Veřejní nepřátelé

Tak jsem byl zase jednou na jiném filmu než většina tady.. Jeden ze symbolů zločinu 20.století John Dillinger potvrdil starou známou pravdu, že kriminálníkem se člověk stane většinou až v kriminále a ačkoliv řádil se svou bandou bankovních lupičů jen něco málo přes rok, nesmazatelně se zapsal do americké historie. Mann si v rámci dramatizace několik věcí přikrášlil a pár lidi nechal zemřít o něco dříve než hlavního hrdinu, ale vše slouží pro dobro příběhu a já musím ocenit režisérův smysl pro perfekcionismus v detailech a taky ho definitivně korunovat na filmového Krále pouličních přestřelek. Digitální kamera mě normálně nechává chladným, ale tady se ten "home video look" snoubený se zvukem náramně vyjímal, především u zcela realistického gunfightu u lesní chaty. Zastanu se Balea, který jakožto cílevědomý agent přesvědčivě postupuje k cíli a svého partu se zhostil se ctí a potřebně chladnou nečitelností. Stejně zaujala i zelená guma z Avataru Stephen Lang v roli speciálního agenta Winsteada a hlavně - bylo hezké zase jednou vidět skvěle hrajícího Johnnyho bez nánosu bledých líčidel.. Některé ptáčky prostě nejde držet v klecích. Bye-bye, Blackbird… (03.03.2010)

Mann se trochu změnil a přesto zůstal stejný, své oblíbené zaměření na postavy a jejich vztahy malinko zrychlil, zakčnil, ale přesto jim zůstal věrný a celou skutečnou událost odvýprávěl jejich subjektivníma očima, proto se scénám nedostává prostoru (času) podle relevance, ale podle vnímání postav - zejména Dillingera. Snímek si však i přes svou stránku "fajn akční gangsterky", ve které divák sympatizuje s charismatickým a dokonale zahraným (!) záporákem, zachovává jistou komplexnost a díky vyšperkovanosti dobové výpravy i historickou výpověď. Další zajímavý protiklad se týká moderní, kinetické, digitální kamery v dobovém filmu - někdy to opravdu zvyšuje pocit autentičnosti, jindy trochu ruší, přeci jen akční scény už Mann natočil i trošku lépe (narážím na les)... Což mě přivádí k tomu, že i charaktery už Mann vykreslil lépe (Heat) a dokonce i atmosféru už Mann zinscenoval lépe (Collateral). 8/10 (21.08.2009)

příběh gangstera johna dillingera protkaný červenou nití lásky k okaté billie.. krásná a poutavá gangsterka ze starých časů, v čele charismatický gangster ze staré školy.. pastava nejen pro mé oči, ale i pro mé srdce..:) krásné a poctivé, děkuju.. (a myšička na konci plakala a plakala a plakala.. dlouho v ní tyhle emoce žádnej film neprobudil) (01.03.2010)

Public Enemies jsou krásným příkladem toho, že i kombinace kvalitního režiséra - Mann a výborných herců Depp + Bale, může dopadnout špatně a nepomohlo tomu ani velké plátno v Thermalu, ani ta festivalová atmosféra. Na úvod malé srovnání Dillinger vs. Depp. Film má vydařený start a slušný konec, ale ten prostředek je za trest. Nuda, nuda, nuda. Honička v lese se mi sice líbila, ale tu zas sráží vykradená hudba. Tím dalším kamenem úrazu je ta proklatá digitální kamera, tohle jsme si nezasloužili. Je zajímavé, že v městských interiérech či exteriérech Mannových předchozích filmů mi tolik nevadila, ale zde jsem opravdu trpěl. Nejen, že se to sem nehodí, ale ještě některé scény vypadají jako laciná TV inscenace za pár korun, prostě hnus. Kdyby to mělo look např. jako Road to Perdition, chrochtal bych pravděpodobně blahem a šel bych s hodnocením o něco výše. Za takovou vizuální stránku ale mohu akorát přidat další hřebíček do gangsterské rakve a ocenit PE jen třemi hvězdami. Dobová atmosféra a kostýmy jsou jinak na úrovni, ale Bale se mi tu moc nelíbil, zato Deppovi sedne snad všechno. Nakonec tedy to jediné, co se tentokrát Mannovi povedlo, bylo mé znudění a uspání v sále a to projekce začala už ve 22:30. (6/10) [MFFKV 2009] (07.07.2009)

Ďalší opus, v ktorom hrá Christian Bale prekvapivo druhé husle. To je zároveň jeden z dôvodov, prečo Michael Mann nedosiahol na dokonalosť jeho klasiky Heat, kde si protagonisti boli rovní. Hviezdou je tu Johnny Depp, respektíve jeho Dillinger - drsný bankový lupič so srdcom na dlani jeho milovanej Marion Cotillard. Neduhy digitálnej kamery (lacný home-made vizuál, šum) taktiež vnímam ako handicap - to, čo účelne fungovalo v Cloverfielde, pretože je to zrkadlom súčasného vývoja techniky a definíciou nového subžánru, nemôže fungovať v gangsterke z 30. rokov dvadsiateho storočia. Pozítiva: Režijne s gráciou servírované, chlapácky drsné retro krimi s geniálnym Deppom, ktorý je jeho alfou a omegou. Šťavnaté prestrelky, kvalitná výprava i kostýmy, skvelé dialógy medzi Deppom a Cotillard. Mann vykresľuje atmosféru doby brilantne, je správne film-noirovsky temný a nezabúda ani vzdať hold zlatému veku Hollywoodu. Public Enemies nie sú tak hlbokí ako Heat, ale ani tak prázdni ako Miami Vice. Držia sa niekde medzi a hoci som čakal o niečo viac, som spokojný. (01.07.2009)