Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Tento pamětnický snímek o Angličance, která čelíc hrůzám války dál pěstuje své výstavní růže, zahrál na vlasteneckou strunu americkému publiku a stal se kasovním trhákem č. 1 roku 1942. Greer Garsonová utěšující vyděšené děti v bombových krytech či zajímající nepřátelské vojáky předvedla v titulní roli impozantní oskarový výkon. Když Hilter se zdál ďáblem, paní Miniverová andělem... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (41)

misterz 

všechny recenze uživatele

Vôbec sa nečudujem, že u amerického publika spôsobil tento film taký poprask. Na prvý pohľad ide síce o takú klasickú vojnovú melodrámu s častým klišé, no medzi riadkami je toho podstatne viac. A to čo je medzi riadkami útočí na city diváka plnou silou, hlavne scéna z bunkru a deťmi bola z tohto pohľadu veľmi silná, na také niečo vnímavejšia a citlivejšia povaha len tak nezabudne. No popritom sa nezabudlo ani na občasný humor a hlášky, ktoré ani po rokoch nestratili nič zo svojho kúzla. Veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Průměrné melodrama plné klišé, ovšem s několika silnými scénami (působivý je zejména výjev z rodinného bunkru během bombardování), celkem zdařilé jsou i některé dialogy. V druhé polovině filmu nabírá na síle propagandistická linie, která se snaží ukázat, že válečné úsilí stmeluje dohromady všechy třídy britské společnosti, od aristokracie (lady Beldonová) přes vyšší střední třídu (paní Miniverová a její idylická rodina) až po nižší vrstvy (služebná Miniverových a její snoubenec). Skutečnost, jak jí dokumentuje "Válečná deník" George Orwella však byla diametrálně odlišná: Orwell se dokonce domníval, že arogance a sobectví vyšších vrstev, které nepolevily ani za války, povedou zákonitě k revoluci... ()

Reklama

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

"I just had a German pilot in for ham and eggs this morning."     Vojnová dráma s romantickou zápletkou, zaradená do zoznamu 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ktorá síce hádže na hrôzy vojny dosť romantizujúci pohľad (ako aj sám režisér neskôr pripustil), to ale vôbec neznižuje jej kvality. Ako prvé udrie do očí nádherný čiernobiely obraz (skvelá kamera Josepha Ruttenberga, právom ocenená Oscarom), ktorého sledovanie v priebehu celého filmu je doslova labužníckou záležitosťou. To samotné by ale samozrejme na výborný film nestačilo. Veľmi zručne je vykreslená psychológia postav a vzťahy medzi nimi, v čom je William Wyler tradične silný. Výstižné je i stvárnenie dobových pomerov, ako sú triedne pomery v Anglicku (vládnuca trieda a jej "vazali"), či Nemci vymytí zvrátenou ideológiou. Napokon ohromne pôsobivé sú aj scény, ktoré ukazujú priame účinky vojny (v kryte pri bombardovaní, cesta autom v noci, omša v rozborenom kostole), hoci ich vo filme nie je až tak veľa. V hereckých výkonoch som nenachádzal žiadne slabiny (dokonca aj tie deti sú výborné), zaujal ma hlavne perfektný výkon Dame May Whitty v role starej, často dosť protivnej aristokratky.     "She was a good cook, as good cooks go. And as good cooks go, she went." ()

joehot 

všechny recenze uživatele

Jako (proti)válečné drama či oslava nezdolné ženské síly funguje Paní Miniverová výborně, ale jakmile dojde na propagandu (která z filmu místy doslova kape v koncentrátu - není se však čemu divit s přihlédnutím k době vzniku), jako bych koukal na dočista jiný snímek. Podstatně méně zajímavý, nutno dodat. Rozhodně stojí za podívání, což tehdy stvrdila i Americká akademie filmového umění a věd několika Oscary, včetně toho hlavního. ()

Almásy 

všechny recenze uživatele

narodovecka snimka ktora vyraza dych aj po sestdesiatich rokoch. strhujuci vykon hlavnej hrdinky alebo vynikajuca rezia williama wylera- pri kazdej sirene som tajil dych robia s pani miniverovej jeden z najlepsich filmov vsetkych cias. velmi silny film. patos, britsky prizvuk, caj o piatej a hlboke posolstvo. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • V roce 1943 byl snímek převeden také do rozhlasové podoby. (Terva)
  • Během natáčení došlo k útoku na Pearl Harbor, scénář se přepisoval a aktualizoval a závěrečné kázání v poškozeném kostele psal Wyler spolu s Henrym Wilcoxonem, který představoval vikáře, až noc před natáčením. Jeho síla byla taková, že ho prezident Roosevelt nechal přeložit do mnoha jazyků, vytisknout a distribuovat spojencům. Dnes film samozřejmě působí dost sentimentálně, ve své době ovšem splnil svůj účel měrou vrchovatou. Přesto vůči němu Wyler později pociťoval jisté rozpaky. Bezprostředně po jeho dokončení totiž narukoval k letectvu a přímý kontakt s válečnou realitou ho přiměl k následující úvaze: „Film se otřel jen o povrch války. Nemyslím tím, že by byl špatný, byl jen neúplný.“ (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Greer Garson si vzala Richarda Neye, ktorý hral vo filme jej syna. Bol o dvanásť rokov mladší. (fishki)

Reklama

Reklama