Krev jako čokoláda

Totálna nízkorozpočtová zúfalosť, kde vlkolakov "hrajú" obyčajné vlky! Strašné. Žiadny zmysel pre humor a z hereckých výkonov stojí za jedinú zmienku tupý model Olivier Martinez (S.W.A.T.- JEDNOTKA RÝCHLEHO NASADENIA), čo hovorí za veľa. K tomu fádna výprava, otrasné počítačové efekty, nezaujímavý scenár, logické nezmysly a definitívnou ranou tohto vlkolačieho romantického hororu je, ako málo je o vlkolakoch. Kebyže na túto nechutnú a odpornú blbú inscenáciu nejdem do kina opitý v opitej spoločnosti, asi sa zabijem. Kino Považan 2007 (30.09.2007)

Omletá filmová tuctovka o znesvářených rodech nepobrala ani špetku invence a dokola vykrádá podobné filmy pro teenagery, v nichž všichni chodí do půl těla a skákají z velkých výšek. Tady bohužel nejsou dobré ani ty skoky, protože Katja von Garnier absolutně postrádá orientaci v prostoru a zoufale se plácá v řemeslné nemohoucnosti ve chvílích, kdy chce vetknout do své červené knihovny špetku akce. Zbytečný a hloupoučký film, který by rád byl "cool" a "in", přitom je "gay" a "out". (07.04.2007)

Už hrabě Drákula a z těch novějších Van Helsing nás učili, že upírům, vlkodlakům a podobný havěti nejlíp natřem frak tím když se natřem česnekem, prostřílíme se skrz stříbrné kulky nebo alespoň vždy s sebou nosíme dřevěné krucifixy, což by nás mělo každopádně ochránit. Když se vlkodlakům v tomhle filmu dostane do krve stříbro stačí nějaký přípravek a všechno je v cajku. Ne není to častý problém tohoto filmu, ale prostě nemohl jsem si nevšimnout nesmyslnosti, u které nechal rozum stát. Krev jako čokoláda je prazvláštní přirovnání. K hybridu tohoto kalibru se ale koneckonců vcelku hodí. Příběhově absolutně nesmyslné. Čekal jsem parádní řežbu a jedinýho čeho jsem se dočkal tak nezáživných honů na člověka, což byla jediná akce. Jenže jeden z nich byl také nejlepší scéna celého filmu. Zbytek pak nestojí ani za tu námahu. --- Je to, co teď cítíš strach nebo něco jiného? (29.08.2007)

Spíš krev a limonáda. Že nechápu název, by tolik nevadilo (ano, krev i čokoládu jsem tam viděl). S příběhem zde podaným lze naložit různým způsobem. Jedním z nich je přiblblá mafiánská limonáda, což je tento případ. Tisíckrát obšlehávaná šablona, tentokrát ve vlkodlačím podání. Nepochopitelně deviantní příslušnice druhu jako propagace mezidruhové tolerance, vůdce tisícileté smečky – mafióso v kožené bundě s hubou plnou zákona a tradice, jeho dědic jako idiotský floutek, který si troufne na holku, ale neporadí si s mladým pomilováníhodným spisovatelem. Chcete vědět, jak to bude dál? Prostě jako vždycky. Aby bylo jasno, nemám vůbec nic proti tomu, aby se sympatická vlkodlačice zamilovala do člověka a vymanila se smečce i její tradici. Ale jestliže mi o tom chce někdo vyprávět, tak ať to má nějakou váhu, prosím. Kdyby si aspoň nízké pudy příšly na své, ale i v tomto ohledu jsem byl zklamán. Film pro mne zachraňují ženské postavy: všechny čtyři jsou nějak zajímavé, za což ovšem vděčí kráse a uhrančivosti svých představitelek. (Nejvýraznější postavou celého filmu je zakousnutá červená karkulka. Blbé, že?) Hvězdička za několik působivých obrazů. Autor titulků má asi zvrhlou zábavu v co nejméně adekvátním překladu. (29.08.2011)

Romantická pohádka pro gotická děvčátka. Nejdříve zabijeme tu sexy kočku (spolužačku), co na ní můžou všichni kluci nechat oči. Ale samozřejmě nechceme, aby nás děsila nějaká brutalita, takže to zabití radši neukážeme. Pak si dáme lov na dealera. Odpad se má přece likvidovat, že? A musíme ukázat, že člověk se ve vlka může proměnit pouze ve výskoku... Občas neuvěřitelně kýčovité záběry (hlavní hrdinka se ve výskoku proměňuje ve vlčici, zatímco kolem ní krouží kamera) těsně hraničí s parodií. Chvílemi se to dá brát jako špatně střihaný akční film, ale z hororu jsem tu nezaznamenal nic (30%). (28.03.2010)