Rok diabla
Year of the Devil
Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrají:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (více)Obsahy(1)
Petr Zelenka – tvůrce úspěšných Knoflíkářů z roku 1997 – se jako scenárista podílel na Ondříčkových Samotářích a poté jako scenárista a režisér vytvořil celovečerní film Rok ďábla. Zelenka netradičním způsobem vypráví příběh Jaromíra Nohavici a skupiny Čechomor, přičemž dokumentaristicky nahlíží do období, kdy se tento písničkář léčil ze závislosti na alkoholu. Jako Nohavicův „anděl strážný“ se v tomto snímku představuje hudebník Karel Plíhal. S myšlenkou natočit film s J. Nohavicou a Čechomorem v hlavních rolích přišel Zelenka v létě roku 2000, kdy spolu tito hudebníci hráli na krátké koncertní šňůře. Zelenkův film je navíc obohacen rozhovory nejen se zmíněnými aktéry, ale i s dalšími zajímavými postavami, jimiž jsou bezesporu hudebník Jaz Coleman a holandský dokumentarista Jan Holman (Jan Prent), který by chtěl Nohavicu přistihnout ve chvíli, kdy začne znovu pít. Zručný mystifikátor Zelenka má ve svém filmu také scény se surrealistickým, mystickým – ba až s nadpřirozeným vyzněním. Natáčení filmu proběhlo v květnu a červnu 2001 na různých místech republiky, filmový štáb natáčel vedle hraných scén i koncerty Nohavici a Čechomoru, které jsou důležitou součástí děje. „Je to film o tom, jak elegantně odejít ze světa. Nebo je to film o přátelství, či o tom, jak jsou čtyři muzikanti svědky zázraku. Může být také o tom, jak vám mohou ti, které potkáte, změnit život,“ řekl o svém filmu scenárista a režisér Petr Zelenka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (395)
Tak tahle nádhera asi nebude pro všechny, nicméně se jedná o opravdu mistrovskou mystifikaci vedenou skvělou režijní rukou Petra Zelenky. Spousta hlášek, které sice nejsou úplně "na talíři", ale o to jsou cennější. Nevím, jak přijmou film lidé kteří Nohavicu ani Čechomor neznají (já se přiznám že jsem neznal Čechomor, ale Nohavicu zase téměř dokonale), ale já mám za sebou silný zážitek. Pro pořádné a hluboké zamyšlení nad životem ale nepotřebujete znát nikoho ! Přiznám se, že jsem měl ve stejný den ještě jednu projekci (DVD EX - zajímavá, ale kratší verze je lepší) a nejspíš nebyla poslední :) ()
Pred zhliadnutím tohto filmu bol pre mňa Jarek Nohavica neznámym pojmom. Po skončení filmu som bol síce trochu v zmätený, ale zároveň sa mi okolo Nohavicu vytvorilo fluidum tajomnosti a kúzla osobnosti. A dnes už sa nemôžem dočkať, ako sa mi raz dostane príležitosti urobiť s ním napríklad interview. Nech už bude v skutočnosti akýkoľvek, už nikdy ho nebudem môcť vnímať nezávisle na pocitoch, ktoré mi o okolo neho vytvoril tento pekný film. ()
Tohle prostě je machrovina první třídy. Kdybych nevěděl jak se opravdu Karel Holas seznámil s Jazem Colemanem, docela bych i věřil té scénce ve výtahu...nejslavněší český taxikář František Černý coby Marie Rottrová je úchvatný:) A Karel Plíhal je taky kapitolka sama pro sebe. Nezapomenutelné poetické scénky, kontrasty, skvělá hudba (taktéž kontrastní, vezměte si Čechomor, Jarka Nohavicu a Killing Joke), prostě výjimečný film. Kdyby mi tak ještě někdo vysvětlil, co znamenalo to s tím metrem.... ()
Historky priateľov a známych z hudobného i mimohudobného života zaradené do mystifikácie, variacej z režisérových predchádzajúcich nápadov. Každý si blaznie po svojom, rozoberá sa Nohavicove spodné prádlo, veľa sa mlčí a sedí. No a pomedzi vtípky a diagnostiku doby (alkohol, pôsobenie davu, médií a umelé aj skutočné pôsobenie nadprirodzena) počúvame rockovú úpravu folkových pesničiek a ďalšie insiderské vtípky a tak. Videl som pôvodnú aj predĺženú verziu a rovnako ako pred rokmi aj dnes sa mi zdá, že ide len o púhopúhy priemer, takú trochu nesúrodú zbierku, raz lepších, inokedy menej zážitkov zo šnúry a stretania sa s ľuďmi zo západnej hudobnej a filmovej sféry, no vďaka hudobným protagonistom to má zároveň nejaké plusové znamienko nahor. Niečo ako tri plus. Rok diabla inak považujem v istom zmysle za zlomový - po ňom nastal režisérov kvalitatívny "sešup". ()
Hudební film, který je současně plnokrevným příběhem, v němž téměř nelze rozeznat realitu a fikci, je v případě zdaru vždy mimořádným zážitkem. Většina hlavních aktérů hraje sebe sama a stává se tak dalším nepřehlédnutelným přínosem. Prolnutí Čechomoru a nohavicovského fenoménu (v Nohavicovi máme skutečného trubadúra naší doby, byť lásky a milostných věcí se dotýká ve své dosavadní tvorbě spíše výjimečně) je ohromným zážitkem samo o sobě. Zaujme ale i třetí velikán této části tzv. nonartificiální hudby Karel Plíhal. Jeho mlčení v televizním studiu je vskutku výmluvné. A výmluvný je i sám film. Zřejmě pro hodně lidí. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (16)
- Sám Jaromír Nohavica se na scénáři přímo nepodílel: "Samozřejmě, že jsem si ho zběžně pročetl, ale že bych do něj nějak zasahoval a něco zásadně měnil, to bylo zbytečné. Petr ode mě dostal volnou ruku. Přijel ke mně do Těšína a já mu poskytl opravdu soukromé věci, které jsem zatím nijak nezveřejnil. Dostal je ode mě půjčené a pak mi je zase vrátil, takže jsou ve mně a jsou v něm. Dostal možnost ty různé motivy zpracovat podle svého a neprozrazovat, co je pravda a co si vymyslel. Byl to takový podpis ďáblovi Zelenkovi. (...) Petr měl v ruce věc, kterou vlastně kromě něho nečetl nikdo jiný, a to byl můj soukromý deník z protialkoholické léčebny. My dva víme nejlíp, co všechno z toho mohl použít a co nepoužil. A víc neřeknu." (NIRO)
- Film podpořil Státní fond kinematografie. (SONY_)
- Námět filmu napsal Petr Zelenka v autobusu, cestou z Bangkoku. (Skejlik)
Reklama