Oldřich Musil

Oldřich Musil se narodil 23. března 1921 v Plzni. Odešel do  Prahy, kde absolvoval Státní konzervatoř roku 1944 u hereckých profesorů Štěpánka, Nedbala, Salzera, Plachého a Iblové a DAMU v roce 1948. Začínal hrát v různých pražských avantgardních divadlech (například Disk, Exdisk, Divadlo Alahambra, Divadlo 5. května aj.). Poté prošel Státním divadlem v Ostravě (1948 – 1951) a pražským Vinohradským divadlem (1952 – 1983), kde vystupoval až do své smrti plných jednatřicet let.

Musil se do rolí milovníků, díky své zavalité postavě a kulatému obličeji, vůbec nehodil. Jeho doménou se staly charakterní a rázovité postavy všech tříd a všech charakterů. Jeho projev byl velmi střídmý a živý, s ukázněnou mimikou a zajímavě hluboko – chraplavým hlasem.

Své nejlepší herecké kreace na divadelních prknech předvedl v rolích Řimbaby v komedii „Mnoho povyku pro nic", Jiřího Budkáře v Dvořákově „Králi Václavovi IV." a Jindřicha VIII. v „Šesté ženě Modrovouse" dramatika M. Ch. Feilera. Pro diváky ho jako dvaceti pětiletého objevil pro roli tlustého mendíka režisér Vávra ve své historické komedii podle Zikmunda Wintra NEZBEDNÝ BAKALÁŘ (1946) se Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli.

Ke konci čtyřicátých a v padesátých letech sehrál postavy dražitele ve Sádkově a Radokově komedii PAROHY (1947), ředitele Macha komedii ČERVENÁ JEŠTĚRKA (1949) Františka Sádka, amerického agenta v Kadárově a Klosově zprofanovaném dramatu ÚNOS (1952), tupého velkouzenáře a radního Kaněry v Burianově, Wassermanově a Novákově komedii NEJLEPŠÍ ČLOVĚK (1954), recepčního v dramatu JETŘÁB KONTRA HRDLIČKA (1954) režiséra Vladimíra Borského, sluhy Šutila ve VZORNÉM KINEMATOGRAFU HAŠKA JAROSLAVA (1955), kuchaře v Kadárově a Klosově komedii HUDBA Z MARSU (1955), Kokeš v ČERTOVI A KÁČE (1955), novináře Strašíka v dramatu ZÁŘIJOVÉ NOCI (1957) režiséra Vojtěcha Jasného.

V šedesátých letech si zahrál rovněž vojína Hellera Kachyňově PRÁČETI (1960), ředitele v PRECLÍKU (1964), Čermáka v dětském filmu VOLEJTE MARTINA (1965), kapitána VB v jeho pokračování U TELEFONU MARTIN (1966), řidiče v Rychmanově muzikále DÁMA NA KOLEJÍCH (1966), majitele auta v krátkometrážním snímku FAMU RUSKÁ RULETA (1968) a rektora v Lipského crazy komedii ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ... (1969).

O poznání méně postav mu režiséři nabídli v sedmdesátých letech, kdy ztělesnil doktora v dramatu UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE (1970) režiséra Karla Kachyni, zákazníka silné prostitutky Peggy (Stella Zázvorková) v bláznivé komedii Oldřicha Lipského „ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU!", hotelového lékaře v Sequensově detektivce VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR (1971), Němce v karlovarském hotelu v Lipského další komedii TŘI CHLAPI NA CESTÁCH (1973) či pořadatele závodu v potřeštěné komedii JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE! (1974) Oldřicha Lipského.

Osmdesátá léta mu již dali dvě poslední příležitosti uplatnit se v československém filmu v epizodních postavách turisty Kalába v komedii Václava Vorlíčka ZELENÁ VLNA (1981) a lešenského městského úředníka v historickém snímku PUTOVÁNÍ JANA AMOSE (1983) Otakara Vávry. Premiéra tohoto snímku se konala téměř půl roku po jeho smrti. Zároveň zde byl předabován svým jmenovcem Mirko Musilem. Ovšem i on v českých filmech přemluvil několik svých kolegů (např. RYCHLÍK DO OSTRAVY, TÁTO, PŘEČTI TO!, PRVNÍ DEN MÉHO SYNA, STRAŠNÁ ŽENA, UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ, ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU, SARAJEVSKÝ ATENTÁT, DRSNÁ PLANINA a další).

Musilův hlas se skvěle uplatnil také v rozhlase („Jan Evangelista Purkyně", „Jak přišla basa do nebe" „Dvanáct křesel", „Albertův most", „Ferda Mravenec a brouk Pytlík v cizích službách", „Lucerna", „Hlavolam", „Bratři" a desítky dalších) a dabingu (VINNETOU, MRAZÍK aj.).

Několik příležitostí mu poskytla také televize v inscenacích (POLKA JEDE DO SVĚTA, AUTOREVUE, JINDŘICH IV., VLTAVA 12°, FALSTAFF, OTCOVÉ A DĚTI, PINOCCHIOVA DOBRODRUŽSTVÍ I. a II., ALEXANDR DUMAS STARŠÍ, atp.) a seriálech (HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, NEJMLADŠÍ Z RODU HAMRŮ, MUŽ NA RADNICI, INŽENÝRSKÁ ODYSEA, OKRES NA SEVERU). Kromě herecké práce se věnoval také kreslířství a malířství. Oldřich Musil zemřel na vrcholu svých tvůrčích a fyzických sil 12. května 1983 v Brandýse nad Labem ve věku šedesáti dvou let.

Jaroslav "krib" Lopour