Kanibalové

Film se mi dost líbil, to musím říct hned na začátku. Ne, že bych se někdy nějak vyžíval v násilí nebo ho vyhledával, ale nezatratím něco jen proto, že se tam ukáže pár galonů krve nebo metrů střev. Pravda, násilí tu zobrazují dost naturálně a dokonce opravdu zabijí i několik zvířat přímo před kamerou. Ale já se ptám, komu to vadí? A proč vůbec? Co je horší, sportovní střelec, kterej zabíjí zvířata jen kvůli trofejím nebo filmař, kterej je zabije kvůli filmu a mrtvolky jsou následně všechny snězeny? Co tedy říkáte na všechny ty možné různé kosmetické přípravky, viagry, parfémy a jiný zbytečný sračičky zkoušený na zvířatech (ajo, tamto nejsou želvy ale jen vobyčejný psi a kočky a králíci a je to pro dobrou věc). Co byste řekli, kdyby před kamerou chytili rybu, zabili a vykuchali? Nebo lapli králíka, dali mu jednu za ucho a pak zařízli? Nebo zakroutili slepici krkem? Hnus, jak tady mnoho ostatních uživatelů píše, jsem pravda vůbec necítil. Tedy takto, necítil jsem ho při zabíjení zvířat. Proč? Jsem masožravec a i já pár zvířat na jídlo zabil. Hnus jsem cítil spíš ve spojení s lidma a jejich činama. A občas nedůvěru, protože některé násilnosti na lidech páchané vypadaly opravdu jako skutečné, přestože nemůžu říct, že by si je ti čtyři zmetci nezasloužili a že bych jim to nepřál. Za skvělej považuju nápad, že v první části filmu profesor Monroe hledá celou skupinku dokumentaristů a vidí důsledky jejich chování a až potom, co bylo příčinou. Taky je zajímavý srovnání "civilizovaných" a divochů. Občas jsem netušil, kdo je kterej. Film to určitě není pro děti, ale za nedůležitej ho nepovažuju. Poselství přeci jen nějaký nese, a to abychom se na sebe mohli podívat do zrcadla bez uzardění, abychom se chovali jako zvířata a ne jako lidé. Protože zvířata nikdy nejednají ve vzteku, nenávisti, hlouposti, malichernosti, sobectví nebo z nudy. Zvířata nezabíjejí pro radost, neukájejí se sledováním násilí a reality v televizi, neznají nic z toho špatného, co znamená být člověkem. a přiznejme si, existence člověka přináší vesmíru spíš to špatné. (27.08.2006)

Hodně záběrů poprávu vstoupilo do filmových dějin (viz. pitva želvy nebo sežrání opičího mozku). Osobně si však nemůžu pomoct, ale já ty kanibalský horory fakt nemusim. (13.02.2010)

Chuťovka ... (25.11.2007)

Dlouho jsem se rozmýšlel, jak ohodnotím tento kontroverzní film. Bylo to skutečně těžké, když jediné co se mi promítalo v hlavě, byla vytahovaná a pojídaná střeva spojená s uříznutím penisu na pozadí romantické hudby, jejíž melodii jsem z hlavy dostával snad týden. U tohoto filmu záleží, jakým úhlem se na něj dívate. Pokud pominete nechutnosti v něm vyskytované, dostanete prvotřídní dobrodružný film, jaký jen tak nenajdete. Pokud ale nechutnosti budete vnímat, zůstane vám nekomentovatelné filmové hovno, které se prvoplánově snaží poukázat na to, že špatný člověk se vyskytuje všude, jak mezi kanibaly, tak i mezi senzace chtivými američany. Malá poznámka pro kuřáky, pokud chcete přestat s kouřením, na tento film se raději nekoukejte. 70% (19.07.2008)

Pamatuju si, když jsem chodil ve videopůjčovně kolem dosti nevkusného DVD obalu (zalepené některé chybějící části těla nálepkami od cen). Několikrát jsem se tomu vyhnul obloukem, ale zvědavost vidět tuhle zvrácenost mě samotného nakonec přemluvilo a já si film půjčil. Je to TĚŽKÝ film, který se v nechutnosti dost přiblížil ke komediálnímu úletu BRAINDEAD (kde dostávali lidé v kině pytlíky na zvracení). Pro mě osobně je film KANIBALOVÉ diváckým peklem. Cannibal Holocaust s TEXASKÝM MASAKREM MOTOROVOU PILOU (1974) jsou nezaměnitelné a jedinečné klasiky, které odstartovaly hororové festivaly Otrlého diváka, které jsou nyní mým druhým domovem. (04.08.2012)

Pro mně osobně další neohodnotitelný snímek. Zajímavý a silný leitmotiv, který je však zbytečně deklasován autorovou snahou o maxi-úchylné a extrémní záběry. Zajímavým aspektem filmu zůstává hudba. Pouštět do děsivých scén tak svěží muziku - to se jen tak neslyší. Prvotní pocit, jestli tvůrce neměl zrovna nic jiného na skladě, vystřídá zjištění, že to přece jen funguje; dobře funguje. Filmu taky sluší dokumentární ráz, jenž do určité míry činí některé scény více legitimními. Je však otázkou nakolik a které z nich. Autorova snaha ukázat zvěrstva, které jsou schopné naplnit obě dvě kultury (ta tzv. civilizovaná x primitivní), vyznívá jaksi na prázdno; ba dokonce končí až u exhibicionistické prezentace nechutností. Je pak otázkou, zda-li Deodatovým záměrem bylo diváka upozornit/vést k zamyšlení nebo prachobyčejně šokovat. Shrnuto a podtrženo: Velmi zajímavé zamyšlení nad tím, která kultura je vlastně více šílená a zběsilá. Bohužel "vítězně" z toho vycházejí kultury obě dvě... a ani Ruggero Deodato nezůstává pozadu. (02.12.2004)

Kolik dát hvězdiček filmu, který svou zvrhlou touhu zobrazovat co největší nechutnosti maskuje rádoby ušlechtilým obalem úvahy o zle v nás? Myslím, že Cannibal Holocaust je opravdu ZLÝ film, nejen pro to zabíjení zvířat... (04.03.2006)

Tomu se snad ani nedá věřit. (02.05.2008)

No ale... Odpad? Nebo tři? Nebo pět?! - - - No právě... Tenhle film... UPŘÍMNĚ BEZ HODNOCENÍ... - - - P.S. Nechápu, proč se vám chce pánové a dámy nad touto kontroverzní provokací mrhat časem nějakými hlubokomyslnými rozbory a mudrlantskými diskusemi. Je fakt, že i čistě filmařsky je tento film o ničem, takže zbývá už jen ta provokativní snaha šokovat. Jasně, proč ne! Každému, co jeho jest... . . . Já osobně jsem tuhle materii měl možnost vidět poprvé někdy v půlce osmdesátých let u kohosi na videu - a víc než film mě šokovalo, že se našli debilové, co věřili tomu, že se dívali na autentický záznam reálných scén. K tomu měli ještě energii o tom diskutovat. Takže - zdá se, že tato provokace i po čtvrtstoletí od natočení naráží na úrodnou půdu... Nedávno za stopade kaček koupil jsem si na dvd a podíval se znovu. Na dalších dvacet let mám zase klid. To je asi tak všechno, k čemu je tohle dílko dobré. Podívat se (říká se tomu >ze studijních důvodů< že...) a odložit ad >fuckta< kamsi do regálů... Howgh. (17.02.2006)

Hodně drsnej film, tady neexistuje žádná cenzura nebo ukazování jen toho nejnutnějšího, všechno se ukáže do naprostýho detailu. Ze začátku to je trošku na škodu, protože u některých scén je vidět, že to je jen ne moc povedený trik, ovšem s přibývajícími minutami je film čím dál drsnější a realističtější, hodně tomu taky napomůže zabíjení živých zvířat(jestli to nejsou živý zvířata, tak mě teda pěkně vochcali, ale vypadalo to hodně opravdově). a konec to všechno už jenom dovrší. Po filmařský stránce to je výborný, stejně tak mi připadala hudba skvěle vybraná, k těm nejdrsnějším scénám je jako kýč přidaná pohodová hudba.a jestli tenhle film měl za úkol vyvolat v člověku nejrůznější pocity znechucení, tak se to povedlo na výbornou. (22.01.2006)

Celý tenhle film je jen nafouknutá bublina. Řeči o jakémsi "filozofickém poslání" ve mě vzbuzují jen mírné pousmání, pokud tedy za filozofické poselství nepovažujeme laciné morality typu "Kdo jsou větší kanibalové, my nebo oni?". Opravdu nechutné byly jen scény vraždění různých zvířat (tenhle film by si Marta radši pouštět neměla, a docela by mě zajímalo, jaký názor na tento film měla italská prokuratura) Naproti tomu ve scéně, kdy je parta "dobrodruhů" umlácena klacky k smrti, je natolik markantní, že kanibalové ve skutečnosti dávali jen slaboučké rány, aby herci nepřišli k úhoně, takže výsledek působí až trapně. Pokud je tohle špička italského hororu, tak si zbytek ledovce rád nechám ujít. (25.02.2004)

Nechutný film plný krve a scén, při kterých se normálnímu člověku obrací kufr, to jsou Kanibalové. Pokud však vyhledáváte toto témá, tak jste na scény, které se zde objeví zřejmě připraveni. Film navíc ukazuje lidskou demenci, když banda filmařů vtrhne do vesnice domorodců a celou ji podpálí. Trošku mě naštvalo, když jsem zjistil, že hlavní hrdinové opravdu neumřeli, tak proto nedávám pět hvězd. (01.09.2009)

Co s tím? Podívat se, zasmát se (případně vyzvracet) a vyhodit oknem. Nebo přejít hned po otazníku k bodu číslo tři, respektive čtyři. Ač minimálně fáze podívat se a vyhodit z okna mám za sebou, příliš toho ve mně nezůstalo (myslím myšlenek, ne nějaký natráveniny, aby nedošlo k omylu, ty [bohužel?] ani nenaznačily, že by chtěly odejít). Hra na pravdu mě nebere a tenhle film pěkně ukazuje proč. Od toho je umění umění, že je umělý. A když už je umělý, tak se má řídit osobností tvůrce. A tvůrce s tím má dělat něco jinýho než jen dělat, že je to pravda. - Jo, film nese i něco jiného, nastavuje zrcadlo, řeklo by se, a jelikož nevím, jak bych ho měla adekvátně ohodnotit, sahám po odpadu, protože radši podhodnotím, než opačně. (22.02.2010)

To je nějakých rozjitřených emocí a ošívání se, jak hodnotit. Špatná zpráva hned na začátek - KANIBALOVÉ jsou považováni za nejlepší kanibalský film všech dob (a nejlepší film Ruggera Deodata). A ačkoli jsou ztělesněním mustru tohoto obskurního subžánru (který prožíval zlaté období v letech 1977-1981), jsou zároveň i jeho formálně nejoriginálnějším počinem. Řeč je o vyprávění formou "nalezeného filmového záznamu", která později inspirovala tvůrce ZÁHADY BLAIR WITCH a které v době uvedení filmu u autorit vzbudila dojem, že jde o snuff. V první polovině filmu sledujeme pátrání po filmařích ztracených v džungli, které vyvrcholí nálezem jimi natočeného filmového materiálu, v druhé polovině se z onoho materiálu dozvíme, co se jim vlastně stalo. Najevo přitom vyjde, že kromě toho, že skončili obligátně na menu kanibalského kmenu, si předtím v džungli počínali krajně necivilizovaně, což vede v závěru k vyslovení pochybností nad tím, kdo je vlastně kanibalem/barbarem (dobrý vtip, Ruggero). Třebaže se ve filmu hojně znásilňuje a před kamerou se zaživa kuchají zvířata, sexuální násilí se mě nijak zvlášť nedotklo a ze zvířat mě výrazněji znechutilo jen nakouknutí pod krunýř želvě. Většinu času jsem se mírně nudil a utápěl ve zklamání, že žádný drsnější nebo aspon zábavnější kanibalský film už neexistuje. Člověk ale musí smeknout před tím, jaká krásně exploatační propagační kampaň se Deodatovi podařila, když byl po uvedení filmu zatčen za obscenitu a musel přivedením herců do televizního pořadu dokazovat, že během filmu skutečně nebyli zabiti (dojem, že byli, zpočátku podporoval dodatkem v jejich smlouvách, že se rok po filmu nesmí objevit v žádných médiích). Nemluvě o protestech ochránců zvířat. Podle nepotvrzených zpráv jde také o o film s rekordním počtem zemí, které ho zakázaly promítat (údajně přes 60), který měl snad vydělat 200 milionů (opět nepotvrzeno). Jediné, v čem se shodnu s většinou komentujících je, že i když nejde o nic originálního (viz MECHANICKÝ POMERANČ), tak kontrast odpudivý film - pěkná hudba se Deodatovi povedl. (29.01.2007)

Keby tvorcovia týmto snímkom chceli ukázať pravú tvár ľudstva, nepoužívali by pri natáčaní skutočné zvieratá. Zabíjať zvieratá a takýmto spôsobom pre film je absolútne choré. Tento film nemá žiadnu pointu, snaží sa iba šokovať a na tom je založený celý dej. Toto je absolútny odpad kinematografie, šialená zvrhlosť pre narušených psychopatov. (01.03.2014)

Zhlédnutí tohoto šokujícího a kontroverzního díla jsem dlouho odkládala, protože mi na něj zatím nepřišla ta správná "chuť." Pak nadešel ten moment, já se usadila a pustila si Cannibal Holocaust. Mé představy se však docela hodně lišily od toho, co jsem viděla. Všechny ty orgie, vraždění, brutalita, realistické záběry jsou možná odporné, příšerné, někteří se na to možná ani nedokáží dívat, ale mě celý tento film jaksi nechal chladným. Při vraždění zvířat či scénách, kde domorodci pojídali dokumentaristy, a kde jsem asi měla cítit něco jako odpor, rozhořčení, šok, vztek, či bych měla nad tím hnusem odvracet oči, jsem v klidu, aniž by mnou něco z toho více pohnulo, sledovala celý film. Že byla ta nebohá zvířata skutečně zabita, je otřesné. Ale spíš než to a pocity němého šoku a nepochopení především při scéně s mravenečníkem a prasátkem, které mě docela trochu "zabolely", jsem si uvědomila, že to nejvíce šokující v tomto filmu vlastně nepochází jen od domorodých kmenů. To největší zlo je zde také pácháno partou mladých dokumentaristů. Oni tam nepřišli natočit dokument. Oni přišli na cizí území, ke zcela odlišné "kultuře" a začali s úsměvy na tváři vraždit zvířata a tyranizovat domorodce v jejich vesnici. A to vše si bez jakéhokoliv svědomí natáčeli. Není toto to skutečné zlo? Když člověk provádí všechny odpornosti a hrozné věci, kterých si je dobře vědom, a pokračuje v tom? To mě přivádí k závěru, že těch nejšílenějších, nejkrutějších a nejodpornějších věcí budou vždycky schopni jen lidé. To oni dokáží rozpoutat to největší peklo. Nebyli to vlastně ti čtyři, kdo jsou mnohem, mnohem horší, než ty, civilizací nedotčené kmeny? (11.07.2011)

Dosť primitívny spôsob snahy upútania pozornosti a zarobenia pár korún. Úplne zvrátený horrorový dokument, teda ak sa to vôbec k niečomu horrorovému vôbec blíži. Je to len pár nechutných a naozaj hrôzostrašne vyzerajúcich záberov, bez deja a zápletky. Ale ak to je skutočne autentický materiál, čo niektoré zábery tento pocit evokujú, preklínam tvorcov a hlavne distrútorov takéhoto svinského materiálu. 40%. (11.09.2006)

Že je něco nechutné, syrové a šokující, ještě neznamená, že je to dobré... Ani na "filmařině" v tomto filmu neshledávám nic, za co bych mohl hodnocení zvýšit. (29.01.2007)

I z hnusu tělního marastu bez duší povstalo dílo opředené mýty a skandály, které mnohé z videorekordérů hltaly, očekávaje neočekávané. Právě ona skandální pověst, ten opar, který se u Cannibal Holocaust drží, jak mouchy nad latrínou, vyplynula mi na mysli, když jsem třímal konečně v rukou tohle DVDčko. Dílo samotné se dá rozdělit do několika etap, bez horských prémií vkusu, mezi kterými se prolínají prvky dobrodružného filmu, pokusů o horor (tohle bych dal do hybridně gigantických uvozovek), střepy z řadového porna a kořením v podobě snuff otevřených záběrů. Jednoznačný záměr být nej, ať už nejpřímočařejší nebo nejautentičtější, je patrný ve stupňování krvavých a brutálních dávek. To samotné však bez jakékoliv atmosféry, surové a v jistém smyslu, díky prostředí Kolumbijské džungle, lehce barvité. Ovšem něco mi přeci jen vehnalo husí kůži v záda a to hudba Rize Ortolaniho. Stále se opakující smyčka doprovázející všechny vyhrocené či drsné scény se překvapivě, postrádaje jakoukoliv razanci a naléhavost, svým znepokojivým, hořkosladkým nádechem zažírá pod kůži a ještě dlouho po projekci zní v uších, v mysli. Ruggero Deodato natočil film, jehož umělecká hodnota je prostě nulová, pseudodokument s nijakým příběhem, mizernými hereckými výhony, ale přesto jde o film, jenž se zapsal do dějin kinematografie, potají kolujíc za plentami prvních videopůjčoven. Pro mě to však bylo obrovské zklamání, ať už co se dostání pověr týče, tak hlavně k té naprosto okaté sázce překovat morální a etické hranice na úkor oné naprosté autentičnosti. Nenechám se tedy oblbnout tím prvním a při hodnocení vsázím na to druhé. Tohle vám soudruzi nežeru! [3/10] (22.06.2006)

Vše podstatné už zde bylo řečeno....a nebýt toho, že se tam porcovala pravá zvířata, tak bych tomuto "dokumentu" dal 5.* (02.08.2005)