Vrabčák (E07)

Největší bolest českého základního školství- ty haldy nepotřebnýho balastu vydávanýho za nezbytný základ pro život a další vzdělávání. Otrocký memorování jmen, dat a informací vytržených z kontextu. Většina žáků je rve do hlavy s odporem jen za účelem zisku dobré známky. Ihned poté je vypouštějí, protože neexistuje širší rámec, v němž by tyhle vědomosti mohly děti postrádat. Školní ombudsman se jal zachraňovat za plat vysoce postaveného ministerského úředníka jedno konkrétní dítě a já na to konto tvrdím, že nefandím ani jím zvolenému postupu, ani tomuto dílu. (17.10.2021)

Každý z nás by radši trávil čas hlazením koníčků na farmě místo chození na základku. A všichni do jednoho jsme si uvědomovali, že 70% učiva je nesmysl, který nám nikdy k ničemu nebude, takže hlavní hrdinka není žádnou ojedinělou myslitelkou, která prohlédla smysl života, jak se nám tento díl snažil naznačit. Nikdo z nás ale neměl možnosti jako ona a nikoho naše přání nezajímala, museli jsme se přizpůsobit... Byly tu i dramatičtější díly, které řešily závažnější problémy. (19.10.2021)

Jak může učitel češtiny obhájit výuku nějakých větných členů? Pro život nepotřebné, ale bude to vyžadováno u zkoušek na střední školu. Bohužel. A s tím učitel těžko něco udělá. Takové ředitelky, jako hrála Babčáková, už snad neexistují. Aspoň já žádnou takovou neznám. Potěšilo mě, že byl dán větší prostor I. Duškové a objevil se znovu V. Javorský. (18.10.2021)

Pavel Řezníček sakra chyběl! Mimochodem jeho angažmá zde, mu otevírá mnoho dalších dveří, protože způsob, jakým se přetavil z typově docela zaškatulkovaného herce do postavy diametrálně odlišné, která mu navíc perfektně sluší, je super! Pro mne v podstatě "objev roku". K Vrabčákovi. Tak tady se rovněž otevřelo několik dveří, bohužel mi nesedělo propojení analfabetky s rodinou ombudsmana, rozepře  mezi učitelským manželským párem, které pochopitelně měly jen vysvětlit dva názory, oba vcelku krajní, což mi na Zlatého Ámose taky nepasovalo a to že jí ještě dali prachy, si scénáristé taky mohli odpustit. Přes aktuální téma, přes doprovodnou linku stran výpovědí pro učitele na prázdniny (což byl vrchol neobádaný!), byl tohle nejslabší díl. Pokud by seriál začal Vrabčákem, mě by nenalákal. Z mé strany: děsné osobní zkušenosti s výukou na základce, za komára, kdy nás frustrované proletářské pizdy v Hrabůvce drtily kvantem hovadin, dat, vzorců, balastu, prakticky bez vysvětlování, přičemž dvojkař nebo lehký dvojtrojkař by snadno procházel ze samýma a s plnou hlavou, pokud by osnovy a vyučující přijali jinou taktiku výuky. Ale samozřejmě, půlku třídy tvořilo jednoduché dělnické potomstvo, hornickými rodiči nikterak povzbuzováno ke studiu, v konečném důsledku se opět dostáváme oklikou na začátek, že to bez individuálního střihu dítěti na míru fungovat nebude nikdy. Takže chápu rodiče, kteří si učí děti sami (když má dítě hlavu, za dvě- tři hoďky v klidu nazupe látku, nad kterou by povinně sedělo do čtrnácti hodin v lavici a může se věnovat zájmům), chápu rodiče, kteří upřednostní školu s alternativním přístupem, chápu rodiče, kteří mají děti na dobré klasické základce, protože mají štěstí na výborné učitele, ovšem, co nechápu a asi do toho nedorostu, že rodiče dopustí, aby inteligentní třináctileté frackovité děcko neumělo číst, psát, ani počítat. To že baba dneska klohní sýry, je sice asi mega úspěch selského rozumu, větší než dokáže spousta lidí, kteří osm let seděli v lavici, ale ve srovnání s dětmi inteligentními, které umí zúročit svůj potenciál aspoň na bazální úrovni, třeba čtou knihy, chápou obsah úředních listin, dokáží si spočítat výplatu, úroky a mají aspoň základní ponětí o historii a zeměpise, mi přijde otřesné. Kolik má dětí? Tři? TVL, doufám, že aspoň ony základku mají. Základku. Základku. To je psycho.  Přišlo mi to jako vratka sto let zpět: "Maminka byla hodná, dříč, jednouchá, neuměla číst a psát, ale uměla si vždycky poradit a měla srdce na dlani." (19.10.2021)

Systém má nástroje!   Schola ludus! A když už jsme u té latiny: „Omnia sponte fluant, absint violencia rebus." A když už jsme u toho Komenského: „Jediným učitelem hodným toho jména jest ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní odpovědnosti.“ A když už jsme u těch citátů, tak ještě jeden od faráře Dorendy, který se k onému náramně hodí: Když člověk opustí instituci (zde školu), má dvě možnosti. Buď se usiluje o antiinstituci - a stane se kacířem. A nebo je ve svém odporu sám -  a stane se z něho mučedník. (02.11.2021)