Zajímavosti k filmům (593)
Tlustý pradědeček (1984) (TV film)
Vypravěč Rudolf Hrušínský ml. a titulní postava Rudolf Hrušínský hrají v pohádce pravnuka a pradědečka. Ve skutečnosti jde o syna s otcem.
Django (2024)
Dokumentaristka Olga Malířová Špátová o filmu řekla, že není o showbyznysu, ale o normálním chlapovi s dobrým srdcem.
Česko na grilu (2024) (pořad)
Čtvrtou epizodu zhlédlo podle měření pouze 151 tisíc diváků, což znamenalo nejenom drtivou porážku od konkurence, ale větší sledovanost měly i České chaty snů (od r. 2023), které byly vysílány až po Česku na grilu. Kvůli nezájmu diváků se Prima rozhodla pořad stáhnout z hlavního sobotního času.
Obchodníci s bolestí (2023)
Snímek je volným zpracováním skutečného příběhu, který odhalil novinář New York Times, Evan Hughes.
Zátopek (2021)
Ve snímku se objevila taška české firmy produkující kožené výrobky EGGO. V jedné z epizod podcastu „Sk8shop“ její zakladatel Jakub Jarolím prozradil, že o tom neměl tušení a že oceňuje, že si ji filmaři zakoupili a nechtěli ji, jak to bývá ve zvyku, zadarmo.
Iveta (2022) (seriál)
V seriálu je znázorněna scéna, kdy po tiskové konferenci k vydání alba „Natur“, které vyšlo v roce 1991, přijde za Bartošovou (Anna Fialová) novinářka, které v kabelce zazvoní mobilní telefon. První hovor z přenosného telefonu byl u nás uskutečněn až v září tohoto roku a šlo o velmi rozměrnou Nokii MD 59, která v té době stála kolem 60 000 Kčs a vážila téměř čtyři kila. I kdyby novinářka telefon vlastnila, což je velmi málo pravděpodobné, do kabelky by se jí nevešel.
Iveta (2022) (seriál)
V seriálu můžeme vidět tiskovou konferenci k příležitosti vydání alba „Natur“, které vyšlo v roce 1991. Je zde položena otázka týkající se odchodu sestry Ivany (Eliška Křenková) do ciziny. Ve skutečnosti se Ivana Bartošová do Švýcarska odstěhovala až o několik let později.
Zlatovláska (2025)
Původní Zlatovláska Jorga Kotrbová na rozdíl od Petra Štěpánka (Jiřík) roli odmítla s tím, že jí původní pohádka zkazila život.
Studio Kamarád (1980) (pořad)
V roce 2024 v jednom z rozhovorů vtipkoval dřívější moderátor Jiří Chalupa, že postavy Jů a Hele, které mluví ve třetí osobě, předběhly dobu a už tehdy byly genderově vyvážené. Záměr byl, aby byly blízké klukům i holkám.
Studio Kamarád (1980) (pořad)
Jiří Lábus uvedl, že si postavu Jů zamiloval a chce být pohřben v jejím kostýmu.
Vytoč mého agenta (2024) (seriál)
Martha Issová (Andrea) prozradila, že její postavu na place nazývají „krutá lesba“.
Studio Kamarád (1980) (pořad)
V jednom z dílů byla scénka, kde figuroval plamínek. I když byl odvysílán několik měsíců před výročím upálení Jana Palacha, snesla se velká kritika, že šlo o záměrnou provokaci.
Studio Kamarád (1980) (pořad)
Ota Jirák uvedl, že když v jedné ze scének měl ve scénáři text: „A jsme v rejži,“ tak jelikož v té době se zrovna rýže zdražovala, dramaturgie se bála, že by to bylo považováno za provokaci a text změnila.
Studio Kamarád (1980) (pořad)
První díl se vysílal 19. října 1980 pod názvem Studio A, který se tvůrcům moc nezamlouval a v lednu následujícího roku byl změněn na Studio Kamarád.
Studio Kamarád (1980) (pořad)
Pomocí manželky tehdejšího šéfredaktora, která byla původně z Kanady, se tvůrci dostali k několika epizodám Sezame, otevři se (od r. 1969). To, že se jimi nechali inspirovat, se tehdejší vedení televize nesmělo dozvědět.
To se vysvětlí, soudruzi! - Ostře sledované UFO (2024) (epizoda)
Scény ze zemědělského družstva se natáčely na farmě v Opatově u Svitav.
Soutěž (2004)
Jelikož filmový štáb vůbec nerozuměl skateboardingu, ukazovali představiteli hlavní role Jakubu Brožovi fotky z časopisů a ptali se ho, jestli by náročné triky, které v nich byly vyfocené, zvládnul.
Soutěž (2004)
K účasti na castingu byl představitel hlavní role Jakub Brož osloven bratrem úspěšného influencera a skateboardového reprezentanta Maxima Habance – Matyášem, který v té době pracoval pro castingovou agenturu.
Zlatá labuť - Epizoda 4 (2024) (epizoda)
V epizodní roli se představila Veronika „Besky“ Beskydiarová, vítězka kulinářské reality show MasterChef Česko 2021.
Alois Nebel (2011)
Film získal přes německého a slovenského koproducenta grant z německého fondu a od slovenského ministerstva kultury.