Jak si nevzít princeznu

Vzdor některým nedotaženostem se jedná o jednu z nejlepších štědrovečerních pohádek posledních let. Vzhledem k osobám tvůrčího štábu patrně i o pohádku vynikající. V každém případě o lásce a jejích zákrutech vypovídá mnohé a to převážně tou nejtěžší - komediální - formou. Proč by štědrovečerní pohádky měly být jen pro děti? Dospělí zůstávají - alespoň někteří - dětmi po celý život. (25.12.2021)

Vlastně jsem překvapený jak moc špatné to je, protože minulý rok, kdy to dělal taky Janák, to sice furt byl pitvořivý nesmysl dělaný pro nostalgii střední a starší generace, který bere děti jako rukojmí jejich vlastních obskurních fetiší a snění po normalizační prázdnotě, ale celek vypadal řemeslně trochu víc jako profesionální film a některé scénky měly docela dobrý komediální timing, takže tenhle downgrade do upachtěné, líné orwellovské noční můry, která děti učí, kde je jejich místo, jsem ani nečekal. Je to špatně natočený strašidelný film, který vypadá jako státní propaganda nějakého pseudofeudálního totalitního režimu, protože se tvůrci tak moc snaží, aby to o ničem nebylo. Je to bizarní. Je to na studii. Je to na psychoanalýzu. Ale hlavně to je neomluvitelné. Myslím bez přehánění, že tenhle film odráží všechno, co je na české společnosti špatně. (25.12.2021)

Tak vyloženě špatné to určitě není, do určité míry bych se ani nebál říct, že jsem si to celkem užil, jenže stejně hodně zamrzí, že se s tím nakonec dalo mnohem líp pracovat. Nejkřiklavější je to asi u sudiček - u nich se celou dobu dost jasně mezi řádky rýsuje druhý plán, který by naprosto dostatečně opodstatnil, proč se svými schopnostmi do příběhu vůbec nezasahují. Jenže tam chybí nějaké bližší naznačení, že tomu tak je a přitom by na to bohatě stačila jedna dvě věty při jejich posledním výstupu. Chemie mezi hlavní dvojicí moc nefunguje a hlavně tam chybí bližší ukázání toho, proč se oba nejprve nemusí a kvůli čemu se nakonec dají tak moc dohromady. Odehraje se to jen proto, že se to tak prostě odehrát má, ale všechny důvody PROČ tam prostě chybí. A chování velitele armády Čeňka je taky neustále nahodile proměnlivé, hlavně na konci. Vlastně i ty následky změněné budoucnosti jsou pojaté zvláštně. Proč zrovna loupežníci? Co druhé království? A i s tím cestováním časem si mohl Janák vyhrát o dost víc, přeci jen těch možných budoucností mohlo být víc a každou by ovlivnilo něco jiného, byť jen drobnost, třeba ta spadená šiška. Samozřejmě se nabízí otázka, jestli už by to nebylo příliš překombinované (na dětského diváka - i když už takhle je to celé zvláštně vedené...), ale pak by celá ta pohádka působila promyšleněji a s plně využitým nápadem. Ale ten sci-fi prvek v tom stejně cením, tenhle žánr tu moc zastoupení nemá, jen to má smůlu v tom, že tu minulý rok vznikla jiná pohádka se sci-fi prvkem ohledně času. K té bych to ale nepřirovnával, jako někteří tady, tohle si podle mě bere jiné inspirace. A nemůžu si pomoct, ale v určitých místech v tom (stejně jako můj táta) vidím Shreka 4... Toho asi Janák hodně rád, ale nijak zvlášť mi to nevadí, pořád to tam dokázal zakomponovat tak, že to v tom uvidí jen minimum lidí (soudě podle komentářů) a aspoň se tak určitým způsobem do Česka dostanou zajímavé prvky odjinud. No, mohl bych ještě dost k těm inspiracím dodat, ale nechci, aby podstatná část mého komentáře byla opět filozofováním ohledně toho, jak je česká kinematografie v řiti a jako originální se zde dá označit hromada věcí, co jsou v zahraničí už zaběhnutými klišé. Nicméně takhle - po filmařské stránce se mi to líbilo hodně, kamerou i lokacemi, příběh v sobě nějaké ty zajímavé motivy má, občas je to příjemně vtipné a určitou podmanivou atmosféru to v sobě místy má taky, ačkoli není tak silná, že by vyloženě upoutala. Jak jsem psal, do jisté míry jsem si to užil, ale mám tomu dost co vytýkat - stejně jako minulý rok u O vánoční hvězdě, které jsem ale měl víc co vyčítat, takže jí hned teď půjdu o hvězdičku shodit hodnocení, aby to nevypadalo, že si mi obě pohádky líbily stejně, když tahle byla aspoň dejme-tomu příjemný průměr... Slabé 3* (24.12.2021)

Chudší bratříček filmu Princezna zakletá v čase. Či spíše jiná (nižší) liga. Což mi přijde takové "dávej pozor, co si přeješ", protože jsem si tenkrát přál věci typu "záměna těl, fantastická cesta do těla, dvojníci, klonování, cestování v čase, paralelní světy, svět je jen virtuální realita, atd." Cestování v čase je sice téma vděčné, ale dost obtížné na napsání. Místní vzpomínají na Shreka, já si vzpomněl na Zpátky do budoucnosti 2. Postavy měly dobrý potenciál, ale promarněné - ústřední dvojice měla perfektně našlápnuto na mnou oblíbené enemies to lovers (zejména v dětských scénách). Padouši by mohli být také efektivnější a ne v samém závěru "stroj času" klidně půjčit hlavním hrdinům. Promarněné byly i postavy sudiček, pokud člověk ví vše, co se stalo a stane, tak se z toho dá vyždímat i víc. Možná by neškodilo přenechat post vánočně-pohádkového režiséra někomu novému. Cením efekty bran a neotřelou podobu princezny, což je evidentně ostatním lidem spíše trnem v patě. (07.02.2022)

Pro mě opět o ničem, možná jsem moc přísný, ale celkově to vidím skutečně odfláknuté, navzdory povedenému prostředí. Námět není žádný originál, ať si tvůrci říkají, co chtějí, nakonec se v těch časových pásmech sami ztratili, hudba nevýrazná, herecky nuda, ani ty tři sudičky nemají co hrát, sloh opět z jednadvacátého století plus neftipný humor. Vše, včetně krásných žen, lze sledovat při obalování kapra, aniž by divákovi cokoliv uniklo. Nejpovedenější pohádkou za poslední léta pro mě stále zůstává Nejlepší přítel. (25.12.2021)