Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Oficiální dokument z 6. říšského sjezdu NSDAP v Norimberku 4.-10. září 1934. Po II. světové válce v mnoha zemích trezorový film. (oficiální text distributora)

Recenze (215)

Vančura odpad!

všechny recenze uživatele

Nechvalně proslulá agitka Leni Riefenstahlové, která si navzdory své morální zdiskreditovanosti až do své smrti v pokročilém věku 101 let odmítla přiznat jakoukoli vinu (podobně jako třeba Führerův dvorní architekt Albert Speer). Triumf vůle je přehlídka pompézního politického kýče a dokonale vyprázdněných projevů (Rudolf Hess: "Strana je Hitler! Ale Hitler je Německo, tak jako Německo je Hitler!"), která na mě působila dojmem, jako by vznikla nesmírně dávno a v snad i v jiném vesmíru, ačkoli od onoho sjezdu NSDAP uplynulo "pouhých" 77 let. Pokud bych si odmyslel všudypřítomné hákové kříže, měl jsem místy dojem, že sleduji náš Československý filmový týdeník, případně spartakiádu. Ostatně mezi komunistickým a nacionálně-socialistickým totalitarismem nebyl v podstatě žádný rozdíl, a obojí bylo stejné svinstvo s velice sofistikovanou propagandou. Ironií osudu se dokument odehrává v Norimberku, který bude o 11 let později dějištěm pro norimberský proces coby potrestání válečných zločinů za druhé světové války - řada obviněných z norimberského procesu si "zahrála" právě v Triumfu vůle. Tento dokument jsem zhlédl ze studijních důvodů - mj. zajímavé je porovnat Triumf vůle s jednou scénou z filmu Lví král z r. 1994, kde hyeny pochodují na hudební číslo "Be Prepared" přesně jako esesáci v Triumfu vůle. Pokud by se ale tento "dokument" v průběhu 20. století někde navždy ztratil (a klidně i s Hitlerovým škvárem Mein Kampf), vůbec bych se nezlobil, naopak - navzdory všem těm salonním intelektuálským ódám na formální novátorství Riefenstahlové a kdesi cosi je Triumf vůle jen zavrženíhodnou agitkou, která nese minimálně morální vinu na podpoře nastupujícího fašismu, a po právu by na ni mělo být zapomenuto. Bohužel, nestalo se tak, a současné úspěchy krajní pravice jsou dokladem nadčasovosti Erbenových veršů z balady Věštkyně ze sbírky Kytice: "Nenaříkejte, neštěstí a osud/že vás tak tvrdě potkaly/však naříkejte, že jste jimi posud/rozumnější se nestali!" ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Že je to propaganda a že mi to bolo jasné už pred pozeraním, to je snáď samozrejmosť. Ale že to bude taká hrôzostrašná nuda, to som nečakal. Konkrétne niečo v zmysle: 10 minút záberov na vlajky s hákovými krížmi a zástupy ľudí bez komentára, následne jeden Hitlerov prejav, 5 minút záberov na vlajky s hákovými krížmi a zástupy ľudí bez komentára, následne jeden Hitlerov prejav, atď., až do záverečného o niečo dlhšieho prejavu, ktorý aj tak nepôsobil nijak extra presvedčivo. Myslel som, že to bude nebezpečnejší film, resp. nebezpečný aj svojou nadčasovosťou. Ale podľa tej nudy a odriekaných ideologických floskulí som dospel k záveru, že to bolo robené skôr len pre skalných, ktorým už aj tak nič nepomôže, a pre ovce, ktoré keď uvidia obrovský dav, v ktorom chýbajú, začnú pociťovať potrebu pridať sa. ()

Reklama

classic odpad!

všechny recenze uživatele

Ako mám hodnotiť niečo,čím opovrhujem,čo zatracujem,s čím sa neviem stotožniť.Tento dokument Leni Riefenstahl považujem za des a hrôzu,systematická demagógia,dokonalá manipulácia,vymývanie mozgov a nad všetkým dohliada Führer,ktorého ľudia vítajú ako vládcu,dobyvateľa,spasiteľa,pričom nemajú absolútne šajnu,čo prichádza... Účelová propaganda najhrubšieho zrna,ktorá vďaka vízie režisérky zintenzívnela popularitu Hitlera do takej miery,že masy ľudí mu prisahajú vernosť,a ja sa pýtam,ako je možné takto presvedčivo,autenticky manipulovať s ľuďmi? Čo je na príčine,že sa ku kormidlu dostal diktátor,akého už niet,je len jeden,že konkurent Stalin je pri ňom „chudobný príbuzný...” Žeby „umelo vyvolaný” krach na burze v Amerike roku 1929? A tým pádom nastrčená figúrka Adolf Hitler? Bez otáznikov,prosím,niečo na tom určite je! Absolútni fanatici na plných 100%,neštítia sa ničoho,vychovávajú poslušné opičky,ktoré budú reagovať na povel,začína to už v mládežníckom Hitlerjugend,a keď títo sopliaci dostanú čochvíľa kvér do ruky,potom sa spamätajú.ale bude už neskoro,budú vrieskať a ľutovať,že sa ocitli v tej dobe! Režisérka Leni má k dispozícii špeciálny komparz,k tomu komplet zamestnaných kameramanov na plný úväzok v celom Nemecku,že sa zastavila výroba,a tak sa zapísal do dejín dokument,ktorého účelom je pohltiť masy,že ak by sa niekto priečil,tak je proti nám,a takých treba odstrániť! Na rovinu,nechcel by som byť Nemcom,HANBIL by som sa za blázna pred kamerou a za blázna za kamerou,ktorá to fanaticky koordinuje,a ja to považujem za vrchol odpadu! Škoda nevyužitého potenciálu,lebo budovať si kariéru u nacistov nie je zrovna dobre riešenie,jednoducho,keby vyhrali vojnu,tak by sa stala slávna,takto je zatratená naveky! Tak jej treba,som za! ()

Webb 

všechny recenze uživatele

Byl to sám Adolf Hitler, kdo pověřil tanečnici a herečku Leni Riefenstahlovou, z níž se stala filmová režisérka, aby natočila velkolepý oslavný záznam šestého sjezdu nacistické strany, který se konal v září 1934 v Norimberku, středověkém bavorském sídle, kde se s nespornou ironií sešli v letech 1945-46 vítězní Spojenci, aby soudili válečné zločince Třetí říše. Hitler jí rovněž poskytl i název filmu. Riefenstahlová byla kariéristka s tvůrčím talentem a navzdory jejím poválečným prohlášením existují důkazy (nejen v tomto filmu, ale například i v dokumentárních snímcích sledujicích invazi do Polska nebo pozdější využívání vězňů z koncentračního tábora jako "komparzu"), že její nadšení pro fašismus bylo vychytralé, třebaže poněkud naivní. Ale žádné diskuse o její motivaci nemohou umenšit ohromujicí účinek Triumfu vůle. Je to strašlivá podívaná, vulgární, ale mytická a technicky provedená se zdrcujicí, sebejistou dokonalostí. Riefenstahlová měla k dispozici všechny prostředky, jaké si dokumentarista může přát. Norimberk byl pečlivě připravený, jako by šlo o masivní ozvučený ateliér rozdělený na řadu skvěle vybavených scén. Riefenstahlová nařídila postavit v centru města nové mosty a přístupové cesty, osvětlovací věže a kolejničky pro kamery, což vše bylo do detailu provedeno podle jejích přesných instrukcí. S třiceti rozmístěnými kamerami a s týmem sto dvaceti techniků Riefenstahlová splnila svůj norimberský úkol - oslavit moc nacistického státu a utužit jeho sevření německých srdcí a myslí - s dech beroucí obrazností v efektně zlověstné epické podobě a vytvořila neblaze proslulé mistrovské dílo, které je považováno za nejsilnější propagandistický film, jaký kdy byl natočen. Dokument - který po šesti měsících stříhání do pečlivě vybraných dvou hodin záznamu představuje asi tři procenta z natočeného materiálu - začíná Hitlerovým příletem, jeho sestupem z mraků, který má podobu vstupu wagnerovského hrdiny s hlavou ve svatozáři slunce. Führerův hlasitý pozdrav a obdiv shromážděných davů, jimž salutuje, jsou ústředními tématy tohoto představení jeho politické filosofie jako divadla světa a propůjčují mu znepokojivé charisma navzdory postoji a uřvané pronikavosti, tak dobře známé z filmových žurnálů, historických dramat a mistrovské parodie Charlieho Chaplina v Diktátorovi (1940). Potom následuje kaleidoskop překvapivých záběrů: vesele se radujicí urostlí mladíci, průvody se zapálenými pochodněmi, rituál s máváním svastikou, vojenská přehlídka, tisíce dobře vycvičených dětí slibujicích věrnost hnutí a nepřetržité folklorní vystoupení končící nacistickou hymnou, písní Horsta Wessela. Triumf vůle je hrubou, ale novátorskou demonstrací technických možností, od kamerových záběrů z výtečně volených úhlů a překvapivě nádherné kompozice až po neúnavný běh pečlivého střihu. Jde o stále fascinujicí, mrazivé svědectví o síle filmu, který je možné zneužít pro falešnou duchovní estetiku v otevřeně politickém zájmu. Po druhé světové válce strávila Riefenstahlová čtyři roky v americkém a francouzském zajetí za svoji roli v nacistické propagandistické mašinerii, navzdory svým tvrzením, že natočila "čistě historický film, cinema vérité". Opakované pokusy oživit svou kariéru končily neúspěšně. Později objevila filmování pod vodou a dokázala, že stále nepostrádá oko umělkyně. [7,5/10] (Reichsparteitagfilm der L. R. Studio-Film) (Čb. /// Produkce: Leni Riefenstahl /// Scénář: Leni Riefenstahl, Walter Ruttmann /// Kamera: Sepp Allgeier, Karl Attenberger, Werner Bohne, Walter Frentz aj. /// Hudba: Herbert Windt) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] () (méně) (více)

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

Toto nie je propagandistický film, toto je umenie !!!. V každom ohľade je spracovanie absolútne dokonalé. vyzeralo to akoby dnešný tvorcovia zobrali originálne mastertape-y a nastrihali to podľa dnešných noriem. Pozerať sa na tie prechody, perfektný strih medzi prestávkami reči Hitlera, skvelé zábery a originálne uhly kamery bola paráda. Ani ideológia nebola úplne zlá ale o tom potom. Leni Riefenstahl Bola svojho času jedna s najlepších ak nie najlepšia režisérska ktorá vniesla do svojich diel mnoho inovatívnych do vtedy nevidených prvkov. Hitler vedel že zo sfušovaným propagandistickým videofilmom ďaleko nezájde.. Keby som bol malí áríjec v Nemecku v 30 rokoch a videl toto v kine v plnej paráde asi by som narukoval k Nacistom.. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (23)

  • Pouze při přehlídce kavalérie můžeme spatřit jednotky pravidelné armády. Tisíce pochodujících mužů, včetně SA, SS a Hitlerovy stráže Leibstandarte Adolf Hitler, byly pouze civilními příslušníky politické strany. (Coldrex)
  • Riefenstahlová natočila už 5. sjezd NSDAP, ale tehdy se jí ještě nepodařilo dosáhnout kýženého efektu. Rok nato pokus zopakovala, tentokrát s fenomenálním úspěchem. Triumf vůle způsobil nadšení nejen v Německu, ale po celé Evropě. (Cimr)
  • Film byl během války sestříhán a vznikl dvouminutový parodický klip Lambeth Walk (1940). Josef Goebbels, nacistický šéf propagandy, se údajně po zhlédnutí této legrácky rozzuřil a opustil sál. Cestou kopal do židlí a nadával na drzost spojeneckého střihače. (Coldrex)

Reklama

Reklama