Opus pana Hollanda

Přeslazená patetická americká slátanina, kde nebyl jedinej krizovej moment, všechno klouzalo po povrchu a všichni (až na pár vzácnejch vyjímek) se chovali, jak v nějaký červený knihovně. a korunu tomu nasadil naprosto neskutečnej, dlouho neviděnej happyend. Hvězdy dávám jen proto, že Richard Dreyfuss opravdu hrál dobře a jedině on mě udržel u filmu až do konce. (18.09.2010)

Sice je to především zásluha skvělého Richarda Dreyfusse, ale i tak je Opus Pana Hollanda nejlepším filmem Stephena Hereka. Navzdory silně nadprůměrné stopáži není ani na chvilku nudný, což je u životní story jednoho středoškolského učitele hudby docela výkon:) Ale nebojte se, nebudu si z tohohle jemného filmu dělat legraci, na to ho mám moc rád...což se sice s tou legrací nevylučuje, ale...;) A abych nezapomněl, původní hudba zde přítomná dílem Michaela Kamena jest a památce jeho každým svým taktem čest dělá. 80% (04.03.2004)

Přemýšlím kolikrát už jsem tento film vlastně viděl.... Minimálně 5krát (naposledy v sobotu se staršími dětmi z oddílu), takže těch 5 hvězdiček v tomto případě u mě zosobňuje opravdu mnohonásobně prověřenou kvalitu. Ten film v sobě samozřejmě nezapře typickou obsesi amerických tvůrců/diváků po patosu (viz zejména závěrečná scéna s "děkovačkou"), ale jinak jsou v něm namíchány snad všechny ingredience, který by měl podle mě správný film mít. Především je tu silný základní příběh (o životních osudech učitele hudby a především velkého milovníka hudby), přičemž charakter hlavní postavy není nikterak černobílý (dotyčný má i své slabosti, a kvůli jedné nich se dostane do velkého pokušení). Nechybí ani silné myšlenky (viz dále) a taky řada silných emocí (z počátku humor jako třeba, když Holland učí černošského nehudebního kluka hrát na buben, pak smutek, když se Hollandovi alespoň na první pohled zhroutí celý jeho "svět" a nakonec i hodně dojetí - kromě zmiňované závěrečné scény jde za mě zejména o scénu, kdy Holland zpívá svému hluchoněmému synovi). Asi kapitolou samou pro sebe je pak hudba, která tu hraje (asi logicky) opravdu výraznou roli. Skoro bych řekl, že jedním z hlavních poselstvích filmu je ukázat, že naprosto každý člověk může získat krásný vztah k hudbě. A taky že není dobře škatulkovat hudbu na tu klasickou a ostatní (populární), ale jedině (pokud už vůbec chceme škatulkovat) na hudbu dobrou a špatnou. To hlavní, co však chce tento film říct, je, že i když život mnohdy nejde podle našich představ, může být i přesto nakonec krásný. Stejně tak krásný jako je krásný tento film. (14.01.2019)

Možná trochu moc dlouhý film stojí na strhujícím výkonu Richarda Dreyfusse, který musel zvládnout vývoj postavy během 30-ti let. Za svůj výkon byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus a bylo na něm dost vidět zklamání, když ho nedostal (tehdy se ke všem možným cenám propil Nicolas Cage). Závěr je patřičně dojímavý, jedním z emocionálních vrcholů filmů je Lennonova písnička Beautiful Boy (zpívaná samotným Dreyfussem). (28.07.2003)

Nadherne filmove dielo obohatene emocionalnymi perlickami v podobe realneho zivota isteho hudobneho skladatela. Tym sentimentalnym pripodobnenim myslim aj hlucheho syna hlavnej postavy, ktoreho jednoducho nejde nemilovat: ,,You are beautiful, beautiful, beautiful boy,' taktiez rodinny zivot, ktory zostal vdaka povinnostiam kdesi v uzadi, nasiaknuty prachom, jemny prisun historickych udalosti, ktore v danom obdobi otriasli svetom, povznasajuca hudba pana skladatela (je mozne stvorit taku uzasnu symfoniu?) ci neskusena dievcina - s kralovskym spevom poblaznena do muza, ktory by jej mohol byt otcom - rozhodnuta nenechat si posliapat svoje sny, ale ohurit svet svojim talentom. Toto vsetko robi z filmu nezabudnutelny filmovy zazitok, co ma vsak ohuruje, je neadekvatne hodnotenie tunajsich uzivatelov, ktory tuto snimku nemilosrdne splachli do zachoda. Ak dokaze drviva vacsina ospevovat Forresta Gumpa - melancholicke dielo s priblblym ksichtikom miluckeho chlapca, ktory cely svet vzkriesi svojim dobrym srdieckom - preco ma na vlas rovnaky Opus pana Hollanda hodnotenie ponizene na druhotriedny psychac od rezisera amatera? Forrest Gump aj Pan Holland su pateticke filmy o nadludskych osobnostiach, Holland aj napriek svojej dlzke vobec nenudi, napriek americkemu pojatiu cukroveho rodinkarskeho zivota, je putavy a udrzi si vasu pozornost. Zda sa mi uplne zbytocne podcenovat tento film kvoli sentimentu, ked nikomu nevadi, ze Forrest Gump ,,maratonoval' cez celu Ameriku a ta mu ozlomkrky tlieskala k dobremu vykonu. Pri doslova trapnom zhodnoteni pana Hollanda, je mi jasne, ze na hodnotenia tunajsich ludi, ktori presentimentalizovani panom Gumpom odrazu neznasaju sentimentalneho Hollanda, sa uz vonkoncom nemozem spoliehat. The End. (13.07.2009)