Obsahy(1)
Inscenace režiséra Jana Kačera z roku 1967 je jednou z legend českého divadla. Spadá do období prvních nejšťastnějších let Činoherního klubu. Patřila k pražským divadelním hitům a mimořádných úspěchů se dočkala i v cizině.
Revizorem, který byl natočen v televizním studiu v roce 1971, připomínáme letošní zářijové sedmdesátiny Pavla Landovského (hraje Hejtmana) a stejné říjnové výročí režiséra Jana Kačera.
A blahopřejeme.
(oficiální text distributora)
Recenze (35)
K výtkám o přehrávání Landovského a jiných nutno dodat, že oproti uměřeně (či přiměřeně) pojatého satirického groteskního dramatu na premiéře 14.5.1967 se inscenace postupem doby posunula do jakési crazy grotesky či frašky, jak je zřejmé z TV záznamu. Herci přehrávají, někdy příliš - a zbytečně. (Původní pojetí inscenace bych honotil 5*) ()
Až tak mimořádné, jakou má toto představení Činoherního klubu pověst, mi jeho televizní provedení nepřišlo. Kodet mi typově do role Chlestakova příliš nesedl, což se mi potvrdilo i při shlédnutí malé ukázky s Tabakovem, i když samozřejmě nelze srovnávat výkon téhle herecké megahvězdy s nikým jiným, notabene zrovna v ruské klasice. Mnohem líp bych si ale dovedl představit třeba Abrhámovo herectví u této stěžejní postavy. Rovněž mě rušila občasná malá srozumitelnost replik. Z mého pohledu lepší průměr, nikoliv nadprůměr. ()
Kdo z vás to četl? Protože u Revizora platí za prvé číst, za druhé vidět divadelní hru (lze konečně i obráceně) a až napotřetí vidět film, ať už tuhle hru nebo klasického starého Revizora. A tak mi vychází i knížka *****, divadlo ****, ale skoro 5, a až pak film. A mimochodem, vládnouce ještě ruštinou, viděla jsem hru i na ruském festivalu v podání Divadla na Pokrovce a to teprve byla lahůdka. Landovský, Nelandovský. A Kodet mi jako Chlestakov moc neseděl, dej mu Pán Bůh lehké nebe. I když tam on by se nudil, že, kamarádi jsou jinde… ()
Geniální inscenace ruské klasiky ukazuje Činoherní klub v jeho nejlepším období a je zároveň velkou událostí v dějinách českého divadla vůbec. Představení je sice nabité živelnou komikou, ale ani náznakem nesklouzává do samoúčelné exhibice. Nemá příliš smysl vyzdvihovat jednotlivé výkony, protože kouzlo Činoherního klubu spočívalo v kolektivní spolupráci výrazných hereckých osobností v jejich nejlepších letech. Mravní poselství hry přirozeně vyplývá z děje a není nijak didakticky podpíráno. ()
Naprosto skvostné zpracování Gogolovi legendární hry. Neviděl jsem jediný špatný výkon, naopak všechny postavy jsou věrohodné nebo i přímo geniálně ztvárněné(především Landovský v roli hejtmana a Kodet jako Chlestakov). Obávám se, že dnes už by to nikdo tak výborně nesehrál(podotýkám, neviděl jsem verzi s Kaiserem, takže to nemohu tvrdit na 100%). Tito herci v sobě měli tak úžasný entuziasmus, že vlastně ani moc nehráli, ale žili tu svoji roli. Herci i celková atmosféra připomíná spíš nějakou českou lidovou komedii než ruské drama. Je vidět že chování je stejné nezávisle na době či místu. Jedna z nejlepších komedií, dělající si humory ze samotného člověka a jeho chování v krizové situaci vůbec. A to je toto drama staré již 200 let. ()
Reklama