O ztracené lásce

To je tak když si pamatujete seriál z dětství, kdy zanechal obrovský dojem (zejména rodiče a princ), a po osmnácti letech si ho pustíte znovu. A zjistíte, že až na absolutní dramaturgický ústřel v sedmé epizodě (která sem vpadla z devadesátých let), jde vlastně o dobrou podívanou. Místy brutální a místy plnou naděje. Herecké obsazení je skvělé a nenašla jsem jediný slabý článek. Dokonce i Jiřina Bohdalová tu svou nevěstu prodá, protože v okamžiku, kdy řekne Květoslavovi "jdeme domů" vás zamrazí v zádech. (12.08.2020)

Díval jsem se na to někdy asi v první třídě a působilo to na mě opravdu silně, nevím, jestli bych hodnotil takhle vysoce i kdybych to viděl dnes, ale v mých vzpomínkách zůstal zvláštní a ponurý příběh s atmosférou, který by se dala krájet. Máloco na mě takhle zvláštně zapůsobilo... 70% (12.10.2009)

Dobře natočený pohádkový seriál. Co si pamatuji, tak mě bavil a sledoval jsem všechny díly. Patří k tomu lepšímu, co české pohádky mohli za posledních 20 let nabídnout. (14.09.2011)

Seriál dříve vysílán na ČT 1. Trocha napětí a mírně hororová muzika. Aspoň tak to přijde mě. Líbilo se mi. (05.09.2010)

Pohádka udělaná ve stylu dortu od pejska a kočičky - od každého žánru trošku, ale nakonec vám z toho dobře nebude. (12.12.2012)

Netradiční a zajímavá pohádka. Dala bych pět hvězdiček nebýt nechutných pasáží s kolotoči a houpačkami. Docela slušnou pohádku to opravdu zkazilo. tato vsuvka se mi zdála velice trapná. (30.03.2009)

Hodně pochmurná česká seriálová pohádka, která jde od jedné dramatické chvilky ke druhé. Napínavý a depresivní děj střídá další beznaděj. Snahu o něco nového ale chválím, škoda jen posledních dílů, které už nebyly tak kvalitní, jako ty počáteční. 60 % (16.07.2011)

Další zbytečný seriál, další zbytečně vyhozené peníze, další promarněný čas strávený sledování seriálu. Co k tomu jetě dodat. (15.03.2012)

Rozhodně hrozná věc, ale po těch letech si ji docela dobře pamatuju. Jak na ni volali Honzo a ten divnej pavouk jako Lucie Bílá... hmm :) lahoda :) (29.04.2014)

Dost zajímavý, na pohádku netradiční až depresivní seriál mě velmi zaujal a s chutí se dívám na reprízované díly. Podle mě se jedná o neprávem nedoceněný seriál s výbornými hereckými výkony (Jurčová, Dlouhý, Langmajer...). Nevím, zda-li je to dáno předlohou, ale závěrrečný a předposlední díl mi přišla už trošku křeč a nemělo to takové kouzlo jako díly předchozí. Jinak bych snad dal i plný počet, už jen za tu odvahu, ale kvůli tomu konci mi to prostě "rozum" nedovolí. (09.01.2008)

Danica Jurčová hraje pořád stejně nešťastně. Na tom by nebylo nic divného, kdyby takto nehrála i v momentech, kdy má být ta šťastná. (19.08.2013)

Co se pamatuju, přišlo mi to tenkrát v dětství jako strašnej a zmatenej horor, kde byla divná holka Honza, ještě divnější princ, kterýho zachraňovala, a nějaká cikánka se tam občas přikoulela v zorbingový kouli. Když si na to vzpomenu, jsem z toho ještě teď celkem vykoulená. (11.05.2014)

Předně oceňuju tradičnost a étos toho příběhu. Život, jaký kdysi na vsi býval, syrový a tvrdý, jen občas střípky tepla a světla. Spousta mravních poučení a rčení, tradic i nějaký ten základní katechismus. Víra, Láska, Pravda a Naděje. Hledání. Hledání sama sebe, svého místa na světě a své cesty po něm. Výborní herci, hudba, celej vizuál. Možná to byl záměr, aby ten pohádkovej svět byl (kromě postavy Lásky) v naprostém kontrastu, tedy spíše pitoreskní (pavoučice a Rafajda), než fantastický a spíše trapně pokleslý (celej ten lunapark ), než nebezpečný a strašidelný. To mámení a svádění bych viděla prostě raději pojaté jinou formou, ale je to na tvůrcích, jasně. Za mě to bylo špatný a jak čtu okolní komentáře, tak zdaleka nejsem sama. Jako celek je to ovšem dílo, jakému se ve zdejších luzích a hájích těžko něco vyrovná - tady už se točí jenom pitomé nebo napitomělé parodie na pohádky. Takže Evičko Hudekovis, příjmeně jsi mě překvapila, klidně v tom pokračuj dál! Dala bych i pět, ale za ten osmej díl fakt nemůžu, no:( (11.05.2020)

Já se na to rád podívám, ale jenom kvůli titulní hrdince a tomu že mi depresivní filmy nevadí. Dětem to radši nepouštějte! --- 65% (29.06.2008)

Je to takové.. jiné, než ostatní pohádky. Ale já na tom vyrůstala a líbí se mi to. (19.05.2014)

Já jsem Láska. Tolik jsem toho o tobě slyšela… Kam máš namířeno? Hledám lidské srdce, které po mně touží. Takových jsou přece tisíce! Kdepak, spousta lidí se mě bojí, někteří mnou pohrdají. Moc ráda jsem si tuhle mystickou pohádku po letech připomněla. Viděla jsem ji vícekrát a pokaždé mě oslovila stejně. Pohádková je v příběhu základní tenze mezi dobrem a zlem, jednotlivé postavy zosobňují různé morální přístupy, tak jak je dobro i zlo přítomné v různých stupních a podobách v jednom každém z nás, a spolu s nimi pak vytváříme souhrn tohoto světa. Ač se pohádka do jisté míry nemůže vymanit z mezí, které jí poskytuje zázemí několikadílné televizní série, a to zde cítíme někdy více a někdy méně, celkově je to velmi silné, působivé dílo pro každého přemýšlivého člověka. Symboly nás navrací do zlatých časů mytologie, v nichž jsme byli bez zbytku ve spojení s tím, z čeho vyvěráme. Některé obrazy jsou tíživé a složité, některé situace dojemné, jiné roztomilé, použité výrazové prostředky i dialogy občas poskytnou i námět pro zasmání. Něco se tu dozvíme o lidských předsudcích a mezilidské nesnášenlivosti, ale taky o pokoře a čeho je možné s ní dosáhnout, nebo o rozdílu mezi pokorou a sobeckou rozmarností, či o síle církve, nositele morálky v bývalé vesnici, která nemá pokračovatele. Morálními ponaučeními pohádka nešetří, jsou ale, na pozadí příjemného venkovského (byť přece jen místy poněkud televizně umělého) prostředí, podány citlivě a přirozeně. Jsou tu poctivě seřazeny všechny možné jungiánské pohádkové archetypy: holka jako kluk, dítě bez lásky, a tak dále. Filmově jde o kompaktní celek, v němž součinně funguje scénář, hudba i herci. Výsledná atmosféra je tak většinou trefná a intenzivní. Moc se mi tu líbila Zlata Adamovská a Sabina Laurinová, ale o dobré herce, kteří si své role očividně užívali, tu nouze rozhodně není. Na místě je pochvala Míšy Doubravové, se kterou jsem jinde neměla tu čest, ale v roli malé Honzy byla velmi přesvědčivá. Jakoby ve vedlejším plánu je tu podmanivě zobrazené sepětí člověka s celým rokem – zima je skutečným nebezpečím a každé jaro je návratem naděje. S tou se na konci loučí i Ztracená láska. (14.07.2015)

Tento seriál, ač místy depresivní je pohlazením po duši. To pojetí lásky, která hledá někoho, kdo po ní touží... ta úžasná hudba (chvílemi velmi připomíná Barberovo Adaggio, které tak miluju)... tenhle seriál prostě neřeším a užívám si ho. Snad jen cesta z Krutoslaviny říše zpět je OBČAS přehnaná a natahovaná, ovšem závěr seriálu mě vždycky dostane. Miluji to a kupodivu i manželovi se tento seriál líbí (15.05.2008)

Pohádka se mi líbila do té doby, než se na scéně objevily "sladké čičulíny", šílený kolotoč a další lehce surreálné prvky, které působily děsně kýčovitě. Až jsem si později říkala, jestli tuhle pohádku náhodou taky nenatočil pan režisér Brabec... (08.02.2010)

Hrůza, hrůza, hrůza - kdo toto vymyslel? Nepochopitelně trapný! (30.11.2008)

Když mi bylo 6 let, tak jsem na to koukal. A jakmile se tam objevila smrtka, byl jsem podělanej až za ušima. Dneska si říkám jak jsem se u takový hovadiny mohl bát. (03.09.2011)