Einsatzkomandem, Ruskou osvobozeneckou armádu a 118. praporem. Flyora varuje vesničany, ale není mu to nic platné, protože jsou všichni nahnáni do kostela. Flyora a mladá holka mohou kostel opustit, ale holka je skupinově znásilněna na korbě náklaďáku a s Flyorou se vyfotí německý důstojník, mířící mu na hlavu. Scéna je to odporná, němečtí ožralí bandité začnou do stodoly házet granáty, polejí ji benzinem a zapálí, a začnou střílet na všechny, kteří se pokoušejí utéct. Zkurvená nacistická prasata se ukážou v plné kráse, když brutálně povraždí nevinné vesničany. Flyora to tedy naštěstí přežije a zjistí, že partyzáni přepadli Němce. Flyora dostane pušku a bundu a setká se se skupinově znásilněnou dívkou, která je v nepříčetném stavu. Flyora se vrací do vesnice, kde partyzáni zajali jedenáct Němců a jejich spolupracovníků, včetně velitele SS-Sturmbannführera. Němci prosí o své životy a házejí vinu na ostatní, ale mladý fanatický Oberstürmführer se neomlouvá a přísahá, že bude v genocidě pokračovat. Němci jsou pak politi benzínem, ale dav je zastřelí před tím, než jsou upáleni. Při odchodu partyzánů si Flyora všimne portrétu Hitlera v kaluži a začne na něj střílet. Během toho se zpětně přehrávají klipy z Hitlerova života a končí to až obrazem jeho matky Kláry s malým Adolfem, po kterém se Flyora rozbrečí. Do toho hraje Mozartovo Rekviem a je to tedy silná scéna na konec filmu. Flyora se pak vrací k partyzánům, se kterými putuje esem. Na konec se také dozvíme, že těch vesnic vypálených se všemi jejich obyvateli bylo v Bělorusku 628. Silný film o chlapci, který se během krátké doby změnil z dítěte na dospělého a v jehož obličeji je vidět veškeré utrpení, kterým si musel v tak mladém věku projít. Němci jsou zobrazeni jako ožralí a zvrhlí banditi, kteří umí jen loupit, znásilňovat a vraždit. Válka je prostě svinstvo a to, co se dělo na východní frontě, bylo doslova peklo na zemi pro všechny, kteří měli tu smůlu, že zde žili. () (méně) (více)