Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (3 495)

plakát

Atlas ptáků (2021) 

Na české poměry dobrý film se zajímavým námětem novodobých "sňatkových podvodníků". Miroslav Donutil nemá vůbec žádné náznaky komediální role, což někoho může zaskočit - mě to ale přišlo naprosto normální. Vmísení opakujícího se motivu různých druhů ptáků, kteří situaci různě komentují, byla originální myšlenka - avšak nic extra revolučního, co by mi fouklo do obličeje. Často by se ale jejich slova daly použít jako nějaké citáty. S tímto filmem můžu vyjádřit spokojenost. Nejedná se ale o nic, co by se mi nějak víc vepsalo do paměti nebo co bych chtěl vidět znovu. I tak ale díky.

plakát

Příběh hrůzostrašné Eliz (2021) (studentský film) 

Na můj vkus to bylo takové dost dětské až dětinské. Hned jak to začne v té školní jídelně a já slyším ty přehnaně inteligentní dialogy, chce se mi srát. Po herecké stránce je to tak půl na půl - polovina polen, polovina ok (já vím, že je to kruté a přísné vůči dětem, ale talent holt někdo má a někdo ne a nemá cenu mlžit). Spíš mě to nebavilo, než bavilo, ale není to úplně k zahození.

plakát

Ještě nespíš? (2021) (studentský film) 

Trochu propagace nebo spíš seznámení se s tímto typem videí, protože sice jsem jednou jedno viděl, ale nepochopil jsem jeho účel a nevěděl jsem, kdo by se na to mohl dívat. Teď už to díky této studentské jednohubce vím a musím říct, že to bylo podáno docela zábavnou formou. Nepovede to sice k tomu, abych se na taková videa začal pravidelně koukat, ani k tomu, abych se snad někdy zase koukl na tento kraťas, ale sálá z toho taková pohoda, takže pohoda. A taky musím ocenit hudební podkresy od Marka Mrkvičky. A samozřejmě Tomáš Jeřábek v hlavní roli.

plakát

Lidi krve (2021) odpad!

To mělo být kurva co? V dnešní době aby se člověk bál se na nějakej českej film podívat, když se tvoří takhle. Jak kdyby to nemělo žádné ambice. Schvaluju, že si to zasloužilo alespoň nominaci na Českého lva za kameru a třeba scéna s nahými dívkami kdesi v řece s ostrůvkem byla jakž takž. A to je všechno. Jinak je to totiž nesmyslná směska všeho, co někoho náhodně napadlo - scénáristu si představuju jako kolemjdoucí lidi, kteří každý přidal něco svého. No, hlavně že se to financovalo ze státních a krajských fondů, z České televize atd. To pak potěší, na co jdou peníze z daní a za televizní poplatky. Hodně v tom dominuje němčina a hudba/skřeky/někdy i výjevy jak z masochistického salónu, takže úchylům by se to mohlo líbit.

plakát

Duna (2021) 

Knihu/y jsem nikdy nečetl, ale z filmové tvorby znám jak nepovedenou Lynchovu Dunu, tak minisérii Duna s navazující Děti planety Duna. Villeneuveho nová Duna je ale našlapaná samozřejmě úplně nejvíc. Po dějové stránce mě sice moc nepřekvapila (vše jsem znal z minisérií, kde to bylo téměř totožné), ale co se týká triků, masek, zpracování a všeho, pohybujeme se v kvalitativních výšinách. Do toho ještě hvězdné herecké obsazení - co víc si přát? Dokonce i Timothée Chalamet, o kterém jsem si myslel, že je do role moc zženštilý, mě příjemně překvapil. Taky Rebecca Ferguson se mi velmi zalíbila a navíc mi tady extrémně připomínala jednu mou kamarádku. Jinak nevím, jak je to popisované v originálním díle, ale moc mi tam neseděly ty vážkoptéry nebo co to bylo za létající stroje. Tento způsob pohonu s mávajícími "křídly" by podle mě moc nefungovaly. Ale zde jsme na jinejch planetách, než na Zemi, tak co já vím? I přesto, že film se mi opravdu moc líbil, nemůžu to maskovat za nějaké extrémní nadšení. Ale můžu upřímně říct, že se těším na pokračování.

plakát

Kdekoli, jen ne tady (1999) 

Příběh sebestředné anti-matky, kterou byste praštili, mít ji po svém boku. Je to přesně ten typ rodičky, o které děti budou vždy mluvit jenom jako o matce a ne o mámě, mamce, mamince. Chová se velmi idiotsky, nevyrovnaně a hystericky a tím vším trpí hlavně její dcera. Režisér dobře vybral do role matky nesympatickou Susan Sarandon a k ní do kontrastu krásnou nevinnou Natalii Portman - dobře to totiž odpovídá i těm jejich filmovým povahám. Nakonec je to ale docela ucházející studie jednoho vztahu, který by ale mohl jít mnohem víc do extrému a do sraček, aby byl více skutečný, blížící se některým skutečným příběhům amerických socek.

plakát

Chyby (2021) 

Johnny Prušiňák opět nezklamal, i když v úplně jiném žánru, než bych od něj čekal. Toto není komedie. Komedií to ani nejde cejtit. Toto je kvalitní drama a kvalitní filmařina. Z čeho tak usuzuju? Hlavně z toho, že se zde setká parádní herecké obsazení (ano, vesměs málo známá jména), které hraje tak civilně, jak to jen jde. Žádné uměle vkládané repliky do úst postav - mluví přirozeně jak normální lidé v normálním životě. Začnu asi parádním Janem Jankovským, kterej nehraje - on tu postavu prostě žije. Stejně tak Pavla Gajdošíková, která má navíc ještě tu výhodu, že je krásná (hm, v kontextu toho filmu bych řekl, že i silně prcatelná, chch). Ale i ty vedlejší role (Kokorský, Gogál, Načeva, Kolařík) - prostě solidní sestava. Velkým dílem za to povedené herectví chválím i pana rejžu, kterej to takhle prostě dělá a to se mi líbí. Pak nesmím opomenout hudbu, která se mi k tomu úplně hodila (jak použité skladby, tak ta složená pro film). Pro mě parádní filmový zážitek, což u českého filmu často neříkám. Troufám si říct, že už teď je nedoceněný a hodně lidí si určitě užije víc tohle než Zátopka.

plakát

McMilióny (2020) (seriál) 

K této dokumentární sérii jsem se dostal víceméně náhodou, když o ní mluvili ve Wahl Street (produkovala to totiž Wahlbergova společnost Unrealistic Ideas). Vypadalo to, že hodně věřili v její úspěch... a to můžu nyní potvrdit. Naposledy mě takhle zaujal Pán tygrů, se kterým to má hodně společného - ten způsob odhalování informací a rozsáhlost celého případu a hlavně samotní účastníci tohoto podvodu, různé postavičky. V podstatě věřím všemu, co tam říkají a nevymýšlejí si lži ke své obhajobě. Jejich otevřenost je téměř naprostá a co neřekne jeden, dozvíme se od druhého. I když je v tom zapletená i nějaká mafiánská rodina, ten zločin nebyl zase až tak hrozný - přece jen šlo hlavně o prachy a ne o život... I když hodně lidem to život dost zkomplikovalo, firmě McDonald's to vlastně vůbec neublížilo... Nejsou tedy na vině vlastně oni, že provozují hru, kterou neuměli správně zabezpečit? Co mě udivilo nejvíc, tak ty nízké tresty, které jakoby navádějí: když budete mít příležitost, jděte do toho, protože tolik peněz si poctivě nikdy nevyděláte. Na to, kolik to dalo FBI práce a sebralo času a prostředků, je výsledek poněkud chabý a řekl bych, že být agentem zapojeným do operace "Final Answer", budu trochu zklamaný. Forma a obsah se v McMillions krásně doplňují a i když se pak dost točíme v jednom a tom samém, stejně mě to pohltilo a bavilo sledovat.

plakát

Muž se zaječíma ušima (2020) 

Myslel jsem, že to je český film Muž se zaječíma ušima a on to byl slovenský film Muž so zajačími ušami. Ten rozpor mezi češtinou a slovenštinou jsem mi nedocházel častěji, než bych chtěl. Hlavní postava mluví česky, ale píše slovensky, jeho děcka mluví taky slovensky, asi žijou na Slovensku. A Krobot a Kaiser jsou tam jediní Češi, takže to dost bije do očí a jiných smyslových orgánů, přestože jsou z obsazení nejlepší. Aspoň že Pauhofová mluví slovensky a hned je snesitelnější ji pozorovat (v českých filmech mi většinou vadí a vůbec mi nepřipadá atraktivní, jak si většina lidstva myslí). Našel jsem tam ale několik dobrých myšlenek. "Stárnutím se víc přibližuji lásce." Nebo třeba ten monolog o tom, jak je církev jen sviňská instituce a že by člověk měl sám rozhodnout, jestli se vstoupí a ne křest nic netušícího mimina. A nebo ta hláška jak řekne "Vždycky se najde někdo, kdo na tebe vytáhne minulost." Dobré. Ale jinak mi smysl zaječích uší vlastně unikl. Asi je to alegorie, ale ať je to klidně trajektorie, mě je to jedno. Mohla to taky být metafora, ale spíš mi k tomu sedí metablbost. Nechce se mi nad tím moc přemýšlet, tak sem napíšu to nejjednodušší, co mě v souvislosti s tím napadlo: že jak člověk stárne, tak je jak polní zajíc. Jestli to tak není, tak to měli vysvětlit. Jestli to mělo vyznít nějak artově, tak to nelze docílit jen tím, že některé scény budou černobílé. Pak jsou s ušima i barevné, pak jsou i bez uší. A jedinej pořádnej art byly podle mě opravdu jen ty krásně vyvedené zaječí uši. Co se hereckého obsazení týká, tam je Krobot k nezplacení a bez něj by ten film už vůbec nefungoval. Tím jsem se dostal k tomu, že ten film moc nefunguje. Ale tvářit se jak zajíc umí Krobot parádně! A nechci se nikoho dotknout, ale ti slovenští herci jsou... až na pár výjimek... takoví divní. Asi jsou lepší lidé než herci. Aspoň že jsem se několikrát docela zasmál (třeba nápis "Nepolievať!!! Umelý!!!"). Celkově z toho cítím tu snahu, aby to divákovi něco dalo, ale zrovna já asi nejsem ten typ diváka.

plakát

Em a On (2011) 

Film o přátelství, lásce, chlastu a hnusu s troškou sociální kontroverze, s čímž je Baumaxa už tak nějak spjatej. A samozřejmě chlast. Jinak je to vesměs průřez jeho tvorbou do roku 2011, s Rudenkem v zádech (škoda, že ten tam toho předvedl poskrovnu). Ti dva se s ničím prostě neserou, protože to asi ani neumí (teda fyzicky srát umí, což také uvidíme), ale hlavně je to sranda. Xavi je můj oblíbenec a koho není (i to se může stát), třeba bude časem. Už se těším na druhej díl.