Harold and Maude
Harold a Maude
Harold and Maude
Režie:
Hal AshbyScénář:
Colin HigginsKamera:
John A. AlonzoHrají:
Ruth Gordon, Bud Cort, Vivian Pickles, Cyril Cusack, Charles Tyner, Ellen Geer, Eric Christmas, G. Wood, Tom Skerritt, Hal Ashby, William Lucking, Ray K. Goman (více)Obsahy(1)
Život, láska a smrt v kultovním americkém filmu... Americký scenárista a režisér Colin Higgins (1941–1988) absolvoval filmovou fakultu Kalifornské univerzity (UCLA) scénářem, který nazval Harold a Maude. Dílo mladého autora zakoupila společnost Paramount, která ovšem nevyhověla Higginsově požadavku snímek také režírovat a angažovala přece jen o něco zkušenějšího Hala Ashbyho, jenž byl renomovaným střihačem (Oscar za V žáru noci) a měl už také za sebou první režijní zkušenost (Pan domácí, 1970). Křehký příběh zasmušilého mladíka Harolda (Bud Cort), který tráví většinu času na cizích pohřbech, a života plné osmdesátnice Maude (Ruth Gordonová) byl na hony vzdálen běžné hollywoodské představě o diváckém filmu, což se samozřejmě projevilo v jeho nedostatečném marketingu, když byl před Vánoci 1971 uveden do kin. Film divácky propadl a příliš vlídně se k němu nezachovala ani odborná kritika, která ho většinou nepochopila. Např. recenzent známého týdeníku Variety ho označil za nevkusnou komedii a svůj článek zahájil slovy: „Harold a Maude má v sobě rozvernost hořícího sirotčince.“ Žánrově těžko zařaditelný snímek, který osciluje mezi černou komedií, sociální satirou a milostným příběhem, si své diváky našel až s časovým odstupem díky jevištní dramatizaci (která se hrála i u nás) a uvedení v televizi. Režisér Hal Ashby (1929–1988), jehož počtem nepříliš rozsáhlé dílo (dvanáct filmů pro kina a jeden pro televizi) obsahuje takové klenoty jako Poslední eskorta (1973), Šampón (1975), Cesta ke slávě (1976), Návrat domů (1978) nebo Byl jsem při tom (1979), do titulních rolí obsadil Buda Corta (představitel titulního hrdiny z Altmanova Brewstera McClouda) a Ruth Gordonovou (laureátka Oscara za vedlejší roli sousedky v Polanského hororu Rosemary má děťátko), kteří podávají životní herecké výkony. Film, který vznikal pod zřetelným vlivem bouřlivých dobových událostí (vietnamská válka, masakr na univerzitě Kent State), v sobě obsahuje značný odpor vůči autoritám, zejména těm v uniformě (postavy strýčka–vojáka či policisty na motorce), a stejně jako např. Bezstarostná jízda je především příběhem o svobodě. Atmosféru snímku působivě dokreslují písně Cata Stevense. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (379)
(1001) If you wanna be free, be free. ♥♥♥ My bledí mladiství intelektuálové s myšlenkami jednostrannějšími než Svaz sovětských socialistických republik se musíme podporovat. Druhý břeh, ach druhý břeh. Kdo by se tam nechtěl podívat. Občas si ovšem člověk říká, že se to zase nemusí uspěchat. Nicméně si myslím, že kdybych se s Haroldem potkala, tak si s ním moc nepokecám... on zkrátka potřebuje svou Maude a já zase jiného extroverta. Ale takhle zpovzdálí se nám po sobě dobře pokukuje. ()
Entrée Ruth Gordonové nemá v tomhle filmu obdoby. Osmdesátiletá babča sedící v povzdálí na obrovskym šutru (či co to bylo) si nehorázně pšíkne. Utře si nos, strčí si do pusy obrovský jablko a s výrazem, který zdůrazňuje její bohémovost si začne ve vzduchu šoupat nohama a upravovat účes. Tahle ženská -ač ve věku, kdy její vrstevnice sestavují fotoalba s názvem "Já a můj život v obrazech" - nic neřeší. Policajti za prdelí či krádež motorky, všechno má na háku. Nehraje si na dvacítku, ale zároveň ze sebe nedělá chudáčka. Je odhodláná svůj život dožít v co největším adrenalinu. S pocitem štěstí. A Ruth? Ta pro mě nebyla v tu chvíli ničím jiným než tou Maude. Postavou, kterou budu ještě dlouhou dobu mít v hlavě zafixovanou jako inspirativní. Tenhle film vám připomene, že život asi vážně stojí za to..... ()
„Řekl jsem si, že být mrtvý mě baví.“ – „Chápu. To baví spoustu lidí. Ale nejsou mrtví. Jen si netroufají žít.“____ Je to tak. Na věku fakt nezáleží. Někteří osmdesátiletí mají tolik životního elánu, že strčí do kapsy i mnohé dvacetileté. Harold byl sympaťák každým coulem, Maude mě svým životním optimismem převálcovala, když stárnout a umírat, tak aspoň s grácií. Příjemný, vtipný a dojemný zážitek. ()
Další film, pro nějž jsou tři hvězdičky málo, ale čtyři už moc. K dobru má jednak dobu vzniku, jendak fakt, že jsem mu uvěřil možnost sexu mladíčka s pětasedmdesátnicí (Ruth Gordon 1896!). Ke zlu má, že jinak jsem osobě jménem Maud nevěřil skoro nic - nikoli vinou její představitelky. A to přesto, že nemám nejmenších pochyb ani o Maudině upřímnosti, ani o možné reálnosti této postavy. ()
Trhlý a ujetý film, který je tak zvláštní až je dobrý. Nevím k čemu to přirovnat. Nic podobného jsem neviděl, ale očaroval mě. Ruth Gordon na mě vždy působila trochu potrhle, takže zde si přišla na své a Bud Cort je jí svým mimoňským zjevem a vystupovaním prefektním spoluhráčem. A skvělá hudba tomu dodává hodně speciální atmosféru. ()
Galerie (48)
Zajímavosti (20)
- „Pro mně byli Harold a Maude symbolem doby. V osmdesátých nebo v devadesátých letech by takový film byl nemyslitelný, tehdy - na konci šedesátých let - k nám ale chodili lidi, často sjetý, s těmi nejbizarnějšími, nejoriginálnějšími a nejskvělejšími náměty na filmy. Harolda a Maude napsal čistič bazénů,“ řekl k filmu Peter Bart. (Kristusazapad)
- Pohřební vůz, který Harold (Bud Cort) poprvé ve filmu řídí, je Cadillac Superior, rok výroby 1959. Jde o jeden z nejvyhledávanějších modelů pohřebních aut mezi sběrateli. Pohřební vůz vyrobený z Jaguára byl na konci filmu skutečně zničen a nedochovala se žádná replika, filmaři totiž zkonstruovali jediný kus. (HellFire)
- Do role Harolda (Bud Cort) tvůrci zvažovali obsazení Johna Rubinsteina, Boba Balabana, Daniela Fortuse, Todda Susmana, Eltona Johna a Johna Neilsona. (Zdroj: ČSFD)
Související novinky
Ben Affleck zpátky u režie
Herec, režisér a oscarový scenárista Ben Affleck (Město, Argo) se po čtyřech letech vrátí za kameru. Napíše a natočí snímek The Big Goodbye, jenž bude vyprávět o pozadí vzniku snímku Čínská čtvrť… (více)
Reklama