Cesta

„Snažil jsem se vypadat jako každej jinej cestující zabiják. Ale srdce mi bušilo. A když jde o syna, pokládám si jedinou otázku. Dokážeš to, až nadejde čas?“ Svět, ve kterém otec předává synovi rady ohledně toho, jak se má správně zabít…Cesta je více než pochmurným postapokalyptickým obrazem světa po ehm, nějaké katastrofě (po jaké? Těžko říct, z těch pár flashbacků se moc nedozvíte). Na filmu se mi líbila atmosféra, ta mě hodně bavila (pošmourno, zamračeno, zlověstné zvuky v pozadí, všude spálená země bez života). Podstatně horší to ale bylo s protagonisty. Pokud k otci chováte jen malé sympatie a syn vám naopak silně leze na nervy (chápu nepříjemné srovnávání se s nutným předčasným vyspěním a převzetím plné zodpovědnosti za svůj život, ale když on byl tak strašně „na-přes-držku“), není zrovna jednoduché se do snímku plně ponořit. A konec (zjevně udělaný pro mainstreamové zámořské rodiny) film zrovna také nevytrhne. Takže stejně jako v případě Země bez zákona odměním Hillcoata jen lepším průměrem. (27.10.2019)

„Prestaň plakať. Musíme ísť.“ Neviem, či mi to proste len v to pochmúrne zimné ráno sadlo, alebo je to dobrý film. Asi oboje. Pritom má Cesta dve hodiny, deje sa v nej relatívne málo vecí (takže o to viac sa do popredia vynára robustná stopáž) a tie, čo sa dejú, sú až nepríjemné (nervytrhajúce strety s ľuďmi, nechutná, ale logická hororová pasáž so „zombies“). K tomu depresívna výprava „večnej jesene“, kde so strašidelným praskotom samé od seba padajú stromy a kde sa potulujú skupinky kanibalov, ale je to už iba ich posledný výkrik do tmy, o pár rokov sa raz v noci požerú navzájom a zostane len ticho a meluzína v komínoch rozpadnutých domov. A do toho múdry, ale možno až príliš bojazlivý (ale čo by ste na jeho mieste robili vy?) Viggo Mortensen. Chudý a vystresovaný Aragorn to drží (napriek kašľu) pevne v rukách. Myslím, že ak by sa to na pláži skončilo inak, nepáčilo by sa mi to. Takto mi to pripadalo fér. (05.05.2011)

Jo, tohle je rozhodně kvalitní snímek. Hraje zejména na atmosféru, která je naprosto bezútěšná, sklíčená a smutná. Celá situace na Zemi je jedna velká prohra. Na vztahu otce a syna tvůrci poukazují na možnosti zachování si zdravého rozumu, ale zejména pozůstatky lidskosti v její plné kvalitě a nestotožnění se s temnou stránkou člověka-zvířete. I když má film pomalé vyprávění a moc zásadního se v něm neděje, napětí trvá stále a člověk má o hrdiny filmu pořád obavy. Kluk mi sice svým neustálým jančením občas lezl na nervy, ale to je spíš asi můj problém ... Jinak je to fakt skvělej film a další podobně laděné se s ním nemohou rovnat, tohle je "high level". I tak ale plný počet nedávám, protože to není úplně ten typ filmu pro mě. (11.08.2012)

Cesta mě, upřímně řečeno, spíš zklamala. Nemá totiž jiskru, označení "komorní" tady spíš maskuje režijní bezradnost. Existují snímky, které se odehrávají na mnohem menší ploše jedné místnosti, skalní rozsedliny nebo rakvi a přece dokážou udržovat diváka v neustálém napětí. Cesta sice zobrazuje postkatastrofický svět, kde každý den představuje zápas o holé přežití, neumí ho ale náležitě prodat. Má v sobě energie jako člověk po maratonu. Postkatastrofický žánr často sklouzává do pitomých akčních béček typu Šíleného Maxe. Cesta měla jedinečnou příležitost ukázat realistický zánik pyšné lidské civilizace v celé bezvýchodnosti a hrůze. Schází tu ale atmosféra a mnohdy i napětí. Angažmá hvězdy světového formátu, jakou představuje Charlize Theron, mi přijde na několik těch nevelkých flashbacků vyloženě zbytečná, tohle by klidně obstarala kterákoli neznámá televizní herečka. Dialogy jsou příliš úsporné a zjevně se jim nevěnovala velká pozornost. Cesta ukazuje svět po blíže nespecifikované katastrofě (velmi pravděpodobně pádu většího kosmického tělesa), ale ten obraz má slabiny. Pokud by dopadlo do moře, vyvolalo by obří tsunami, které by spláchlo pár set milionů lidí z pobřežních oblastí a nížin a zasolením rozsáhlých ploch by došlo k lokálním hladomorům. Z hlediska lidské civilizace by to byl sice úder, ale určitě ne smrtelný. Pád na pevninu by vymrštil takové množství horniny a prachu, že by na celé planetě vyvolal nejspíš na pár stovek let změnu klimatu. Říká se, že civilizovanost končí 3 dny poté, co se zhroutí zásobování, ale ten obrázek bezcílně se toulajících jednotlivců, dvojic a skupinek mrtvou krajinou by nejspíš vypadal úplně jinak. Ze dne na den by skončila fajnová liberální civilizace s kulturou, lidskými právy a konzumním obžerstvím. Začalo by nemilosrdné soupeření o zcvrkávající se zásoby a zdroje, bylo by ale nejspíš organizované a vysoce sofistikované. Spíš než kanibalismus by hrozilo použití zbraní hromadného ničení a velké války vedené tentokrát bez ohledu na veřejné mínění a do krajnosti. Narozdíl od filmových tvůrců si nemyslím, že by hrozil nedostatek střeliva. Jestli má něčeho lidstvo dostatek, tak právě zbraní obecně. Tady by se pracovalo ve velkém. Dnešní státy by rychle skončily a vzaly by s sebou bezradnou politickou reprezentaci, k moci by se dostali ti s pevným odhodláním a zatraceně tvrdými lokty. Ve filmu několikrát zazní otázka, zda jsou ti či oni dobří. Podobné termíny by v postkatastrofické společnosti ztratily význam (přinejmenším ten dnešní). Úkolem doby by bylo zredukovat 8 miliard obyvatel dnešní Země na pár milionů schopných se uživit v postkatastrofickém světě. Lidem, kteří by přežili, by hrozilo něco horšího než hlad a zima. Ztratili by totiž soucit a lidskost. I kdyby na Zemi dopadla planetka, která kdysi vymazala dinosaury, příroda i člověk má mimořádnou schopnost přizpůsobit se. S ohledem na téma a s vědomím, že Hillcoat nechtěl natočit lacinou akční záležitost, dávám slabé 3*. Celkový dojem: 50 %. (08.03.2013)

The Road je o putování otce a syna ve zpustošeným postapokalyptickým světě, kterej vypadá jako jedna velká skládka, za přežitím. Je to minimálně akční, vlastně vůbec, protože to je film o osamělosti, beznaději a přeci stále o síle bojovat o obyčejný přežití a neumření hlady. Takže namísto bojů s kanibalistickejma skupinkama se to soustředí spíš na předlouhý putování a občasný narazení na nějakýho zuboženýho člověka což samo o sobě neni špatný, béčkovejch postapokalyptickej masakrů tu už bylo hodně, ale chtělo to postupem času nějaký oživění, protože ke konci to už hodně citelně ztrácí dech a závěr je vyloženě mimo, nicméně Vigo Mortensem je tady naprosto úžaasnej, stejně jako Kodi Smit-McPhee,, vypadaj tak příšerně, že bych jim i tu korunu hodil, v podstatě oni dva dělají celej film, zbytek herců se tam vždycky jen mihne a nestojí moc za pozornst. (13.01.2010)