Emma

Cervena knihovna z aristokraticke Anglie predminuleho stoleti, kde hlavni roli hraje puvabna a okouzlujici Emma (roztomile pusobici Gwyneth Paltrow) se zalibou v dohazovani zenichu svym pritelkynim, ale sama nemajic zadneho i presto, ze jich kolem ni krouzi vice nez si dokaze predstavit. Predvidatelny prubeh druhu romantickeho tlachani, ktery je k videni pouze v knizkach, se svatbou na konci v preslazenem a nudicim kabate krasne a uctive se chovajicich lidi. Tentokrat co se da nekdy prekousnout, zde bylo nad ramec. 50% (13.12.2008)

Druhá adaptace Jane Austenové v pořadí - po Rozum a cit. Jak Gwyneth vizuálně nemusím, tak sem skvěle sedla, kouzelně působí její dohazovačské eskapády a úporné odmítání pana Božského (Sex ve městžě za malou krádež promine :o) Nemůžu si pomoct, já mám prostě ráda tyhle kostýmní anglické filmy a anglický humor stejně jako anglický čaj. (01.10.2007)

Po zhlédnutí nejnovější adaptace klasického románu Jane Austenové jsem dostala chuť podívat se pro změnu na verzi asi nejznámější (protože Gwyneth). Mohla bych říct, že oba filmy trpí stejným neduhem, a to nevýraznými mužskými postavami (snad až na mladinkého Ewana McGregora, kterému sice dlouhé vlasy moc nesluší, ale zpívat uměl solidně ještě před "Moulin Rouge"). Najdeme zde i jemné náznaky humoru a moc hezky je natočena například část, kdy si Emma uvědomí, že je sama zamilovaná - trhání lístků kopretin, aby si ověřila, koho pan K. miluje - "Kopretiny už rozhodně pěstovat nebudeme. Je to ošklivý plevel." Novější snímek mě celkově bavil více, ale tyhle 3* jsou hodně silné. (23.07.2020)

Už samotná knižná predloha má námet ako z najtrápnejšej červenej knižnice, takže sa nedalo nič prevratné očakávať. Tak milujem anglické filmy, ale toto bolo niečo nenormálne nudné. Oproti filmu Rozum a cit obrovské sklamanie. Dokonale sladká Gwyneth mi dvíhala žalúdok. Žiaľ, sušienky k čaju o piatej ostali na stole a ja som si uchlipla len trochu nechutného odvaru (nabudúce s mliekom a bez cukru, prosím). (28.01.2008)

Přiznávám, že literární tvorbu Jane Austen neznám – neláká mě. Naproti tomu z filmových adaptací jsem vyzkoušela většinu a po shlédnutí Emmy mám zvláštní tušení, jestli J.A. není nějakou pokrevní prapříbuznou Rosamundy Pilcher. Těžký kalibr té nejčervenější knihovny, dokoukat se do konce bylo za trest. Nuda a nuda, prázdnota a klišé obalené v trojobalu roztomilosti, rádoby duchaplnosti a malebnosti…Líbivost a směs dívčího půvabu s počínajícím ženstvím hlavní hrdinky mi po chvíli začaly lézt na nervy a já litovala, že mě jiné filmové adaptace (například tolik opěvovaná Pýcha a předsudek) dostatečně nevarovaly. Tohle opravdu není můj šálek (anglického) čaje. Jediná výjimka z filmů podle J.A. je Piano a to výjimka s velkým V. (27.04.2011)