Poslední pevnost

Není nic víc, než zemřít se svou hrdostí a ctí pod vlajicí americkou vlajkou. Holt se budeme muset smířit s tím, že se podobné filmy s vojenskou tématikou budou dál využívat spojení národní vlajka + hrdé projevy, ale mě to v určité míře nevadí - prostě to k tomu tématu patří. Filmu dominuje dvojice Redford - Gandolfini díky níž se nakonec dostanu někam k 70%, ale několik nelogičností a scénáristických mezírek jsem prostě přehlédnout nemohl. (15.09.2007)

Nedoceněná super pojatá expozice vojenského dramatu, ve kterém jde o čest, patriotismus, loajalitu a poznání sebe sama. Poprvé jsem byl snímkem naprosto uchvácen a doteď mě baví. Nějak nemůžu pochopit ten hate, mě to přijde jako nadstandartní záležitost s dobrým nápadem, chytře sepsaným scénářem a svižně natočenými akčními scénami na konci. Super role jak pro Redforda, tak nedávno zesnulého Gandolfiniho...90% (01.07.2014)

Dlouhý předlouhý film o cti vojáka a zodpovědnosti velitele. A spousta kydů okolo toho. A pak ještě kupa naivního patriotismu a dost možná i jakási zvrácená armádní agitka. Obsazení slibovalo mnohé a ústřední dvojice to i částečně naplňuje, bohužel nedůstojný scénář sráží kvalitní práci dvou důstojníků kamsi k velmi těžko uvěřitelné frašce o výše uvedených věcech. Obrazovou stránku ještě ke všemu dost poznamenává naprosto nezvládnuté používání triku se zaostřováním na dva objekty současně - tedy vertikální split screen - dvě zaostřené postavy, které mají za sebou dvěma způsoby rozostřené pozadí, to opravdu nevypadá dobře. Jerry Goldsmith odvádí svůj (velmi vysoký) standard a jeho rukopis je jasně čitelný. Ale i Mistrova hudba je jaksi rutinní, takže pokud nejste nadšenými uctívači někoho z herců nebo nechcete studovat West Point, nemáte důvod přijít s tímto filmem o víc jak dvě hodiny života. Napadá mě spousta příjemnějších způsobů jak takovou dobu strávit - a aby bylo jasno, ne ve všech hraje roli sex či láska nebo podobné hlouposti;) Na Poslední Pevnost jsem se díval poprvé a naposledy - 40%. (20.09.2007)

Další pohádka o uvědomělých a charakterních věžních, kteří nic nemilují víc než svátost americké vlajky. A pro těch pár hvězd a pruhů položí vrazi vlastních babiček i život. Ano, už teď je zřejmé, že bez tsunami patosu se opravdu neobejdeme. Závěrečná vězeňská vzpoura, v níž si generál Irwin zahrál na středověkého dobyvatele, ve mě vzbuzovala upřímné výbuchy smíchu. Vězni, po zuby obrnění štíty vyrobenými z jídelních táců, vytáhnou z čarovnýho kolobouku obří obléhací prak a po vzoru bratra Žižky s mohutným "urrrrrá" dobývají pevnost plukovníka Wintera, nejzlejšího člověka pod sluncem.... Pak už si jenom vzájemně zasalutujeme, někdo z nás se očistně pobleje a na Poslední pevnost můžeme s klidnem na věky zapomenout. (04.10.2010)

Poslední pevnost je film, o kterém mi mluvilo hodně lidí. Mluvilo mi o něm s obrovským respektem. A to popravdě ani nevnímali ty herce jako takové, jako spíš film a příběh, jako takový. Pořád jsem ten film měl v povědomí, až se jednou naskytla příležitost a já se na něj konečně podíval. No a uznávám, že tenhle film je skvělej. Možná je to, co se týče realističnosti, zhovadilost. Ale v rámci scénáře je to asi nejlíp povedená práce, co se za ten rok povedla a jedna z nejlepších, co jsem kdy vůbec já viděl. Všechno je tu poctivý. Roberta Redforda si zamilujete hned. Zamilujete si i všechny ty zločince, co trpí tu hrůzu v tom vězení. Co naplat, že vězení jako takové je pro vrahy a bůhví co. Tady to nevnímáte. Tvůrci po Vás chtějí vyždímat emoce u věžnů a ono jim to prostě všechno neuvěřitelně snadno vyjde. Stačí Robert Redford a máte zaděláno. Po chvíli začnete naprosto bezhlavě věřit tomu, že i ten posranej bachař, co ho hraje Gandolfini, je fakt hrozně zmrd. A on určitě je. No a pak už máte víceméně jasno. Přiznám se, že film je spíš na čtyři hvězdy, ale když jsem viděl to zdejší hodnocení, musel jsem mu ještě jednu hvězdu přidat. Tady nehodnotím realističtnost, a ani že v tom filmu je hromada nesmyslů, jako spíš samotné filmové řemeslo a emoce, které film dokáže vyvolat. Pokud nic jinýho, tak tady by se dalo říct, že film rovná se emoce a právě zde to předvedl na sto dvacet procent. (05.01.2014)