Dědictví aneb Kurvahošigutntág

Ja neviem. Filmy zo života nepotrebujem, ale toto bolo bezchybné. Smial som sa s takou dobrou chuťou, že nemám potrebu hľadať chyby a umeleckú hodnotu. Bolek Polívka od zhliadnutia tochto filmu (prvý kde som ho videl) patrý medzi mojích NAJ, a od kedy som videl jeho výkony z minulosti, ako napríklad v Komedii del arte, nepochybujem, že je jeden z najväčších všestranných umelcov Ćeskoslovenska. Ten koniec filmu bije všetky konce AM produkcii. (25.12.2008)

Smutný úpadek V.CH. i B.P. aneb ztráta soudnosti spojená s chamtivostí... . . . Ano - téhle blbosti se asi lidi smáli, až se prachy jen sypaly... Sponzory neřeše... Ubohá šmíra a počátek úpadku velkých umělců - a ruku na srdce, jeden ze zásadních momentů obratu české filmové kultury někam směrem ke kurvahošikdovíkam. No kdo ví. Však se stačí dneska kouknout, co nadotovaná čudlárna vyrábí za sračky. Tak nelezte zas tomu Bolkovi tolik do zadnice. Myslím, že na Vás trumpetové z Olšan smíchem sere... :-))) - - - P.S. Pro až neuvěřitelné množství zdejších "přátel filmového umění" je dle jejich komentářů tento film - k u l t e m ! - Tak kultahošikultnsrát... :-( (28.12.2005)

Paní Chytilová stvořila kultovní film. Ukazuje kromě nádherně vykreslených charakterů taky směšnost celého našeho porevolučního snažení, alespoň nezapomeneme na slavnou éru fialových obleků a bílých ponožek:). Uvidíte možná životní výkon Bolka Polívky (pomineme-li Zapomenuté Světlo), skvělého Miroslava Donutila, nezapomenutelnou Ivanu Chýlkovou (paní doktorku:)), uslyšíte hafo kultovních hlášek (které film proslavily) a uvidíte i paní exprezidentovou:) (28.03.2003)

Věra Chytilová navzdory nechápavým soudobým kritikám nevytvořila žádnou troškovskou řachandu. Stejně tak nepřišla o soudnost ani se nezaprodala komerci. Jen dobové a bohužel i nadcházející diváctvo neumělo poznat satiru od komunální komedie. Chytilová tehdy jako jediná nešla po povrchu a prvoplánovosti, nýbrž vytvořila nestárnoucí a nelichotivé, i čím dál mrazivější panoptikum, kde českou společnost ovíněnou horečnatou vidinou mamonu, svobody a moci vyobrazila v celé její nahotě. Je bohužel inherentním úskalím každé satiry, že někteří lidé ji vnímají jako potvrzení vlastních hodnot a v nastaveném zrcadle se nakrucují místo, aby byli zděšení. A konkrétně obraz vrhaný "Dědictvím" je vyloženě děsivě obludný, ale současně výmluvný nejen vůči své době a její hodnotové devalvaci. (22.11.2023)

Co k tomuhle fenoménu ještě dodávat? Polívka ani moc hrát nemusel, protože přesně takhle by dopadl, kdyby se onehdy nedal na herectví, Donutil jako vždy i ve vedlejší roli nezapomenutelný a Věra Chytilová diriguje svůj životní snímek úžasně plynule a hlavně úderně. Veškeré fórky, narážky a dokonce i Bohoušovy morální poučky, jakkoli buranské a přitažené za vlasy, mají ruku v ruce s těžce vytěžovanou sklenkou slivovice neskutečnou sílu a právem se staly pevnou součástí naší kultury. Sice si to asi jen tak znovu nepustím, ale můžu si být jistý tím, že tohle dědictví mi vždycky zaručeně zvedne náladu.. (15.08.2012)