IvcaSammet

Film se zajímavým námětem, který ale bohužel úplně zanikl kvůli délce filmu. Polovina "detailů" mě prostě v průběhu filmu vypadla a když se pak mělo jednat o "nečekané rozuzlení", vlastně jsem už nevěděla, o co přesně jde. Důležité informace pro propojení souvislostí byly rozptýlené v hromadě nudných a úplně zbytečných scén. První hodina filmu mě nebavila vůbec, nejzajímavější byla snad až dějová linka Edwarda Jr. a jeho nastávající ženy. Navíc přeskakování v čase film ještě víc zmate, takže občas vůbec netuší,co se vlastně vůbec děje. Tři hvězdičky dávám za námět, přiznám se ale, že nebýt Eddieho Redmaynea, asi bych se na film nedokázala dodívat. The Good Shepherd je krásným důkazem toho, že ne vždy "čím delší, tím lepší" je pravdou.

Přiznám se, že jsem se The Yellow Handkerchief vcelku "bála". Myslela jsem si, že to bude stupidní romanťárna, která ničím nezaujme. Opak byl ale pravdou, obě dějové linky byly svým vlastním způsobem zajímavé a skvěle si budovaly atmosféru. Většinou sice romantické konce nenávidím, u The Yellow Handkerchief jsem jej ale vyloženě vyžadovala. Herecké výkony skvělé, Eddie i Kristen se do svých rolí hodili jako nikdo jiný. Sem tam se možná nějaká chybička našla, celkově ale nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdičkama. Opravdu hezky natočený film.

Hvězdičku ubírám za klišoidní závěr. Jinak je Berlin Syndrome skvělý film který si luxusně vybudoval atmosféru. Max Riemelt je výborný záporák, kterému taková role vyloženě sedla. I Teresa Palmer svou roli zvládla naprosto úžasně, i když se přiznám, že se mi její postava nezamlouvala ani trochu a občas jsem si přála, aby ji něčím švihl po hlavě a byl by klid. Až na pár mušek, několik nepochopitelných scén a občas nelogických úvah hlavní hrdinky se mi Berlin Syndrome opravdu líbil.

Na jednu stranu jsem z Birdsong absolutně nadšená, na druhou stranu ale vcelku zklamaná. Knihu jsem nečetla, ale beru v potaz, že se jedná i o romantický film. Co mě ale při sledování přivádělo k šílenství bylo neustále zírání jeden na druhého, "romantická" linka se šíleně táhla, přišla mi až neuvěřitelně nudná. Ani herecký výkon Clémence Poésy mě nijak zvlášť nenadchl. Naopak ale záběry z války byly naprosto dechberoucí, ještě teď mám husí kůži když na to vzpomenu. Sice nevím, jak byl poměr romantika - válka rozložen v knize, kdyby se ale tvůrci věnovali spíše válečnému tématu a romantiku posunuli na druhou kolej, neváhala bych a hodnotila snad i všema pěti hvězdičkama. Birdsong lze brát jako hodně špatný romantický a nebo vynikající válečný film, ale protože byl 50/50, bohužel musím hodnotit pouze průměrem. Musím ale uznat, že Eddimu role vojáka padla jako ulitá!

Přiznám se, že úplně nevím, jak mám The Game hodnotit. Konec byl dle mého názoru luxusní, miluju filmy s podobnými zvraty na konci, ale problém je v tom, že mi to prostě nějak nesedělo. Začátek mi přišel možná trochu nudnější, když se to pak ale všechno pomalu rozjelo, film si dokonale budoval atmosféru. Ze začátku to byly jenom maličkosti, které mi ve filmu vyloženě neseděly, čím víc se ale děj zamotával, tím víc otazníků ohledně souvislostí se mi v hlavě začalo rojit. Samotný závěr mě opravdu překvapil, ale přiznám se, že mi přišel moc "vyumělkovaný" a až moc hraný na co nejvíce zvratů. Navíc si myslím, že z něčeho podobného by měl Nicholas noční můry do konce života ... Po prvním shlédnutí dám hvězdičky čtyři, teď když už ale vím, jak to dopadne, zkusím se zaměřit na detaily. Možná mi v té hromadě informací některé přece jenom zanikly.

Další film s absolutně zavádějícím trailerem, který diváka nadchne a pak se z toho vyklubá něco úplně jiného. Ze začátku se mi Downsizing opravdu líbil, jakmile se ale na obrazovce objevila ona "jednonohá vietnamská disidentka", všechno šlo totálně do kopru. Vtip se postupem úplně vytratil, druhou polovinu filmu jsem se vyloženě nudila. Úplně zbytečně zahozený jinak úžasný námět. Závěr typicky americký, chtěla jsem dát tři hvězdičky, ale nejde to ... Vcelku dost slabý podprůměr ...

Já jsem hned věděla, že si tento film zamiluju. Ale nečekala jsem, že si ho zamiluju tak moc. Love, Simon opravdu je průlomý film, který by měl vidět úplně každý, který si coming outem prochází. A vlastně by ho měli vidět úplně všichni, aby si uvědomili, jak stupidní homofobie vlastně je. Nick Robinson je opravdu velký sympaťák a role mu padla jako ulitá. Celkově film působí strašně pozitivně a ještě teď utírám slzy, kterým jsem se nedokázala ubránit. Love, Simon sice má své slabší stránky a našly by se scény, které mě buď vyloženě nebavily a mi tam neseděly, jeho poselství je ale tak silné, že si nemůžu dovolit a ani nechci hodnotit jinak než pěti hvězdičkama. Jeden z nejkrásnějších filmů, co jsem kdy viděla.

Colin Firth je opravdu vynikající herec, kterému takové role vyloženě sedí. Dokonce mě příjemně překvapila i Keira Knightley, kterou nijak zvlášť nemusím. Celkově většinou krátké filmy hodnotím spíš záporně, Steve se mi ale opravdu líbil. Zajímavý námět s luxusním hereckým koncertem.

Já to říkám pořád, že 99% sequelů a pokračování po deseti, dvaceti ... padesáti letech by se nikdy nemělo vůbec natáčet ... A Mamma Mia! Here We Go Again je bohužel jeden z nich. To, co jsem tak opěvovala v prvním filmu, se jeho pokračování obrátilo v úplný opak. Nejen, že hromada písniček už zazněla v prvním filmu, většina z nich navíc působila jako pěst na oko. Celkově mi přišlo, že se jedná o jakousi amatérskou slátaninu, která se snaží být jenom trapnou parodií na první film. Nejen, že zpívané části ve flashbacích trhaly uši, protože ani jeden z herců očividně svoje zpívané části nezvládali, úplným vrcholem amatérismu pak bylo to, že se herci sami sobě ani pořádně nedokázali "trefit do pusy",když sotva pohybovali rty i když v audiu pěli jako operní pěvci. Celkově se mi do flashbackových rolí nehodil ani jeden z herců - tedy až na Jessicu Keenan Wynn, ta jako by Christine Baranski z oka vypadla. Snad nějpříšernější ale byla Lily James, která mi sledování vyloženě znechutila. Tak strašný herecký výkon jsem už dlouho neviděla ... Celá dějová linka "před Mamma Mia" mi přišla absolutně zbytečným patláním se v něčem, co bylo více méně krásně obsažené už v prvním filmu. Většina souvislostí se navíc s prvním filmem vcelku hodně lišila ... Prolínání minulosti a současnosti mi přišlo až rušivé, a na to, že jsem v prvním filmu nepřeskočila jedinou scénu a to i přes to, že muzikály nenávidím, u Mamma Mia! Here We Go Again jsem rychloposuvem přejela větší část flashbackových scén, abych se vůbec na film dokázala podívat. Abych ale "neplivala" pouze na "mladé netalenty", ani dějová linka deset let po mě nic neřekla. Spíš bych řekla, že to tam přidali jenom proto, aby mohli zase ukázat původní obsazení. Navíc jsem absolutně nepochopila, proč museli odstranit Meryl Streep, která víc méně první díl táhla skoro sama. Konec byl vyloženě příšerný, nehorázně přitažený za vlasy, i když úplně závěrečná hudební scéna mě naopak dokonale zvedla náladu. Hvězdičku za tu trochu původního obsazení, které film vyloženě táhlo všema silama. Přece jenom bylo geniální vidět zase Colina, Pierce a Stellana pohromadě.

I přes to, že celkově seriál hodnotím průměrem, závěr splnil mé očekávání. Mělo to všechno, co jsem od Big Hero 6 očekávala, i když závěr nijak nepřekvapil. Dějový linka s Globbym byla úžasná a motiv Obaheko sám o sobě taky nebyl nijak zlý, naopak jsem se utvrdila v tom, že je mi jeho postavy docela líto. Úplně poslední scéna taky skvělá, i když bych to ze začátku vůbec nečekala, na druhou řadu se docela i těším.