Stmívání

Můj nový vrchol diváckých zážitků v kině (a to už jich za sebou mám notnou řádku). Vidět "Twilight" sám doma, tak z něj mám rozhodně diametrálně odlišný dojem. Ideální tenkrát poprvé se tak naskytlo 14 let po premiéře na maratonu v Aeru ve společnosti 210 divaček (a asi 20 diváků), a bylo to něco neskutečně úžasného. Zásadní aspekt spočívá právě v tom odstupu, díky němuž publikum tvořili lidé, pro které byly ty filmy z různých důvodů formativní, přičemž je právě proto mají stále rádi, ale současně se na ně již dívají s nadhledem. Hlavně si je ale prostě přišli společně užít do kina a to se vším dobrým, pochybným, špatným i absurdním, co k celé sérii patří - takže žádná guilty pleasure, ale ironický kult ve své nejkoncentrovanější podobě. Už jen první zlomek vteřiny, kdy se na plátně začalo rýsovat logo Summit Entertainment, vyvolal první explozi potlesku a výskání, co se pak opakovalo při entrée každé klíčové postavy. Oproti mým nezasvěceným předpokladům největší ovace nesklidil Edward (byť to bylo mohutné), ale oba tátové, čímž se zpřítomnila silná daddy (či dokonce DILF) linie celého díla. K tomu hromadné vykřikování ikonických hlášek, sborové broukání písní, scéna v lese s ozvěnou recitovaných dialogů celým sálem a povyk při upírském baseballu, jaký by závidělo finále americké ligy. Ale současně každou absurdní scénu, každý přestřelený herecký výraz i zdánlivě okrajový element doprovázely salvy smíchu či hlasité reakce a ironické komentáře. Může to znít až svatokrádežně, ale takhle nějak si představuju prvotní spontánní atmosféru na raných projekcích "The Rocky Horror Picture Show", než se interakce fanoušků tohoto prazákladního kultu kodifikovala. Tady nebylo nic organizovaného, jen čiré bezprostřední nadšení ze sdíleného prožitku a užívání si sounáležitosti publika na stejné vlně, propojeného společným kultem. "Twilight" tak dnes překračuje hranice škatulek pop, camp, mainstream i okraj a navzdory zděšení všemožných puristů, elitářů a macho fanboyů zůstává zásadním kinematografickým fenoménem. PS: #TeamAlice (11.10.2022)

„Čakala si pavučiny, truhly a pleseň?“ – „Pleseň nie.“ Knižku som nečítal, pred film som si sadal s chuťou a bez predsudkov a bavil som sa. Rušivo na mňa pôsobila len minúta a pol trápnych trikov (keď upír zrýchlene uteká). Iste, dve hodiny sú na taký riedky dej dosť, paradoxne ma ale film prestal baviť až keď sa začalo niečo diať (agresívny vpád konkurenčnej skupiny). Ale hoci som vedel, že ide o upírov a tak som mal som pred hrdinkou (presvedčivá Kristen Stewart z ÚKRYTU a PREKLIATIA DOMU SLNEČNÍC, kde som jej predpovedal veľkú kariéru) náskok, nenudil som sa. Snímka má tempo, mladí hrdinovia (iní tu takmer ani nie sú, ak nepočítame otca v správňackom podaní Billyho Burkea) sú sympatickí a hoci (ale práve preto?) vampírov nemusím, potešilo ma, že sa tvorcovia vykašľali na nudné „základné pravidlá“ (slnko, odraz v zrkadle). Plus milujem filmy, odohrávajúce sa v krásnych lesoch Severnej Ameriky (dokonca i emócie boli zvládnuté dôstojne, až decentne). (07.12.2009)

Super massive emo shit. Už dlouho mě žádný film takhle nevytočil. Zpomalené záběry, detaily věčně zachmuřených tváří, naprostá absence byť jen špetky nadhledu a humoru, tupá frázovitost veškerých dialogů, směšnost létacích a akčních scén, prostě zoufalství pro přiblbá emo děcka. Sorry, Bebe... I'm too old for this shit. (07.03.2009)

Jsem upír. Nebojím se. :: Nemám postel. Nevadí. :: Tvoje vůně je jako heroin. Chci tě, chci mít tvoje dítě! :: Bezelstná facka feministkám, milovníkům česneku, fanouškům dobrých knih, dobrých filmů a všem maskérům a maskérkám na tomhle světě. Hvězdička navíc (spiš 30%) za "campy" potenciál, který zajistili záporáci a celá Patizónova rodina. Hlavně Jesper a Carlysle (snad jsem jim nezkazil jména). Ve zkratce? Tenhle film saje. (08.03.2009)

Hm, ikdyž se snímek snaží vypadat jako drsnej upíří film, nejde mu to. Tohle je totiž neuvěřitelně romantické dílko(bohužel to nemyslím v kladném slova smyslu). Chápu, že si film najde své fanoušky, a to zejména v ženské části publika, ale pro mě tohle opravdu není. Bylo tu pár efektivních scén (např. upíří baseball, ktrej byl fakt dobrej), ale jinak jen romantika, romantika a...romantika :-( Jinak bych akorát zdrbal práci maskérů; ty rty měly bejt jako vtip?! Hodnotím 2*; tento film doporučuju opravdu spíše ženskému publiku. (09.02.2009)