Režie:
František FilipScénář:
Jiří HubačKamera:
Alois NožičkaHrají:
Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský, Josef Somr, Pavel Zedníček, Eduard Cupák, Jana Hlaváčová, Jaromír Hanzlík, Čestmír Řanda st., Petr Haničinec (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Volné pokračování filmu Ikarův pád se věnuje dalším osudům pianisty Káry (Vladimír Menšík), který se rozhodl bojovat s démonem alkoholu. S podporou rodiny nastupuje do protialkoholní léčebny. V léčebně si postupně zvyká na nové prostředí a tvrdý denní režim. Seznámí se také s několika pacienty, asi nejblíže pozná alkoholika Fendrycha (Vlastimil Brodský). Začíná zápas člověka o nabytí nové sebeúcty a obnovu narušených vztahů s okolím. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (123)
Na to se nedá dívat! Člověku to trhá srdce. Viděl jsem to několikrát a hledal jsem nějakou slabinu, něco, co se trochu nepovedlo. Je to marný. Vše je naprosto skvělé, od scénáře, výběru herců i jejich výkonů až po Františka Filipa. Měl jsem tu čest s ním pracovat a vím, jak je to citlivý a skvělý člověk. ()
Oproti mnohem celistvějšímu Ikarovu pádu působí Tažní ptáci epizodičtěji, skoro až seriálově. Příběh se odehrává ve stálých konfrontacích, přičemž mimo Káru a Fendrycha (a snad ještě Karlíka) nejsou postavy hlouběji prokresleny a (personalizované) prostředí léčebny – a koneckonců i venkovního světa působí panoptikálně: role všech jsou předurčeny a jakýkoliv čin či chování se zdají být pouhou recidivou – osobnostní jednoznačnosti. Necelistvost prohlubuje i rozštěpení příběhu na dvě dramata, jejichž průnik je vzhledem k závažnosti jejich spojení, podán poněkud úzce: odbývá jej teatrální výstup polepšujícího se, po němž následuje nový pád. Menšíkovo a Brodského herectví je ovšem odzbrojující a nezbývá než litovat, že z třetího filmu zůstal jen scénář. Tažní ptáci jsou skvělí právě jen jako druhý díl trilogie, přechod od strhujícího počátku k jistě neméně děsícímu konci. Torzo. ()
Z mého pohledu o něco slabší než první díl, který na mě zapůsobil nesmírně silně. Čistě subjektivně jsem měl pocit, že Menšík hraje úplně jiného člověka než v prvním díle a tento nepříjemný pocit mě provázel po celou dobu. Navíc v prvním díle byly scény, z nichž mě mrazilo, zde mě žádná scéna tolik nezasáhla. A chyběl mi oblíbený Vinklář. Přesto souhlasím, že se jedná o nadprůměrný televizní zážitek. ()
Naozaj o kúsok lepšie ako Ikarův pád. Prostredie jedného bytu s klavírom a nočného baru je nahradené protialkoholickou liečebňou a to je celkom iná káva. Ako sa starší alkoholici musia podriadiť režimu pionierskeho tábora, jemnej buzerácii, rozcvičkám a kontrolám izieb od mladých sestričiek. Do filmu bola obsadená celá mužská časť staršej českej hereckej elity, tak je zbytočné k výkonom niečo písať. Na plný počet to u mňa nestačí pre niektoré zvláštne sceny a obraty, keď som sa zamyslel prečo práve takto, napríklad súdruh príslušník vyvolávajúci zásadný obrat. –––– Opilost není nic jiného než dobrovolné šílenství. –––– Ten pan primář, ten do nás vidí jak do hubený kozy. ()
Volné pokračování osudů lidí vyskytujících se kolem Káry, jehož vyobrazovaná situace v protialkoholní léčebně nedostatečně sekunduje prvnímu dílu a kvalita padá výrazně dolů. Dialogy již nejsou tak chytlavé a nové postavy nedodávají ději patřičnou atraktivitu. Bezprostředně nedochází k obratu ani po přenesení hlavní pozornosti na Fendrycha (Vlastimil Brodský). V závěru tedy divák tápe nad pointou, respektive stěžejní myšlence, která špatně podaná. ()
Galerie (13)
Photo © Česká televize / Vlasta Gronská
Zajímavosti (6)
- O sošku „Nymphe dorée“, kterou obdržel Vlastimil Brodský za herecký výkon, jej připravil ředitel tehdejší Československé televize Jan Zelenka, který ji vzal k sobě do „úschovy“. Po roce 1989 Vlastimil Brodský napnul všechny síly, aby se cena našla, ale nevypátral ji. (sator)
- Příběh z prostředí léčebny se odehrává na zámku Tloskov. (Peetuliska)
- Za roli alkoholika Fendrycha získal Vlastimil Brodský v roce 1984 na mezinárodním festivalu televizní tvorby v Monte Carlu Zlatou nymfu v kategorii nejlepší mužský herecký výkon. (contrastic)
Reklama