Agent bez minulosti

Původně jsem dal tomuhle filmu dvě hvězdy, alezřejmě jsem film viděl ve špatným rozpoložení. Některé výtky stále zůstávají, např. záporáci někdy útočí neskutečně amatérsky (zvlášť Clive Owen), ale jinak má film slušnou atmosféru a výbornou akci. Damon navíc předvádí jak hereckej výkon, tak slušnou fyzičku. Takže opravuji na 4*. (11.07.2007)

Dynamické tempo filmu, dokonalá akce a napínavej příběh mě uzemnily takovým způsbem, že jsem během filmu otvíral držku jak kapr. Opravdu, když už bych měl dělat agenta, tak jedině bez minulosti, ježiši jak já bych se vyřádil a tu Franku jak tam zbalil, on jí hodí deset litrů jak kus rohlíku. Bože já se z toho filmu snad poseru. (04.09.2007)

Tak jsem tomu napodruhé asi přišel na chuť. Je to pecka, nejde říct nic jiného. Matt Damon je jako agent neskutečně cool a především realismus, který z něj čiší je to, co na něm má člověk nejraději. Hudba dodává neskutečné grády, chladná atmosféra je také víc než povedená (tónování a filtry). Na můj vkus možná ne tak úplně precizní akce, kterou sem tam kazí pár odfláklých střihů, ovšem co se obsahové stránky týče, je to jízda. Možná ještě lepší než Bourne Supremacy. (26.10.2003)

Staromódně přímočará špionážní jízda, ve které sice režisér Doug Liman podle moderního diváckého diktátu přinese několik špičkových akčních sekvencí, však zároveň stojí na poutavém ději, který sice ve srovnání s knižní předlohou vyjde jako poražený, ale v případě tohoto filmu jsem ochoten to tolerovat, protože svižné tempo, jenž sice ve druhé třetině na chvilku povolí, aby následně v závěru opět nabralo plné obrátky, si dokáže diváka pohltit na celou dvouhodinovou stopáž. Pečlivá práce s kamerou, která jde při soubojích „do ruky“ a celý film odívá do studeného barevného filtru, který skvěle koresponduje s Paříží, na kterou se pomalu začíná snášet sníh; perfektní hudební doprovod Johna Powella a v neposlední řadě přesní herci, kde sice zarazí mladičký Matt Damon, ale jeho minimalistické grimasy jsou zde více než přesné. Snad jenom menší výtka k „pozdnímu“ střihu, díky kterému občas můžeme vidět, jak kaskadéři „dojíždějí“ pády, ale i přesto nelze jinak než i po více než deseti shlédnutích stále s úsměvem na rtech hodnotit The Bourne identity plným počtem. (21.01.2005)

Z první části Bournovské trilogie mám opravdu radost. Matta Damona jsem dříve moc rád něměl, ale díky téhle roli jsem si na něj zvykl. Režie je rovněž výborná i když upřednostňuji spíše Greengrassův styl z The Bourne Supremacy než ten Limanův. Příběh je chytrý svižný má spád a překvapuje v místech, kde byste nečekali, že překvapit může. Prostě skvělá podivaná, kterou ale o dva roky později překonala část druhá. (31.05.2006)