Mé druhé já

Veľmi zaujímavý, netuctový thriller tak trochu v tradícii Scorseseho Taxikára. Psychologická štúdia emocionálne zlomeného človeka a jeho extrémistickej reakcie na strach z okolitého sveta i zo seba samého. Neil Jordan bol výbornou voľbou. Len škoda toho debilného záveru. (17.03.2008)

"Chodím teď po ulicích. Nacházím místa a věci, o kterých jsem vůbec nevěděla. Ale nacházím já je, nebo ony nacházejí mě?" Jodie po nějakých 31 letech převzala štafetu od de Nira a natočila svého vlastního Taxikáře zkříženého s Přáním smrti (ve stejném roce jako Wan natočil Rozsudek smrti). Otázka zní, nakolik je to téma dnes aktuální oproti 70. letům, kdy v New Yorku skutečně explodovala pouliční kriminalita a scénář se opírá o křečovité náhody (Jodie se krátce po vraždě svého přítele stane svědkyní jiné vraždy a musí se bránit, detektiv vyšetřující její řádění a shodou okolností ji poslouchající v rádiu) a naivní symboliku (závěr s tunelem). Naštěstí vigilantské téma v kombinaci s osobní ztrátou bylo, je a vždycky bude ohromně silné samo o sobě a řada drobností mě tu potěšila, takže za 80%. A ano, mám velmi rád jak Taxikáře, tak Přání smrti. (30.10.2007)

Zo začiatku prílišné náhody pri prvých dvoch vraždách - žiadny ľudia na okolo, ani v blízkosti obchodu, ani v celom vlaku, ani jedného človiečika v metre mi prišlo nepravdepodobné, no postupne ma film zaujal a napríklad rozhovor s policajtom po tom čo tušil že je to ona mi pripomenul rozhovor DeNira s Pacinom z Neľútostného súboja a záverečná katarzia Fosterovej herectva nad posledným gangstrom bola dokonalá, no ten zvrat potom celkový vynikajúci dojem pokazil. (13.12.2007)

Nikdy neberte ženě toho, koho miluje…. PŘÍBĚH:***to, že filmový hrdinové umí vzít spravedlnost do svých rukou je věc známá. S. Seagal či J-C.Van Damme to dělají tak a J.Foster zase jinak. Zde totiž nejde o akci, ale jakousi psychologickou sondu do nešťastné duše. Tvůrci se snaží dostat do Vás ,,TEN“ pocit neštěstí, viny a touhy po pomstě. Mělo to jen průměrný účinek. Tohle není ta J.Foster na kterou jsem zvyklý a stejně ,,neosobně“ vnímám i T.Howarda, jehož role je ovšem zajímavá./ HUMOR:není k němu důvod./ AKCE: **několik vražd, trochu střílení. Musí to stačit./ NAPĚTÍ:***tak drsný přepadení jsem nečekal. Poté by jste se měli ztotožnit s hrdinkou a vnímat její úzkost a strach z okolního světa. Celkem to funguje. Přichází první ,,akce“. Dobrý. Jenom dobrý. Napětí má být spíše psychologické, bohužel jeho síla ve mně neprobudila patřičné emoce./ Přesto si myslím, že film stojí za zhlédnutí. Hlavně po technické stránce se mu nedá mnoho vytknout. (10.05.2008)

Jeden okamžik dokáže změnit více než jen jeden život. Moderátorce s tváří Jodie Foster se změní život, když jejího snoubence zabije parta mladíků a jí zmlátí do bezvědomí. Nevím, podle jakého klíče si vybírá Jodie Foster svoje role, ale její postava je zajímavá, i když film je kolem ní podle mě špatně vybudován. Sledovat ženu, která byla donucena trpět a poté se rozhodla být krvavý Robin Hood, kterému nejde o peníze, ale o spravedlnost je chvíli poutavý. Opravdu jen chvíli, protože ani sebelepší herectví by nedokázalo udržet snímek, který neví o čem chce vyprávět. Neil Jordan je slušný režisér a překvapivě nevložil do filmu žádné své transsexuální obrazy a myšlenky, ale příběh o pomstě a spravedlnosti je na něj prostě mnoho. Je to i patrně chyba scénáře, který není silný a nepracuje, jak by mohl. Vykonstruovanost je jen poslední hřebíkem do rakve, pro toto dobře obsazené zklamání. (10.02.2008)