Obsahy(2)
Ve hře z roku 1977 Posel z Liptákova autorů L. Smoljaka a Z. Svěráka se tradičně uplatňuje osobitý model všech představení Divadla Járy Cimrmana – v první části seminář badatelů, v druhé dvě jednoaktové hry "Posel světla" a "Vizionář"... Dvěma osobními automobily se vydal tým pražských cimrmanologů do Liptákova v Jizerských horách, aby prozkoumal drsný kraj Cimrmanova stáří. Již sama cesta byla dobrodružstvím, ale její výsledek stál za to. V restauraci U Sirotka restaurovali badatelé Cimrmanovy vlastnoruční nástěnné malby, v násadě starého krumpáče objevili jeho protihabsburský pamflet "Svou pravdu nebudeme skrývat". A co hlavně – do Prahy odváželo každé auto po jedné z historických, dosud neznámých her. To pro případ, kdyby jedno z vozidel havarovalo a shořelo, aby se alespoň jeden rukopis zachránil. Zachránily se oba – Posel světla, který prozíravě varuje před rozvojem vědy a techniky, a Vizionář, jenž pak předjímá nejen vznik 1. světové války, ale i proces kolektivizace zemědělství a znárodnění průmyslu... Jedno z nejoblíbenějších představení DJC se proslavilo mnoha úslovími a obohatilo naši kulturu v mnoha oblastech. Slavný je například Cimrmanův Univerzální ptakopysk a jeho užití, nebo jeho šachová hra a první out v dějinách šachu. A zvolání Smrti ve hře "Vizionář": "Přijde novej, ten se nezakecá" nebo uhlobaronova proklamace: "Piš barde, střádej, až budeš mít dvě stě milionů, zúčtujem spolu" patří ke klasice sběratelů "hlášek"... (Česká televize)
(více)Recenze (170)
na jednu stranu je patří sice k těm trochu slabším, ale na druhou stranu tady to bylo poprvé a naposledy, co použili hlášky, ze kterých mrazí - "přijde mladej, ten se nezakecá" nebo "peněženku mi můžou vzít, kočár mi můžou vzít. Ale důl?" a mnohé další. A co se týká smrtky, já hlasuju pro Svěráka. Ta Smoljakova byla přece jen příliš civilní. ()
Tuto dvojhru bych označil za nejintelektuálnější výsledek české cimrmanologie. Výborný první seminář s expedičním tématem je to "nejvědečtější", co se nám z výzkumu historie Járy Cimrmana dostalo. Antropologická zpráva o obyvatelích dalekých končin za Labem, fyzikální výzkumné metody (radioaktivní uhlík) i průzkum historických záznamů je podán s takovým vtipem, že jde pomalu o jednu z nejlepších přednášek, jaké jsem kdy slyšel. Následující hra Posel z budoucnosti není z mých nejoblíbenějších, ale v jistém venkovsko-intelektuálním smyslu je docela vtipnou. Druhý seminář již není tak dobrý jako první, z řady však vystupuje výborný rozhovor s odvážnou úřednickou myší, která je potomkem slavného génia. Druhá hra Vizionář je jedna z nejlepších her Divadla Járy Cimrmana. Výborná postava smrtky, nádherné narážky na budoucí neklidné století a výborná postava uhlobarona. Uhlobaron. No, to musí bejt zajímavý povolání. - Mě to baví. Jako by již pomalu pánové Smoljak se Svěrákem předznamenávali nejlepší cimrmanovské období spojené se hrami Dobytí severního pólu, Blaník a Záskok. Propánakrále! To jsem se zase zakecal. To je nadělení! Teď už mi vás nevemou! Tak akorát toho cikána s tím nožem v zádech, to je násilná smrt, to mi vemou, ale vás Hlavso... vás už ne. Vás až tak... za dva roky. Ale to už nebudu já. (...) jdu na odpočinek a přijde novej. Mladej. Ale to bude sekáč, pánové! Ne jako já. Ten se nezakecá... Tak na shledanou!... ...na shledanou... Mrazivě vtipný závěr, který se hodí považovat i za Smoljakův epitaf. ()
Další Cimrmanovská nálož. Tentokráte pro mě zajímavý hra už jenom kvůli prostředí a vyprávění filmu Nejistá sezóna. Vždy jsem si tím pádem myslel, že jde o skvělý kus. Co si ale budeme, ty semináře jsou originální a skvělý nápad, ale z celého představení to bývá nejslabší část. Zvlášť když vlastně máte seminář, po něm následuje krátká inscenace, poté seminář a další inscenace. Je to jako pít projímadlo s vodou, ale není to díkybohu takové utrpení. Samotné představení Vizionář je prostě skvělé. Má vše co potřebuje a nádherně to spolu funguje. Stále je tam problém v tom, že ze více jak sto minutové hry se bavíte v celku krátký čas. Z úcty k tradici... ()
Kombinace dva v jednom byla výborný nápad, já u téhle partičky prostě nemůžu hodnotit jinak. ()
Nejlepší seminář ze všech. Hlášky typu "Tým A a B", "Kolega Hraběta dostal......žízeň", "Že jsme brali benzín", a zejména pak pan Smoljak se svým předčasně procítěným monologem "Óóó...čááse...budóóócím...tóótóó." Také obě hry převyšují Cimrmanovský standard. Skvěle ultrasuchý pan Weigel a jeho óda na senilitu. "Trinitro...Todleto!!!" "Já vím, úsudek já mám slabej." Brukner pro změnu zabodoval svým suchým anedoktovačem. Celkově snad vůbec ta nejlepší hra od Cimrmanů, jež se u mě minimálně vyrovnává i mnohem slavnějším opusům, Dobytí severního pólu, či Dlouhému, Širokému a Krátkozrakému. Ve srovnání s pro mě trapným Salónním kupé jako by to snad vytvořil někdo úplně jiný. 90% ()
Cimrmaniaci zůstanou vždy prostě tím nejlepším co duo Svěrák/Smoljak vyplodili. Jejich ztvárnění smrti je nejgeniálnější vůbec. ()
"Piš, barde, střádej, a až budeš mít dvacet milionů, přijď. Zúčtujem spolu." -uhlobaron Ptáček- ()
Seminář geniální, Vizionář (Petr, ňákej červenej flek, Bezruč) taky, dojem mi jen kazí docela nudný Posel Světla. Ale Zábavný Artur-dvoulampovka má něco do sebe. ()
Byť tato hra nepatří mezi moje nejoblíbenější, stejně si zaslouží plný počet hvězd, aneb "nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá..."..............moje hodnocení = 9 z 10. ()
Mladý pane, viděl jste někdy důl? To je díra v zemi, chodby tak a tak. Prosím, peněženku mi můžou vzít, kočár mi můžou vzít. Ale důl? Ten se může zatopit, zasypat, ale nikdo vám ho nemůže vzít. ()
Další ze skvělých malých rolí Ladislava Smoljaka, pan Smrtka. Obdobně jako u 'Němého Bobeše', střídání seminář / hra / seminář / hra funguje skvěle. A univerzální ptakopysk už je dnes taky pojem, zajímavé, jak v tomhle dokázali cimrmanologové rozvést klasického ptakopyska ad absurdum. "Když si vzpomenu, že jsem tě kojila vlastní hlavou." (...) "Nikdo z našich sportovních historiků se např. nezmiňuje o Cimrmanově účasti na olympijských hrách. A přitom se přihlásil již na 2. olympiádu v Paříži r. 1900 jako skokan, sprinter, diskař, vzpěrač a maratónec. V poslední chvíli však onemocněl zánětem žil, zánětem středního ucha, zánětem slepého střeva a zánětem plic a tak sledoval olympijské soutěže jen jako velmi zanícený divák." (...) Takový výzkum v terénu může provádět skutečně jen silná vědecká osobnost. (...) "Povolání?" "Uhlobaron." "No, to musí bejt zajímavý povolání." "Mě to baví." (..) "...já nejsem žádný pedant, ale mě stojí práce. V Tanvaldu u Labutě je teď rvačka a ten cikán jim tam běhá už půl hodiny po lokále s nožem v zádech." ____ 74% (1977) ()
Klasika ve formě univerzálního ptakopyska, senilních rodičů a Smrťáka. ()
Cimrman se vším všudy. Z tohoto představení úplně dýchá doba konce monarchie. Škoda, že už nemohl hrát uhlobarona Vozáb. ()
,,Hřbitove, hřbitove, zahrado zelená." ()
Další ze silných dílů, halvně přednáška je tentokrát neskutečně vtipná (nezapomenutelný Weigel a jeho univerzální ptakopysk). Hry jsou zde tentokráte 2 a obě dobré. Jeden z mých nejoblíbenějších Cimrmanů 90 % ()
Trošičku slabší Cimrman, ale i tak se opět jedná o krásnou oddychovku.Památných hlášek tady není jak bych očekával ale i tak se jich pár najde.Opět mi zde velmi chyběl Z.Svěrák.:-(( ()
Asi jedna z nejlepších cimrmanovských her, ale cestu jsem si k ní příliš nenašel. Mám prostě své vlastní "favority". ()
Proč tak "nízké" hodnocení? Inu proto, aby vynikla genialita zbylých, o tisíc kilogramů zábavnějších, her. ()
Samotné jednoaktové hry jsou tentokrát o trochu slabší, ale seminář je předcházející je jeden z mých nejoblíbenějších, takže jsou to lepší 4*. ()
Zdeněk Svěrák v roli Smrtě je doslova neuvěřitelný. Z toho "Nashledanou" na konci mi pokaždé zamrazí ()
Související novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (více)