Prázdniny v Římě

Velmi příjemná romanticko-komediální podívaná. "Sladký" koktejl namíchaný z těch nejchutnějších ingrediencí - jednoho z nejromantičtějších měst, jako vždy vynikajícího, charismatického Gregory Pecka a půvabné Audrey Hepburn. Jako divák jsem se bavil hned, jak se na scéně objevil zmíněný pan herec, který nastartoval tento humorem a osobitou atmosférou nabitý snímek. Samotný začátek v bytě novináře Bradleyho je úžasný, když nic netušíc uloží princeznu na divan, o pár minut později ji nešetrně přemístí ze svoji postele a ráno se dozvídá, s kým má tu čest, lépe řečeno, koho má v "kvartýru" :) Co všechno by pak neudělal pro peníze a sázku? U správné romantiky nesmí chybět zamilovanost, takže vše je nakonec trochu jinak. Závěrečná konference je také velmi povedená, když SPOILER si princezna všimne mezi novináři svého "prince" (Gregory Peck je mezi všemi těmi novináři bezkonkurenčně nejvyšší) /SPOILER.....Zvažoval jsem, zda dát 4 nebo 5*, nakonec jsem zvolil tu druhou variantu, jelikož jsem přesvědčený, že budu mile rád vzpomínat na oněch 118 minut. A teď ruku na srdce, kdo by nechtěl něco podobného prožít? ;) (11.04.2009)

Audrey je překrásná. I tak mi ale zkrátka trochu leze na nervy dobou podmíněná stylizovanost její "ženskosti" (njn, já vím, jdu si prostřelit hlavu nebo tak něco). __ Gregory mě bavil zejména tím, jak neustále působil dojmem, že mu je každá lokace malá a vůbec všechno malé, až teda na oblečení, které mu bylo naopak jakoby velké a ruce a nohy jako by mu byly velké. Zkrátka: nevím, jaké to je mít metr devadesát. __ Nejvíc oceňuji o návodnou hudbu oproštěnou závěrečnou scénu a její všeobjímající ticho. Ona tedy závěrečná fakticky není, ale já se rozhodl, že mi film přijde mnohem hezčí, když končí cca minutu před svým koncem. Je to divný, ale nestalo se mi to zdaleka poprvé. (08.09.2017)

U filmu Snídaně u Tiffanyho někteří napsali, že to je v podstatě to samé, co Prázdniny v Římě. Potom, co jsem viděl Prázdniny, tak můžu říct, že jediná věc, ve které je to stejné, je hlavní postava - překrásná a okouzlující Audrey. A tím ta "podobnost" končí. Protože zatímco Prázdniny jsou v duchu decentního humoru, ve Snídani je spíše takový ten bláznivý humor. A za sebe můžu říct, že právě Snídaně se mi líbila o něco víc. Nevím, proč tomuto tak je. Ale pokud bych měl volit mezi těmito filmy, tak do TOP patří spíše Tiffany. Ale tím nechci nijak shazovat tento film, kdepak! Jen jsem na to chtěl upozornit. Jinak co se týče tohoto filmu, tak jsem se nestačil divit. Itálie v černobílých barvách fakt má své kouzlo, Gregory Pack je sympaťák a Audrey, to už jsem psal výše, je prostě okouzlující a talentovaná. Jedinou výhradou, která se nezměnila od Tiffanyho je ta, která patří ČT. Tyhle filmy bych spíše uvítal v originálním znění s titulky. Dabing byl sice tentokrát vydařenější, ale přece jen, ČT 2 = jiný prostor. Tak ukažte, že jste opravdu jiní a dejte k tomu titulky. (26.03.2009)

"Charmed..." No a čeká nás pár superlativů, takže: 1) William Wyler - vzal slušný scénář, povedl se mu jeden z nejšťastnějších casingů v historii kinematografie, když místo Elizabeth Tylor a Caryho Granta (tohle spojení zní taky lákavě, ale pochybuju, že by mohlo být byť jen stejně magické) obsadil do hlavních rolí Pecka a Audrey. Prosadil si, aby byl celý film natočený v ulicích Říma (podobně jako tehdy v Itálii dominantní neorealismus) - což bylo tehdy v Hollywoodu VELICE neobvyklé. 2) Gregory Peck - těžko si v roli novináře-gentlemana představit někoho jiného. Peck je správnou měrou charizmatický a důstojný, přitom (i když byl v té době jednoznačnou hvězdou on) zcela nesobecky nechává po svém boku zazářit: 3) Audrey Hepburn - jen za ni bych tomuhle filmu dal z fleku pět hvězdiček-kdykoli se plátně objeví, roztáhne se mi na tváři úsměv od ucha k uchu, tak je krásná a rozkošně milá... když k tomu ještě prohodí nějakou repliku svou úchvatnou královskou angličtinou, pokoušejí se o mě mdloby a měnil bych cokoli za možnost být Joem Bradlym... ty oči!...ten úsměv!... No radši končím... Strašně milý příběh, nenásilná romantika, která je o to dojímavější, že je jen v náznacích. A ten konec... 100% (18.06.2006)

Pro mě nezpochybnitelně lepší než např.Snídaně u Tiffanyho.Největším kladem je jednoznačně křehce krásná Audrey Hepburn,ale bezesporu to neznamená,že by příběh za nic nestál.Vlastně je to úžasná lovestory,i když trochu naivní,ale zkrátka dokonalá.Takové filmy už dnes bohužel nevznikají.Díky Prázdninám v Římě jsem přestala zanevírat na staré filmy a začala jsem objevovat jejich kouzlo a Audryin talent.TOP (10.03.2011)