Plechová kavalerie

Jediný z budovatelských seriálů Jaroslava Dietla, který neměl úspěch. Po premiéře na konci 70. let se vysílal až o miléniu. Ono se nebylo moc co divit, lidi ve městech asi žně dvakrát nechytli. O ději nemá cenu se bavit, opět tupý šablonismus, který bohužel fungoval. Viděl jsem jenom tři díly, přesto si dovolím hodnotit, legendární Svačinu totiž nic nepřekoná. Krásný bizárek. (16.12.2021)

Seriál, který krásně zachycuje žně, namáhavou práci kombajnérů, krásnou českou přírodu a že nad tím všude vlaje rudá hvězda a hesla: "Ani zrno nazmar" vůbec nevadí, prostě taková ta doba byla a byla lepší než dnešní, nebo ne? Doporučuji...podívejte se všichni kdo nemáte předsudky vůči zemědělství a komunismu. (28.05.2015)

Vilda Muclinger, pravděpodobně nejdebilnější a nejtrapnější postava Hanzlíkovy kariéry, očividně vznikla tím, jak si Dietl zase rozpočítal co postava, to representace typu ve fingovaném světě, který si z toho reálného pouze vybírá témata (za jakým účelem, všichni víme). Vlastně se ani snad nedá mluvit o typech, ale jen o těch tématech. Zatímco třeba v Jakubu Skláři representují synové a zeťové titulního hrdiny (jakož i další postavy) modelové politické postoje nebo i celé společenské třídy, v Okresu na severu jednotlivé postavy suplují opět jakési typické (víceméně zfalšované) postoje (zde nikoli v historickém vývoji, nýbrž v aktuální "výstavbě socialismu"), přičemž v obou případech se odehrávají střety značné závažnosti a dosahu, tady v Plechové kavalerii, v níž jde jen o idilická osobní a provozní dramátka a lokální nešvary, jednotlivé postavy kombajnérů buď mají zcela určitou funkci v příběhu hlavního hrdiny Hartla (Menšík, Samek), nebo spíše než že by representovaly typus, nesou jen určité přidělené téma. A tak vedle tématicky monotónních postav mladého Hrušínského (jak zachránit vztah s dívkou), už uvedeného Samka (černé melouchy), dále kombajnéra, který chce být v novinách nebo kombajnéra, kterému se stýská po domácím pohodlí, je zde stejně monotónní postava Hanzlíkova, která nedělá nic jiného, než že buď úplně nemožně balí ženský, nebo o tom žvaní. Ostatně už hrubý výčet postavových témat svědčí o tom, že Hanzlíkova postava zdalaka není jediná, která je zde dementní. Ovšem v rámci žánru a zadání není Plechová kavalerie zas tak špatný seriál (viz komentář dobytek, 3 hv.). S mariášem a téměř nezletilou Kořínkovou se to dalo vydržet až do konce a třeba aféra s pribináčky mi nepřipadala o nic méně nosná než disertace dr. Sovy či jiné zápletky v Nemocnici na kraji města. Navíc si můžeme říkat, co vlastně Dietl myslel tou bývalou selskou rodinou coby reliktem minulosti a jak se na tento nejednoznačný prvek asi tvářili soudruzi. Dokonce pro nás dnes může být dietlovka o kombajnérech a jejich mladém "brigadýrovi" zajímavá jako svého druhu dobová studie hierarchie firemního řízení. Vytkl bych hlavně nepřípustnou pomlčku ve slově rostlinolékař, ale to už je asi jedno. (05.08.2018)

"A KRUCI! TADY NĚKDO HRAJE FOTBAL S PRIBIŇÁKAMA!" Agitka neagitka, Dietl to měl prostě v paži a i když se můžem pošklebovat řešeným pseudoproblémům, tak premisa o nezkušeným inťošovi, na jehož bedra je naražená tíha velení bandě kombajnérskejch mazáků a handrkování se s ješitnejma lokálníma papalášema, je super, každej díl má svůj poctivej konflikt, všechno se ve finále pěkně zúročí a celou dobu to má kvalitního záporáka. Navíc to jistí kvalitní herci na čele s Menšíkem a ty Moučkovy soudruhy ředitele fakt žeru. A ty hlášky! "TO JE ALE PĚKNEJ VEČER, CO? TAKOVÝ VLAHO..." (02.11.2012)

Tento seriál jsem viděl poprvé až v roce 2011. Asi z nostalgie (i když jsem jen o rok starší) a proto, že tam není až tak moc propagandy, dávám 3 hvězdy. Sice se v seriálu neustále reší co bude k svačině a proč jídlo není lepší a není ho více (kdo to dnes neřeší, že), či co se má dělat, když je tolik ochotných brigádníků a hektarů málo, ale snad právě proto se dá na to koukat a odpočívat. Navíc, hraje zde celá řada výborných herců. (22.09.2011)