Láska je Láska

Někdy fajn, někdy nuda, někdy moc silný kafe (díky hysterii postav - na scénu, kdy jedna postava druhé !úplně vážně! vyčítá, že se jí zdálo, že od jí jako pták odlétla, jsem koukala s otevřenou pusou). Divnou Jenny jsem si neoblíbila nikdy, stálý (později rozbitý) lesbický pár mi po pár dílech taky už pěkně lezl na nervy.... hodně mě baví Shane, Kit a v pozdějších dílech Alice. Nicméně někde uprostřed třetí (nebo snad čtvrté?) řady jsem to přestala sledovat a vůbec mě nezajímá, jak to bude dál. (18.05.2012)

Může to působit jako obrovský riskantní projekt. Asi ano, ale pouze v době, kdy se natáčela první série. Protože po odvysílání Pilotu se strhla lesbická lavina a každá čekala na další a další díly. Stala se z toho celosvětová závislost po ženách, co žijí sice v LA a mají, co chtějí, ale přesto to jsou ženy, co řeší problémy jako každá z nás. Řeší problémy mezilidských vztahů, nejenom lesbických. Je to typická ženská drbárna, kterou každá z nás potřebuje a když jí zrovna nemůže mít, podívá se na ní v televizi. Seriál skončil, jak víme, docela otevřeně, ale skončil. To je nejdokonalejší závěr seriálu - aby se o něm stále mluvilo a řešilo se - kdo jí teda zabil?! Tento seriál se stal kultem, není nadnesený, nepovyšuje se, je lidský, pravidelně protkán sexem a hlavně je, jako každý seriál, extrémně návykový! (15.01.2011)

Na tenhle seriál jsem byla hodně zvědavá. První série se mi líbila - byť k ní mám určité výhrady. Musím však říct, že po shlédnutí dalších 3 sérií mé nadšení opadlo a tuším, že tím to pro mě skončilo. Mé „postřehy“ shrnu do několika bodů: 1) Vztah dvou hlavních hrdinek Bette a Tiny mi připadal nepřesvědčivý. Z ničeho nebylo poznat, že by k sobě cítily lásku (kromě toho, že si to pořád říkaly). Možná to měly doložit erotické scény, jenže... – když se někdo na někoho neustále vrhá a cpe mu jazyk do pusy a šahá mu na prsa, nemám prostě dojem, že ho miluje. Nebylo tam žádné napětí, nic. 2) Postava Shane byla zvláštní, snad jediná (pro mě) vykazovala cosi jako „charakter“. 3) Femme fatale Marina k mému smutku zmizela po první sérii. Její avantýra s Jenny (jinak poměrně nesympatická osoba), měla pro mě jako jedna z mála erotický náboj. Marina mě prostě uchvátila. Nevím, proč jí scénář "přidělil" tak nemožnou životní družku – tu příšernou bábu, co vyraší v půlce první sady. 4) Dana a Alice mi připadaly nudné, tak o nich psát nebudu. 5) Po celou dobu mě štvalo, že hrdinky spolu vše rozebírají, všechno o sobě vědí, nemají žádné soukromí, slídí kdo s kým co a jak, atd. Mají "jakože" pochopení. Prostě moc mluví. A neměla jsem dojem, že by byly nějaký opravdový kamarádky. 6) Hlavně se mi nelíbil přístup k sexu obecně – všechno šlo hrozným fofrem, nazdar, šup do postele a zase nazdar. Bez rozhovorů, bez spřízněnosti, bez nápadu, bez ničeho… Nuda - šeď. První série byla dobrá, výše popsané výhrady sice platí, ale přesto jsem se pokaždé těšila na další díl. O dalších to říct nemůžu. (08.05.2009)

The L Word je seriál, který se mi neskutečně dostal pod kůži. A není to jen tím, kolik úžasných a rozmanitých charakterů v něm lze najít. Spatřuji v něm hlavně obrovský potenciál změny, nabourávání stereotypů o všem možném a ukazování světa také z jiného úhlu, než z toho normativního heterosexuálního. Myslím, že tvůrcům tohoto seriálu se skutečně podařilo vyvolat obrovskou reakci a svým způsobem i svým divákům trochu pozměnit život. Měli totiž možnost ztotožnit se a vidět lesbický svět, se všemi těmi nekonvenčními dívkami, ať už víc femininními či maskulinními, vztahovými či antivztahovými, módními nebo nemódními, ale trochu i svět gayů, transsexuálů, hluchých lidí, atd. Seriál projednával řadu důležitých diskutovaných témat jako je adopce nebo manželství homosexuálních párů, domácí porody, rakovina, rasová příslušnost, třída, stereotypy o genderové identitě, možnost coming outu u lesbických žen v armádě či slavných osobností a vůbec občas i konfrontaci s heterosexuálním světem a jeho omezenými předsudky a někdy až nenávistí k odlišnému. Myslím, že L Word každopádně donutí všechny ty, co se považují za "normální", se zamyslet, ať už sami nad sebou a svým chováním k těmto lidem, nebo vůbec nad tím, jaké to pro ně musí být, když jsou v takové menšině. Protože všechno je to o respektu k jinakosti, kterou bychom měli brát jako součást nás samých a podporovat ji, ne se ji snažit vytěsnit. Na tento seriál nikdy nezapomenu, protože byl první, který jsem s touto tematikou viděla a protože mi v tomto směru přijde obrovsky významný, užitečný, odvážný, originální a skutečně nabourávající konvence. Smekám, snad přijde víc takových a snad jednou dosáhnou i všeobecné popularity, protože osobně bych ho doporučila hlavně lidem mimo GLBT komunitu. Edit: L Word Generation Q je taky bezvadná a moc ráda jsem se zase shledala s Tinou, Bette, Alice a dalšími charaktery z původní verze. (27.07.2012)

V době, kdy se tento seriál objevil na našich obrazovkách, tak působil jako zjevení. Byla jsem hodně překvapená. Z Shane mi poklesla čelist. Samozřejmě jsem byla faninkou Tibette. Těm dvěma jsem držela palce. Mám slabost pro Jennifer Beals. Tady jsem si ji užívala. Ovšem, i ostatní postavy stály za to. Dokonce došlo i na slzy. Měla jsem problém s Jenny. Nemohla jsem ji pořádně rozklíčovat. Alice mi přišla dost bláznivá. Postavy byly hezky vyprofilované. (12.02.2022)